VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V ulicích panovala nervozita, co přinesou další dny

České Budějovice - / 75. VÝROČÍ UDÁLOSTÍ 15. BŘEZNA 1939 / Ve středu 15. března 1939 ve 3 hodiny 
a 55 minut podepsal v Berlíně prezident Česko-Slovenska, rodák z Trhových Svinů Emil Hácha dokument, kterým „vložil osud českého národa a země do rukou Vůdce Německé říše."

15.3.2014 3
SDÍLEJ:

Němečtí vojáci přicházejí kolem 14. hodiny ve středu 15. března 1939 na Masarykovo náměstí za heilování místních Němců.Foto: archiv Jana Ciglbauera

Stalo se tak po hrubém nátlaku Adolfa Hitlera a jeho pomocníků a po psychickém vyčerpání českého prezidenta. Předchozího dne byl na Slovensku vyhlášen samostatný Slovenský štát.

Ve chvíli podpisu berlínského dokumentu čs. vojáci sváděli tvrdé boje s maďarskou armádou na Podkarpatské Rusi, netušíce, že za pár hodin už budou bojovat za neexistující stát a německé armádě zbývaly dvě hodiny do zahájení obsazování Čech a Moravy.

Od ranních hodin vysílal zprávu o obsazení Čech a Moravy Český rozhlas. V českobudějovických ulicích panovala nervozita z toho, co přinesou nadcházející okamžiky. Po 7. hodině se do budějovické radnice dostavil starosta Alois Neumann a německý radní Friedrich David mu oznámil své jmenování vládním komisařem města. Zakázal mu prozatím opouštět kancelář a nechal jej hlídat ozbrojeným čs. důstojníkem německé národnosti.

Poté David promluvil česky a německy do městského rozhlasu. Ulice a náměstí se začaly zaplňovat lidmi v očekávání okupačního vojska. Jako první se ve městě kolem 6. hodiny ranní neobjevili němečtí vojáci, ale tzv. einsatzkomando z Lince, které tvořili příslušníci gestapa, německé kriminální policie a bezpečnostní služby. Jejich úkolem bylo zajistit archiv české policie v budově policejního ředitelství na Mariánském náměstí a pozatýkání prvních nepohodlných lidí.

Zatčení F. Korandy

Příslušník SOS František Koranda.Vůbec prvním gestapáky zatčeným obyvatelem Českých Budějovic se v 6:30 stal František Koranda. Narodil se 22. listopadu 1909 v Boru na Třeboňsku. Ve 30. letech sloužil jako policejní strážník v Chebu a v roce 1938 byl zařazen do Stráže obrany státu (SOS). Tuto novou bezpečnostní složku tvořili spolehliví muži četnictva, policie, finanční stráže a vojenských záloh. Jejich úkolem bylo udržování klidu a pořádku v pohraničních obcích a městech, zamezení špionáže a pašování zbraní na naše území a v případě války měli zadržovat postup nepřítele, dokud armáda neobsadí opevnění.

Tito muži nesli hlavní tíhu bojů se sudetoněmeckými povstalci v září 1938. Poprvé byla SOS aktivována 21. května 1938, kdy byla vyhlášena částečná mobilizace a pohotovost SOS. Politická situace byla vypjatá. Blížily se obecní volby, před kterými o sobě henleinovci dávali stále více vědět a čs. vojenská rozvědka přinesla zprávy o soustřeďování německých vojsk na našich hranicích.

Během noci jednotky SOS uzavřely pohraniční obce a na hranicích obsadily bojová stanoviště s kulomety. Henleinovci byli rychlým zajištěním hranic překvapeni a zmohli se na ojedinělé incidenty. Překvapená byla celá Evropa, jak ČSR ukázala ochotu bránit se německé agresi. Také město Cheb bylo 21. května 1938 uzavřeno, nikdo nesměl ven či dovnitř. Přesto se dvojice henleinovců – Georg Hoffmann a Nikolaus Böhm – pokusili propašovat z města rozkazy vedení SdP pro venkovské organizace. Z města se vydali na motocyklu a zprvu se jim podařilo vysokou rychlostí projet kolem hlídky SOS. Na výzvy k zastavení nereagovali.

Další hlídku tvořili praporčík Alois Kriegl a strážmistr František Koranda. Kriegl se marně pokoušel jezdce zastavit. Pak dal Korandovi pokyn 
k palbě. Hned první ranou ze služební pušky zasáhl řidiče 
i spolujezdce. Jeden z kurýrů zemřel za pár okamžiků v nedalekých kasárnách a druhý za několik hodin v chebské nemocnici. Použití zbraně bylo oprávněné, jak o tom v létě rozhodl i plzeňský divizní soud.

Hrob na Štědrý den

Generál Weichs s Hansem Westenem po pravici a Friedrichem Davidem po levici na českobudějovickém náměstí v sobotu 18. března 1939.Henleinovci smrt svých soukmenovců plně využili a udělali z nich mučedníky. Na jejich okázalý pohřeb byl dopraven smuteční věnec přímo od Hitlera. Kriegl s Korandou byli z Chebu přeloženi pro případ, že by se jim chtěli henleinovci pomstít. Kriegl byl přeložen do Plzně a Koranda do Českých Budějovic. A zde jej také 15. března 1939 zatklo gestapo. Nebylo mu umožněno ani rozloučení s manželkou a pětiměsíční dcerkou.

Ve stejné době byl v Plzni zatčen i Alois Kriegl. Oba pak zažili kruté výslechy gestapa 
v německých věznicích. Později v koncentračním táboře svým spoluvězňům Koranda vyprávěl, jak si na Štědrý den 1939 musel vykopat ve zmrzlé hlíně hrob a gestapáci s namířenou pistolí po něm chtěli přiznání, proč v Chebu střílel. Neměl se ale k čemu jinému přiznat než k tomu, že jen plnil svou povinnost.

Alois Kriegl zemřel 6. července 1942 v koncentračním táboře Sachsenhausen 
a František Koranda 2. května 1945 v koncentračním táboře Dachau, tři dny po osvobození tábora americkou armádou.

Dne 15. března 1939 se v Českých Budějovicích objevili němečtí vojáci v dopoledních hodinách na Lineckém předměstí. Do centra na Masarykovo náměstí vpochodovali kolem 14. hodiny Divadelní ulicí. Vládlo škaredé počasí a chvílemi padal za silného větru mokrý sníh. Vojáky a jejich velitele plukovníka Boeho na improvizované tribuně před radnicí přivítal starosta Neumann, čerstvě jmenovaný vládní komisař David, vůdce místních henleinovců Hans Westen a budoucí okresní hejtman a nacista JUDr. Jarolim.

Pluk z Rakouska

Nnacisté přebírají moc na budějovické radnici. S hákovým křížem na rukávu Westen, sedící zády k fotografovi německý radní Friedrich David.Krátce před tím navštívili radnici gestapáci, kteří ujistili starostu, že se českému obyvatelstvu nic nestane. Město obsadil 130. pěší pluk wehrmachtu. Jednalo se o vojáky rakouské národnosti, protože 130. pluk vznikl teprve v roce 1938 po anšlusu Rakouska přetransformováním 8. pluku alpských myslivců „císařovny Marie Terezie" do německé branné moci.

V září 1938 byl 130. pluk připraven na německé straně Šumavy k útoku proti ČSR. Ve většině případů se nejednalo 
o horlivé nacisty. U rakouských jednotek vládla špatná morálka, navíc byli vojáci špatně vyzbrojeni a zásobováni. Na Jindřichohradecku jsou zaznamenána svědectví rakouských vojáků, kteří 
v případě, kdy by dostali rozkaz k útoku proti čs. opevnění, byli připraveni jít k českým pozicím s rukama nad hlavou.

Válka tehdy nebyla a 130. pluk obsadil bez boje Kaplici a 8. října 1938 Český Krumlov. Pak se 15. března 1939 tito vojáci ubytovali v budějovických kasárnách a školách. Velitelství pluku se usadilo ve Švecových kasárnách na Mariánském náměstí.

Setrvali ve městě do srpna 1939, kdy byl pluk přesunut k Ostravě, aby se účastnil přepadení Polska. Následovalo tažení do Francie a v červnu 1941 při přepadení SSSR 130. pluk útočil na pevnost Brest-Litevsky. Na východní frontě bojoval po celou válku. Téměř nikdo z vojáků, kteří obsazovali České Budějovice, válku nepřežil.

Jezděte vpravo!

V první den okupace zasáhlo do života budějovických občanů nařízení o jízdě vpravo. Stejně jako v jiných městech, i v Českých Budějovicích nacisté zorganizovali vyvařovací a ošacovací akci. Německá propaganda se snažila ukázat „otřesné" národnostní, politické a sociální poměry v bývalé ČSR. Němečtí vojáci ale byli překvapeni, když zjistili, že v budějovických obchodech je všeho zboží dostatek a dokonce levněji než v Německu.

Rozdávání německého eintopfu se přesto konalo na Masarykově náměstí, v restauraci Lucerna na Pražském předměstí a v semináři sv. Václava v Kostelní ulici. Akce se účastnili budějovičtí Němci, čeští fašisté a lidé, pro které bylo důležité to, že se něco dává zadarmo. Někteří jídlo odnášeli pro své zvířecí miláčky.

Čeští fašisté byli ten den aktivní i jinak. Člen organizace Vlajka Bedřich Čížek se svými kumpány v černých uniformách a hákovým křížem na rukávu, se pokoušel ve spolupráci s okupanty ve městě provádět pořádkovou službu. V noci se fašisté vloupali do kanceláří redakce Českého slova, kde utvořili „Národní výbor" a chtěli odtud spravovat město. Okupační správa to odmítla.

Antisemitismus

Už 15. března 1939 se také začal ve městě projevovat antisemitismus. Řada německých obchodníků označila své obchody nápisy zakazující vstup židům. Židovští živnostníci obchody vůbec neotevřeli. Prvním okupačním protižidovským opatřením byl zákaz vykonávání lékařské a advokátní praxe osobám židovského původu.

První den okupace se objevily náznaky vzdoru a odporu ze strany českých obyvatel.  I v Českých Budějovicích mnoho lidí nosilo v klopách české trikolory, nebo národní odznaky a na fasádách domů se objevovaly nápisy urážející nacistické pohlaváry. Začaly zárodky prvních odbojových skupin.

16. března 1939 vládlo pěkné počasí, budějovické ulice byly vyzdobeny prapory s hákovými kříži a nad městem prolétala letka německých bombardérů. Od rána byly vylepovány plakáty s vyhláškou vůdce místních nacistů Hanse Westena. Informovala o okupačních nařízeních, zřízení protektorátu a varovala před sabotážemi a provokacemi.

V dopoledních hodinách gestapo rozjelo velkou zatýkací celoprotektorátní akci „Gitter", v rámci níž měli být zadrženi aktivní členové KSČ, němečtí a židovští emigranti 
z Říše, zednáři, anarchisté 
a další „živly".

Zatýkáním bylo pověřeno české četnictvo, které disponovalo seznamy politicky nežádoucích osob. Bohužel se mezi četníky našli příliš horliví příslušníci, a tak jen na Českobudějovicku bylo zadrženo 343 osob. Gestapáci četníky upozorňovali, že počet zadržených je vysoký, zatčeni měli být politicky aktivní lidé. Zatčení bylo třeba přehodnotit a větší část zadržovaných propustit.

17. března se naposledy sešlo městské zastupitelstvo a to jen za účelem schválení přejmenování ulic a náměstí pod dozorem Friedricha Davida. Tak se z Masarykova náměstí stalo náměstí Adolfa Hitlera, Benešova ulice byla přejmenována na ulici Konráda Henleina, ulici 28. října byl vrácen starý název Střelnická a Wilsonovo náměstí získalo název po Hermannu Göringovi.

18. března 1939 měl město navštívit Adolf Hitler, ale nakonec přijel „jen" velitel 18. armádního sboru svobodný pán z Weichsu. Během přehlídky německého vojska na budějovickém náměstí byl vyfotografován s vládním komisařem Friedrichem Davidem 
a vůdcem budějovických nacistů Hansem Westenem. Celá německá okupace dopadla po šesti letech tak jako tato dvojice. Friedrich David spáchal 5. května 1945 sebevraždu 
v ulici Na Sadech a Hans Westen byl 14. února 1947 popraven v pankrácké věznici 
v Praze.

JAN CIGLBAUER
Autor je publicista
Titulek a mezititulky redakce

Autor: Redakce

15.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Zloději dnes ukradou i kadibudku

Dopravní nehoda se stala v úterý večer u Lipí. Zemřel při ní devatenáctiletý řidič.
AKTUALIZOVÁNO
2

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Motor dal Plzni pět gólů v přesilovkách, Gřegořek definitivně ukončil kariéru

Strakonice – S blížícím se startem sezony začínají hokejisté ČEZ Motoru ukazovat svou sílu. Extraligovou Plzeň doslova deklasovali po výborném výkonu na strakonickém zimním stadionu 6:1 a zaujali především úžasnou produktivitou v přesilovkách, ve kterých nastříleli pět gólů. Ve čtvrtek je čeká další přípravný duel ve Znojmě (18).

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

V sobotu rozezní parkán rock, ska i punk

Prachatice - Hospic music fest 2017 - nultý ročník jednodenního hudebního festivalu, odstartuje již tuto sobotu. Bavit se a pomáhat můžete od 13 do 22 hodin.

Kam za zábavou a poznáním na Českobudějovicku

České Budějovice - Kam se můžete vypravit za zábavou i poučením na Českobudějovicku

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení