Desítky pytláků už letos uvízly v síti jihočeských policistů.
„Za prvních devět měsíců roku řešili policisté na jihu Čech celkem dvacet případů pytláctví,“ říká jihočeská policejní mluvčí Jana Hlavínová.
„Největší počet případů trestného činu pytláctví zaznamenali policisté na Písecku a Strakonicku. Pachatelé způsobili škodu přes 30 tisíc korun. Policisté tak byli úspěšní ze sedmdesáti procent,“ tvrdí Hlavínová.
Například koncem června zjistili policisté ze Zvíkovského Podhradí, že na Orlické přehradě loví ryby mladík bez rybářského oprávnění.
Na rybníku Bezdrev na Českobudějovicku zase drzá dvojice mladíků neoprávněně ulovila dva kapry a jednoho amura.
„Jedním z posledních případů neoprávněného lovení ryb se zabývají soběslavští policisté, kdy muž středního věku ulovil osm kaprovitých ryb na chovném rybníku v katastru obce Hlavatce,“ dodala Hlavínová.
Soud může v krajním případě za pytláctví vyměřit až pětiletý trest.
Kapry, sumce a štiky ve sportovních revírech má na starost rybářská stráž.
„Letos jsme zaznamenali kolem 175 přestupků,“ říká vedoucí rybářské stráže na jihu Čech Tomáš Kepr. Mezi hříšníky jsou i cizinci. „Jedná se o nepovolený lov. Lidé mají buď propadlou povolenku, chytají na více prutů nebo v nepovolenou dobu. Nejvíce těchto přestupků jsme objevili na Lipně nebo Hněvkovické přehradě,“ dodal Kepr.
Kromě pytláků na rybnících řádí v jihočeské přírodě i černí lovci zvěře.
„Jedná se o organizované party, ale těžko jim pytláctví dokážeme,“ přiznává Pavel Pletka z českobudějovické myslivecké jednoty.
Pokud je nechytnou za ruku přímo při činu, trestu uniknou. „Na Českokrumlovsku například kolega z posedu viděl, jak kdosi přijel v autě a zastřelil srnčí. Auto odjelo pryč. Pak přijelo druhé, řidič srnčí naložil a odjel. Myslivec jel za ním až do vsi před hospodu. Chtěl po něm, ať otevře kufr, ale řidič odmítl.“
Myslivec proto zavolal policisty, které už řidič musel poslechnout. „Řidič tvrdil, že srnčí nalezl a jede jej odevzat mysliveckému hospodáři,“ pokračuje Pletka s tím, že každý má totiž povinnost nález mrtvého zvířete ohlásit. Nemohli mu tedy dokázat, že zvíře s kýmsi upytlačil.
Podle Pletky se pytláci vydávají do lesa s puškou nebo s kuší a šípy.
„Kuše jsou nehlučné. Pytlák můůže být nedaleko vás, a neuslyšíte ho. Nedávno jsme na Vltavotýnsku našli mrtvého srnce. Měl v sobě šíp. Zřejmě jim někam odběhl a pytláci ho už nedohledali.“
Zatímco v povídce Smrt krásných srnců od Oty Pavla ulovil vlčák srnce, aby se dva kluci pořádně najedli před cestou do koncentračního tábora, pohnutky dnešních pytláků jsou jiné. „Neloví z hladu, ale kvůli kšeftu,“ nebere si servítky Pavel Pletka. „Prodávají pak maso do restaurací. Co jiného si také můžete myslet o pytlákovi, kterého najdete u rybníka s pytlem plným ryb?“ dodává Pletka.
A ještě jedna skupina pytláků existuje. Jejich zbraní není kuše, flinta ani prut, ale auto nebo motorka.
„Sraženou zvěř na silnici nesmíte sebrat pro svou potřebu,“ říká předseda táborského mysliveckého spolku Václav Falada. Pokud tedy šikovně ťuknete zajíce, srnce nebo kance, neopájejte se vidinou zvěřiny gratis. Bylo by to pytláctví.
„Lidé si zvěř po srážce nechají s tím, že tím kompenzují případnou škodu na autě, ale to je chyba,“ pokračuje Falada. „Je protizákonné, aby ji řidič sebral pro sebe. Musí nám situaci nahlásit stejně jako škodu, která mu vznikla,“ dodal Václav Falada.