Nezbytným vybavením místnosti připomínající dětský pokojíček jsou tak speciální panenky, které přebírají úlohu demonstračních pomůcek. „Děti nám na nich ukazují, jak jim kdo ublížil," uvádí Renata Miková, vyšetřovatelka jihočeské kriminálky.

Naprosto zásadní úlohu má vedlejší technická místnost. Psycholog či obhájce zde na obrazovce mohou sledovat průběh rozhovoru. Vyšetřovatel pak výslech s obětí vede sám. Lépe se tak naváže důvěrný kontakt. Při potřebě předat si nějakou informaci, tak lze učinit přes sluchátko a nikdo nemusí vstupovat do místnosti.

Vše má vést k větší efektivitě při výsleších. Vyšetřovatelé nechtějí oběti traumatizovat opakovaně. Cílem je tak se dozvědět vše potřebné na první pokus. Pořízené záznamy mohou být použity také přímo při soudním jednání. „Podobné speciální místnosti vznikají právě proto to, aby proběhl jediný výslech," dokládá vyšetřovatelka, která připouští, že některé televizní seriály nabízejí věrohodný obraz skutečných výslechů. „Někdy ale mají omezený prostor a vše musí tomu uzpůsobit," říká Renata Miková.

Vyšetřovatelka Renata Miková z jihočeské kriminálky říká:
Děti nejsou lehčí než vraždy
Vypadá jako křehká dáma. Rozhodně byste do Renaty Mikové neřekli, že na jihočeské kriminálce vyšetřuje vraždy. Objasňování trestných činů páchaných na dětech pak neoznačuje vůbec za oddychovou záležitost.
Vraždy a trestné činy na dětech se zdají být dost odlišné. Jaký je mezi nimi rozdíl?
U vražd hovoříme zejména s pozůstalými. Naproti tomu děti jsou přímými aktéry, kterým se něco stalo. Takže je v tom rozdíl velký.
Takže případy dětí nejsou od vražd ničím lehčí?
V žádném případě. Na každý výslech se připravujeme dopředu, včetně otázek. Ale v průběhu rozhovoru pak ve většině případů musíme měnit jeho průběh a reagovat na konkrétní vývoj. Některé děti si takzvaně rozmluvíme rychleji, u některých je to složitější.
Věk dítěte přináší specifika?
Určitě ho musíme brát na zřetel. Protože menší děti udrží pozornost kratší dobu. Hodně se to různí.
Existuje nějaká maximální doba výslechu?
U těch menších zhruba dvacet až třicet minut. Záleží, za jak dlouho se rozmluví. Kromě věku se ale individuálně mění i mentální zralost dítěte. Ty ze sociálně slabých rodin nemají tolik podnětů a komunikace je s nimi náročnější.
Jak probíhá příprava na samotný výslech?
Člověk si musí promyslet, s kým bude mluvit. Jak je na tom dotyčný psychicky, mentálně, jaké má třeba koníčky, aby bylo možné navázat hovor. Někdy jde o hodinu, ale jindy třeba i čtyři hodiny.