Všechny peníze, které vydělala, mu musela odevzdávat. Podle zjištění orgánů trestního řízení to bylo za uvedené období nejméně 41 400 eur, tedy v tehdejším přepočtu 1 224 000 korun.

Okresní soud mu za toto kuplířství uložil dva roky do věznice s dozorem a pan A. se odvolal. Před krajským soudem nepopíral, že „Maruška" provozuje prostituci, ale odmítal, že by mu vydělané peníze odevzdávala. Staral se prý o ni, protože u něho byla jako bezdomovkyně a on dá peníze každému žebrákovi, ujišťoval. Tu „holku" měl prý jako dceru… Přitom jak z dokazování vyplynulo, Marie N. musela pro něho šlapat dokonce už čtvrtý den po porodu.

Krajský soud odvolání obžalovaného zamítl jako nedůvodné a ten poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Namítal, že soud postavil závěry o jeho vině pouze na výpovědi poškozené, která byla v začátku řízení vyslechnuta formou neodkladného úkonu, k čemuž prý nebyl důvod. Soudům vytkl, že nevyvinuly dostatečné úsilí k tomu, aby její účast u hlavního líčení a u veřejného zasedání zajistily. Chybí mu ověření pravdivosti a věrohodnosti výpovědi této svědkyně také z pohledu jejích duševních schopností.

Další výhrady měl proti užití odposlechů telefonických hovorů, které byly podle něho povoleny v jiné trestní věci a za jiným účelem.
Nejvyšší soud v roce 2007 ale konstatoval, že obžalovaný se námitkami domáhá, aby na základě jiného skutkového zjištění byl jinak posouzen skutek, pro který je stíhán. Dovolací soud je však vázán skutkovými zjištěními, jaké ve věci učinily soudy nižších stupňů. Všemi námitkami obviněného, které nyní v dovolání uplatnil, se nadto podrobně vypořádal krajský soud. Proto Nejvyšší soud ČR dovolání Georgije Ivanova A. odmítl.