Upozornili ho, že je v prodlení se splácením a vyzvali ho k okamžité úhradě dluhu. Když řekl, že peníze nemá, ale pokusí se získat na mzdové účtárně zálohu, vyzvali ho, aby s nimi šel na chodbu. Tam ho jeden chytil za tričko, natlačil ho do kuchyňky a tam na zeď. Oba mu opakovaně zdůrazňovali, že pokud dluh nezaplatí, vrátí se a bude to ještě horší.

Okresní soud v Táboře každému z dvojice uložil za vydírání peněžitý trest 30 000 korun. Krajský soud jim sankci snížil na polovinu. Ani to se jim ale nelíbilo a podali dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Jen ho upozornili?

Tvrdili, že jsou velmi dobře proškoleni na to, jak se svými klienty mají jednat, tedy s úctou a zdvořile, a že při jednání s nimi mají dodržovat etický kodex firmy. Takovýchto problémových klientů, kteří neznají právo a neznají rizika, která jim hrozí při nesplácení půjčky, prý navštěvují asi 500 za měsíc.
Je absolutně nelogické a nedůvodné, proč by měli nějak vydírat zrovna poškozeného, který dluží tak málo, že to neznamená pro jejich odměny vůbec nic. Nikdy nebyli trestáni v souvislosti s jejich prací. Dávají si velký pozor na to, jak s klienty jednají.

K popisu akce namítali, že samotné přetlačování přeci ve neznamená užití násilí. Soud neztotožnil, který z nich měl poškozeného chytit za tričko a natlačit do kuchyňky a natlačit ho na zeď. Zdůraznili, že měli za úkol pouze poškozeného upozornit, že pokud nezaplatí, přijde exekuce, což bude pro poškozeného horší, než kdyby zaplatil řádně splátky. Tedy nikoliv „horší“ ve smyslu fyzické likvidace, ale ekonomické situace. Vše vykonávali v rámci svého zaměstnání, legálně, vůči poškozenému neužili ani násilí, ani pohrůžku násilí.

Oba vinni!

I NS po přezkoumání věci uzavřel, že oba obvinění se dopustili společného, koordinovaného jednání, když násilím a posléze i pohrůžkou násilí nutili poškozeného, aby něco konal (zaplatil dlužné splátky). Při dané míře koordinace není rozhodné, že se nepodařilo zjistit, který z nich chytil poškozeného za tričko, neboť již samotná přítomnost pachatele na místě, kde jiný vynucuje určité konání, zakládá trestní odpovědnost takové osoby za trestný čin vydírání.

NS poukázal na závěry krajského soudu k míře společenské nebezpečnosti. To, že se vydírání dopustili obžalovaní ve spolupachatelství, podstatně zvyšuje pravděpodobnost dosažení cíle, snižuje to možnost aktivní obrany poškozeného a zároveň to zesiluje psychologické působení na něho, řekl krajský soud. Třebaže nelze mít užité násilí za výrazné, sledovaný účel jistě splnilo. Zároveň bylo jednání obžalovaných příznačné pohrdlivým postojem k poškozenému, kterému bylo masivním způsobem narušeno soukromí vstupem obžalovaných do jím obývaného pokoje v době, kdy zde byla jeho manželka a nezletilé dítě. Nelze odhlédnout ani od vulgarismů na jeho adresu řečených, vypočetl krajský soud.

NS shledal jeho závěry správnými a dovolání vyděračů odmítl. (8 Tdo 1425/2009)