Na stavebním úřadě mu dali seznam správců sítí, aby si od nich vyžádal zprávy, a když je předložil, povolení dostal.
Loni v červenci zadal u nezjištěného bagristy výkop přípojky ke kanalizaci od domu, a pak už se nestačil divit.

Pracovníci Českého Telecomu, nyní Telefóniky, ho vyrozuměli o tom, že na jeho pozemku byl překopnut stožilový telekomunikační kabel a asi dvacet stanic v obci je vyřazeno z provozu.

Firma vyčíslila škodu na 19 055 korun a pan Miroslav začal být stíhán pro podezření z trestného činu poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení.

Hájil se tím, že v kupní smlouvě na pozemek nebyla zmínka o nějakém telekomunikačním kabelu, jiné sítě provozovatelů uvedených na formuláři žádosti o stavební povolení vedly podle vyjádření dotčených vesměs mimo jeho parcelu a stavební úřad mu neřekl, že kromě vyjmenovaných firem má vyrozumět i Telefóniku. Ta ho posléze nekontaktovala, ačkoliv od úřadu dostala rozhodnutí o stavebním povolení. Měl tedy za jednoznačně zjištěné, že žádné sítě přes jeho pozemek nevedou.

Zaměstnanec stavebního úřadu upozornil na obecný bod stavebního povolení, který žadateli ukládá povinnost vytyčit před zahájením výkopových prací všechny inženýrské sítě v trase přípojky.

Zaměstnanec Telefóniky prohlásil, že není povinností firmy vyrozumívat stavebníky o tom, že na jejich staveništi mají nějaký kabel; to oni jsou prý povinni firmu oslovit.

Jednal nedbale?

Okresní soud v Č. Budějovicích především konstatoval, že zmíněného trestného činu se občan může dopustit i z nedbalosti – v daném případě podle soudkyně tím, že pan Miroslav opomněl povinnost danou mu ve stavebním povolení, tedy vytyčit inženýrské sítě na pozemku před zahájením výkopových prací.

Soud ho uznal vinným a uložil mu peněžitý trest 5000 korun; pokud by nezaplatil, musel by na 40 dnů do vězení.

Obžalovaný se odvolal. Zopakoval, že nemohl vědět o kabelu na jeho pozemku. Obecná podmínka vytyčení sítí ve stavebním povolení je nedostačující svou neurčitostí, koho vlastně oslovit – správci sítí jsou přece třeba i České dráhy nebo letiště Ruzyně, argumentoval.

„Původní majitel pozemku o nějakém kabelu Telekomu nic nevěděl,“ vysvětloval pan Miroslav u soudu. „Na katastru telekomunikační sítě nevedou, tito provozovatelé mají výjimku. Dotázal jsem se tedy stavebního úřadu, co mám dělat, a ten mi mimo jiné sdělil správce sítí, které má stavebník oslovit. Vytyčení sítí na pozemku ostatně může provést jen jejich vlastník, nikdo jiný o jejich uložení neví. Telekom na tom seznamu nebyl. Navíc o záměru v místě stavět věděl z vyrozumění o uděleném stavebním povolení, tak mohl zasáhnout . . .“

Státní zástupce poznamenal, že prokazování zavinění je u takovéhoto skutku nesnadné a vždy na hraně, zda jde o trestný čin, přestupek, či zda nejde o nic. Jako strana žalující se nicméně postavil na stranu rozsudku, který je dle jeho názoru zákonný.

Krajský soud poté rozhodnutí zrušil a pana Miroslava obžaloby zprostil s tím, že žalovaný skutek není trestným činem.

„Obžalovaný se jako laik obrátil na stavební úřad a ten mu dal pokyny s požadavkem na vyjádření od konkrétních správců sítí,“ řekl předseda senátu v odůvodnění rozhodnutí. „To splnil. Otázka posouzení komplexnosti těchto stanovisek byla na stavebním úřadu. Pokud je pak Telefónica uvedena mezi provozovateli sítí, kterým bylo stavební povolení zasláno, jde o rozdělovník, jímž stavebník těžko může být zavazován k tomu, aby zkoumal, zda vskutku splnil všechny podmínky.“

Odvolací soud proto shledal, že zavinění ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení panem Miroslavem nelze dovodit. „A není na místě ani postoupit věc správnímu orgánu k posouzení, zda nejde o přestupek,“ uzavřel předseda senátu.