PNP uvádí, že 60letý Vladislav Vlach pracoval jako řidič autobusu 35 let. Převážně prý byl nasazován v Německu a často byl na cestě víc než 14 hodin. Jeho bývalý zaměstnavatel, česká firma, byl v tu dobu „dcerkou" společnosti Regionalbus Ostbayern GmbH. Podle listu musel Vlach vedle každodenního nasazení na linkách jezdit víkendové zájezdy. „280 hodin práce měsíčně za zhruba 850 eur nebylo vzácností. To je hodinová mzda asi tři eura," cituje list řidiče.
Pokračuje, že před dvěma roky svůj případ zveřejnil – a přišel o práci. „Kdekoliv jsem se o ni pak ucházel, mě odmítli," tvrdí. Říkali mu prý, že jeho zaměstnat nesmějí…
Předseda představenstva Mobifairu Helmut Diener podle PNP údajně ví, že malí přepravci v regionu jezdí smluvně pro Regionalbus. To podle něho vytváří závislost. „Jako trest za to, že Vladislav Vlach řekl pravdu, dostal skrytý zákaz zaměstnání," je Diener přesvědčen. List dodává, že Deutsche Bahn tyto výtky odmítá.

Plastinát poseděl na náměstí.Opravdu žil?

Jako reklama na výstavu plastinátů Svět těl, která bude otevřena v pátek v linecké bývalé tabačce, byl v úterý instalován na Hlavním náměstí jeden z exponátů – muž koncentrovaný nad šachovnicí. Podle deníku OÖN nevyvolal žádné velké vzrušení – lidé spíš byli překvapeni, že nejde o umělou postavu, ale že dotyčný opravdu žil. „Napřed jsem si myslel, že tam sedí živý člověk," řekl deníku důchodce Ferdinand Gupfinger. Odpor v něm exponát nevyvolal: „Připadá mi to jen skurilní – a burcující," prohlásil. OÖN dodávají, že 60kilogramová postava skutečně není moc hrozivá, šachista naopak působí přívětivým dojmem. „Podobně to vidí i Cecilia Herzbergerová, ale sama se prý raději nechá spálit, až to přijde…," uzavírá list.

Vyšli si do Číny

Dálkochodci Niggli a Obmacher.Švýcar Simon Niggli (39) s kamarádem Christophem Obmacherem (46) z tyrolského Alpbachu vyrazili 18. ledna z Wolfwilu v kantonu Solothurn, každý s šestnáctikilogramovým batohem, na dalekou cestu – do Kashgaru, starého města na Hedvábné stezce v nejzápadnějším regionu Číny, popisují OÖN. Cestou se zastavili za známými ve Steyru, kde Niggli býval vedoucím prodeje výrobce kompresorů, než dal z dobrého místa výpověď, aby si „rozšířil obzor", jak říká. Jeho kolega, s nímž se seznámil na jakubské pouti, dodává: „Zemi, na které žije, člověk dobře pozná, jen když po ní chodí, ne jako požírač kilometrů na dálnicích nebo ve vzduchu."
Vzdušná vzdálenost mezi Wolfswilem a Kashgarem jako direttissima přes hory a vody je 5402 kilometry. Poutníci počítají s oklikami celkem se 7000 km, s nejvyšším bodem 4000 m n. m. Plánují denní etapy kolem 30 kilometrů, cestu si rozvrhli do října.
Obmacher nese v batohu štos map, Niggli má s sebou i-Pad „nabitý" popisem cesty a slovníky – cestou chtějí zvládnout základní slova v turečtině, kirgizštině a čínštině. Z Kashgaru chtějí ještě vlakem a autobusem cestovat do Vietnamu. V Hanoji mají „patronátní dítě", které získali přes organizaci World Vision a které ještě neviděli…

Mravenčí toalety

Když mravenci „musí", použijí k tomu určité kouty ve svých hnízdech. V tomuto závěru došli vědci kolemTomera Czaczkese z Univerzity v Řeznu, jejichž studii prezentoval odborný žurnál Plos One.
PNP popisuje, že pro experiment podávali zoologové mravencům umístěným v malých sádrových hnízdech červeně nebo modře obarvenou cukrovou vodu. Většina mířila k vyprazdňování do jednoho nebo dvou rohů schránek, kde pak zůstávaly modré nebo červené stopy – cíleně těchto míst užívali jako sanitárních zařízení. Czaczkes dodává, že pro mravence, kteří stejně jako lidé žijí v „hustých" společnostech, je hygiena velký problém. Proto zpravidla hnízda udržují velice čistá a průběžně z nich odstraňují odpad včetně mrtvých těl. Není to zcela výjimečné chování, například včely prý k vyměšování vylétají.
Proč také mravenci černí jednoduše se svou potřebou nechodí z hnízd „ven", je pro Czaczkesův tým ještě záhadou. „Zejména vzhledem k tomu, že některé druhy své stavby dokonce sterilují kyselinou, aby byly čisté," říká. „Někteří vědci se domnívají, že mravenci své výkaly takto skladují jako zásoby využitelných látek k výživě."

Po studiích chtějí pryč

Jen 28 procent zahraničních studentů rakouských vysokých škol chce po absolvování v této zemi zůstat. Nejvíc jich je ze zemí bývalé Jugoslávie a z východní Evropy, nejméně z jižního Tyrolska a z Německa. 24 procent se chce vrátit domů nebo jít jinam. Zhruba polovina ještě neví, píší OÖN. To je dáno tím, že odpovídali jak posluchači prvních semestrů, tak těsně před dokončením studia. Ze studujících medicínu v posledním ročníku chtělo loni jen 32 procent zůstat v Rakousku.
Počet zahraničních absolventů rakouských univerzit roste mnohem rychleji než domácích. V roce 2012/13 ukončilo studia 8134 cizinců, o 90 procent víc než v roce 2008/09. Ve stejném období stoupl počet rakouských absoloventů o něco víc než o čtvrtinu na 29 178. Také na privátních univerzitách a odborných vysokých školách se počet studujících cizinců za tu dobu téměř zdvojnásobil.
OÖN poznamenávají, že cizinci většinou studují kratší dobu než jejich domácí kolegové – na bakalářskou kvalifikaci průměrně 7,7 semestru, na absolvování s diplomem 13,3 semestru.

Chce „sociální policii"

Prezident hornorakouské Hospodářské komory Rudolf Trauner požaduje vytvoření „sociální policie" k vyhledávání zneužití sociálních dávek, napsaly OÖN. Při důvodném podezření by příslušné kontroly prováděly finanční policie a orgány nemocniční pojišťovny. Prezident dále požaduje přijetí nových skutkových podstat trestných činů v této souvislosti, případně podstatné zvýšení již existujících sankcí, protože zneužití sociálních dávek podle něho není žádným „kavalírským deliktem" – připravuje totiž sociální stát o prostředky, které naléhavě potřebuje pro jiné. „Všichni víme, že menšina příjemců pobírá sociální dávky v podvodném úmyslu," říká. „Dlužíme ale slušné většině a opravdu potřebným tvrdý postup proti takovým lidem." Nejčastěji je podle něho zneužívána nemocenská – v Horních Rakousích má jít o 234 000 dnů za rok.

Pomohou smlouvy s migranty?

Cizinců, kteří se usazují v Linci, stále přibývá – aktuálně jich tu žije 37 640 (z toho Rumunů 3348), o 69,8 procenta víc než v roce 2001. Je to 18,9 procenta veškerého obyvatelstva města.
Vzhledem k tomuto přílivu a k stoupajícímu napětí ve společnosti navrhují linečtí lidovci zavedení integračních smluv mezi městem a jednotlivci s „migračním pozadím", řekla předsedkyně klubu ÖVP na radnici Elisabeth Manhalová. Ty by měly stanovit povinnosti a práva stran podle vzoru německých měst, které běžencům předepisují nezbytné normy chování a seznamují je s možnou podporou

S Čechem na pól

Autorské duo Srnka - Holloway.Bavorská státní opera chce na scénu uvést dramatické události kolem dobytí jižního pólu před zhruba sto lety, píše PNP. 31. ledna 2016 má mít premiéru dílo South Pole mladého českého skladatele Miroslava Srnky a novozélandského spisovatele Toma Hollowaye. V hlavních rolích mají Nora Roalda Amundsena a Brita Roberta Scotta, kteří v roce 1911 podnikli svůj proslulý závod o dosažení točny, zpívat Rolando Villazón a Thomas Hampson. Soupeření nabízí hudebně zajímavé momenty paralel a posunutých fází, jakousi „dvojoperu". Inscenace byla svěřena Hansi Neuenfelsovi, orchestr povede Kirill Petrenko.
Děj opery „popisuje" legendární soupeření o pól, v němž Scott svou expedici připravoval s velkou účastí veřejnosti jako kombinovaný vědecko-sportovní podnik, zatím co Amundsen svůj záměr tajil a předstíral, že vyrazí na opačný pól. Dílo začíná telegramem, který Amundsen poslal Scottovi z Madeiry a zahájil tím souboj o primát na točně. Při kombinaci mnoha faktorů se nakonec Amundsenovi podařilo dorazit tam měsíc před Scottem. Jeho soupeř s dalšími čtyřmi muži zahynuli cestou zpátky.
Originálním hudebním prostředkem opery je mimo jiné užití „konkrétní" muziky pro určité momenty vycházející podle PNP z toho, že obě expedice s sebou pro zábavu nesly gramofony: poznávací pro Scotta je Květinová árie z Carmen v provedení Enrica Carusa, pro Amundsena „Solvejgs Lied" z Peer Gynta.

Tričko inspirací k opeře?Miroslav Srnka, narozený v Praze v roce 1975, studoval v Praze, v Berlíně a v Paříži. Od roku 1997 komponoval řadu komorních a orchestrálních skladeb mimo jiné pro Pražskou filharmonii, mnichovský komorní orchestr, pro ORF, kolínskou filharmonii, drážďanskou Semper operu atd. Dramatik Tom Holloway vyrostl v Tasmánii. Se Srnkou vytvořil už celovečerní operu Make No Noise uvedenou v roce 2011 v Mnichově. South Pole je jejich druhou společnou prací.
„Že mám pro bavorskou státní operu něco napsat, bylo jisté delší dobu," říká Srnka. O čem má být, v tom se na začátku s intendantem Bachlerem neshodli. Rok diskutovali, přičemž jedním z témat byl i jižní pól. „K setkání, kde jsme měli rozhodnout, jsem přijel o hodinu dřív a chtěl jsem čas překlenout zakoupením černých džínsů, jaké musí mít v šatníku každý skladatel," vypráví. „Při vstupu do obchodu mi jako první padlo do oka tričko, na kterém byla fotografie Roalda Amundsena s nápisem Leader of the Antarctic Expedition. V ten moment jsem přesně věděl, jak se s Bachlerem rozhodneme. I když ten obchod měl posledního ,Amundsena´ mé velikosti, raději jsem jej ale ještě nekoupil. Když rozhodnutí padlo, běžel jsem do obchodu zpátky… Touto anekdotou tedy začala ta naše expedice."( https://suedpol.staatsoper.de)

V Linci bude rušno?

Jsou proti Pegidě.Sdružení proti islamizaci západu Pegida ohlásilo na sobotu druhou demonstraci do Lince. „Měli jsme velmi dobré jednání s policií, zakázána nebude," řekl v OÖN Markus Hametner ze skupiny. Potvrdil to mluvčí zemského policejního ředitelství David Furtner: „Videomateriál z první akce jsme přezkoumali a nic trestněprávního jsme nenašli." „Procházka", jak Pegida svou akci nazývá, se tedy uskuteční, uvádí list.
Pokračuje, že se to nelíbí spojenectví Linec proti extrémní pravici, které společně se Socialistickou mládeží chystá protidemonstraci. „Listina účastníků prvního mítinku Pegidy byla nějakou dobu zveřejněna na facebooku. Co tam stálo, se četlo jako who is who pravicově extremistické scény Horních Rakous," říká mluvčí Dominik Samassa. Podle něho byl mezi hosty, bývalými členy neonacistické skupiny Objekt 21 a pravičáckého Svazu svobodné mládeže, také zakladatel NVP Robert Faller a další. Tím prý je jasné, že Pegida rekrutuje pro svůj pochod především v pravicově extremistické a neonacistické scéně. Proto požadují, aby policie její mítink zakázala.