J. K. loni 9. února kolem osmé hodiny v kuchyni bytu v krajském městě po jím vyvolané slovní rozepři s jiným mužem vzal kuchyňský nůž s délkou ostří 23,8 cm a šíří čepele 2,7 cm. Přistoupil k poškozenému a bez varování ho bodl úderem vedeným zespodu nahoru do levého boku.

Tím mu způsobil bodnořeznou ránu o délce 12 cm, tedy lehké poranění s dobou léčení dva až tři týdny. Přitom vzhledem ke způsobu vedení útoku a použité zbraně mohlo dojít k průniku nože do dutiny břišní či hrudní, tedy k těžkému poranění.

Krajský soud v Českých Budějovicích loni v srpnu uložil J. K. za pokus těžkého ublížení na zdraví souhrnný trest odnětí svobody na čtyři roky do věznice s ostrahou. Vrchní soud v Praze odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné a ten podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

V potyčce?

Mínil, že zjištění, že jiného bodl nožem, nestačí pro spolehlivý závěr o tom, že jednal v úmyslu poškozenému způsobit těžké zranění. Soudy neobjasnily pohnutku jeho jednání a jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti.

Nezpochybňuje, že v důsledku jeho bodnutí došlo k lehkému zranění poškozeného, avšak podle něho není pravda, že na něho bez varování zaútočil nožem. Tvrdí, že zranění bylo způsobeno při vzájemné potyčce, a nikoli v úmyslu způsobit těžkou újmu na zdraví, což potvrdil i poškozený. Ten ve své výpovědi uvedl, že se domnívá, že ho obviněný chtěl pouze postrašit. J. K. dále tvrdí, že svědkyně zcela prokazatelně lhala a křivě jej obvinila.

Povinnost se ovládat

Nejvyšší státní zástupce poukázal na to, že podkladem dovolacího přezkumu může být jen námitka, že obviněný v době jednání měl podstatně snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti, neboť byl zjevně opilý a navíc utrpěl poranění na hlavě.

Podle žalobce ale bylo prokázáno, že jednání J. K. bylo výsledkem jeho nezvládnutého zlostného afektu vůči poškozenému, umocněného nevýraznou mírou jeho podnapilosti. Poukázal na to, že trestní právo je postaveno na zásadě, že každý je povinen ovládnout své chování a zvládnout své afekty, a pokud toho není schopen nikoli z patických důvodů, pak musí nést trestní odpovědnost v plném rozsahu.

NS předeslal, že dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy postupovaly při dokazování, v jakém rozsahu je provedly, jak hodnotily důkazy, jaká zjištění vyvodily, apod. Dovolací soud je zásadně vázán zjištěními soudů prvního a druhého stupně. V této věci NS neshledal žádný, natož extrémní, rozpor mezi těmito zjištěními a provedenými důkazy.

Právně relevantní je tedy jen námitka, že nebyla naplněna subjektivní stránka pokusu těžkého ublížení na zdraví a že nebyly dostatečně objasněny ovládací a rozpoznávací schopnosti obviněného v době spáchání činu.

Přesvědčivý posudek

Těmto námitkám NS nepřisvědčil. Z výpovědi znalce z odvětví soudního lékařství je zřejmé, že je vyloučeno zranění poškozeného v důsledku náhody či neopatrné nebo nebezpečné manipulace s nožem při případném zastrašování.

Nůž obviněný podle znalce držel pevně, rána byla vedena tzv. spodním obloukem, a pokud poškozenému způsobila pouze lehké zranění, stalo se tak spíše v důsledku instinktivního úhybného pohybu napadeného. Vzhledem k charakteru a lokalizaci poranění znalec připustil, že mohlo dojít k proniknutí do dutiny břišní nebo hrudní, tedy k těžkému poranění pro poškození důležitého orgánu.

Obviněný byl při svém činu ve stavu prosté opilosti, se 0,55 promile v krvi, přičemž užívání alkoholu bez závislosti u něho bylo shledáno již dříve. Tzv. patická opilost, která by mohla vést k přechodnému vymizení ovládacích či rozpoznávacích schopností v době spáchání činu, je proto vyloučena.

Z toho je zřejmé, že obviněný se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k dokonání zločinu těžkého ublížení na zdraví. S ohledem na způsob vedení útoku a použitou zbraň musel být v okamžiku, kdy poškozeného bodl, přinejmenším srozuměn s tím, že mu může způsobit závažná poranění.

Právní kvalifikace skutku je proto správná, uzavřel NS a dovolání J. K. odmítl jako neopodstatněné.