VYBERTE SI REGION

Alžběta Pezoldová Hlubokou nezdědí

České Budějovice – Alžběta Pezoldová dál usiluje o účastenství v dědickém řízení po Adolfu Schwarzenbergovi, původnímu vlastníkovi rozsáhlého majetku i v jižních Čechách včetně zámků Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov atd.

16.9.2012
SDÍLEJ:

Hlubokou Pezoldová nedostane?Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Dědické řízení zahájil Okresní soud v Č. Budějovicích v roce 2006. Alžběta Pezoldová v něm tvrdí, že je dědičkou po zemřelém. Argumentuje, že jediným dědicem po Adolfovi je dle závěti Jindřich Schwarzenberg. Ten ji zase ustanovil v listopadu 1960 dědičkou po něm z jedné čtvrtiny a Karla ze tří čtvrtin. Tato závěť podle ní ale mohla být účinná jen po účinnosti adopce Karla za Jindrichova syna, což ale v České republice nemohlo nastat – podle českého zákona o rodině z roku 1963 musí být mezi osvojencem a osvojitelem přiměřený věkový rozdíl a osvojit lze (jen) nezletilého.

Okresní soud v březnu 2007 určil, že jediným účastníkem řízení, se kterým bude nadále soud jednat, je Karel Schwarzenberg.  Konstatoval, že Adolf v závěti 17. srpna 1948 ustanovil univerzálním dědicem svého nejstaršího legitimního syna, případně jeho potomka. Pro případ, že nezanechá žádné mužské potomky, měl dědit jeho bratranec Jindřich.

Protože zůstavitel neměl syna a závětní dědic se jeho smrti dožil, byl k dědění povolán právě Jindřich. Tomu proto také rakouský soud v roce 1951 celé dědictví po Adolfovi odevzdal.

Kdo je procesním nástupcem po Jindřichovi, to určuje jeho závěť z roku 1960. V ní univerzálním dědicem jmenoval podle zřizovací listiny tzv. fideikomisu z října 1703 svého nejstaršího manželského syna, případně jeho nejstaršího vlastního manželského syna. Pokud by zemřel bez zanechání potomků mužského pohlaví, jmenoval univerzálním dědicem svého adoptivního syna Karla Schwarzenberga, případně jeho syna.

Pokud by Karel zemřel bez zanechání vlastních potomků nebo pokud by se věnoval duchovnímu stavu, pak Jindřich ustanovil dědičkou svou dceru Alžbětu Pezoldovou.  Současně rozhodl o odkazech části majetku dalším rodinným příslušníkům.

Okresní soud uzavřel, že podle Obecného zákoníku občanského z roku 1811 není Alžběta Pezoldová dědičkou, ale jen odkazovníkem (legatářem).  I proto rakouský soud roku 1967 odevzdal celou pozůstalost Jindřicha Schwarzenberga adoptivnímu synovi Karlovi.

Krajský soud naopak v květnu 2007 určil, že právními nástupci dědice Jindřicha v řízení po Adolfovi jsou Alžběta i Karel. V řízení o dědictví tedy mělo být jednáno s oběma. Soud neshledal, že by byl vázán zmíněným rozhodnutím  rakouského soudu.

Karel Schwarzenberg podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Ten uzavřel, že nebylo potřebné nově řešit otázku právního nástupnictví po Jindřichu Schwarzenbergovi, když o dědickém právu po něm pravomocně rozhodl soud v Rakousku. Usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil. (S připomenutím zákona Lex Schwarzenberg pak jako by naznačil, že s děděním po hlubocké větvi rodu by neměl počítat ani Karel.) Proti tomu podala Pezoldová ústavní stížnost, o níž ústavní soud ještě nerozhodl.  (Deník 12. června 2009.)

Vázán názorem vyšší instance pak krajský soud v červnu 2009 rozhodl, že jediným účastníkem dědického řízení po Adolfovi může být Karel.

Alžběta Pezoldová loni podala žalobu na obnovení části řízení o účastenství v této dědické věci.  Míní, že byla z řízení vyloučena protiprávně. Je jedinou pokrevní příbuznou a dědičkou po svém otci Jindřichovi, dědici po jejím dědečkovi Adolfovi. Obnovu řízení odůvodňuje novými skutečnostmi a důkazy, které by mohly přivodit jiné rozhodnutí ve věci.  4. srpna 2011 se prý dozvěděla o rozhlasové nahrávce ORF z roku 1990, na níž měl Karel Schwarzenberg v rozhovoru s redaktorkou uvést, že nehodlá uplatňovat nároky rodu na majetek v České republice. Přesné znění jeho vyjádření prý získala 31. října a pak 7. listopadu podala návrh na obnovu řízení. Podle ní Karel rezignací na majetek rodu nesplnil Jindřichovu závěť, jíž byl jako dědic zavázán o majetek usilovat.

Okresní soud v květnu žalobu zamítl s tím, že nepřípustně směřuje k obnově věci nástupnictví, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto včetně rozsudku v Rakousku, jímž je soud vázán. Krajský soud pak ve středu rozhodnutí potvrdil jako správné, jen s jiným odůvodněním – žalobu totiž Pezoldová podala po zákonem vymezené tříměsíční lhůtě. O údajném prohlášení Karla Schwarzenberga se dozvěděla 4. srpna. Návrh podala ale až 7. listopadu, tedy tři dny po lhůtě. Její žaloba byla proto správně zamítnuta, uzavřel krajský soud.

Autor: Vladimír Majer

16.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby s Mountfieldem je pro Jihočechy vždy velkou motivaci

Pardubice – Extraligoví junioři Motoru po třech porážkách plně bodovali v Pardubicích, kde vyhráli 2:1.

Policisté hledají svědky dopravních nehod

České Budějovice - Dopravní policisté uvítají svědectví k několika nehodám, které se staly v krajském městě.

Jankovští trénují koledy v kapličce na návsi

Jankov /VIDEO/ - Je jich šest a kromě zpívání koled zpestřují i kulturní program v obci. „Pokaždé se sejdeme u jedné z nás doma nebo na návsi v naší kapličce a zpíváme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies