Před krajským soudem před rokem tento skutek popřel s tím, že dcera a její matka proti němu vypovídaly v přípravném řízení s cílem dostat ho ze společného bytu. U hlavního líčení matka svědčit odmítla a dcera – dle odborníků na mentální úrovni čtyřletého dítěte – vůbec se soudem nekomunikovala. Senát pak při pochybnostech o věrohodnosti dívky Romana Z. obžaloby zprostil.

Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a uložil krajskému soudu doplnit dokazování. Ten tedy provedl další důkazy mj. hodnocením poškozené ze škol, které navštěvovala, či od jejích přátel, a znovu obviněného zprostil.

Státní zástupkyně se znovu odvolala a Vrchní soud uložil první instanci opatřit další znalecký posudek na dívku. Ta ale i s dalšími ustanovenými psychology odmítla spolupracovat.

Potřetí – a dost

Krajský soud v květnu zprostil Romana Z. obžaloby i potřetí s tím, že ho usvědčuje jen poškozená a její výpověď je v rozporu s řadou jiných důkazů.

Žalobkyně, přesvědčená o tom, že by si dívka na duševní úrovni dítěte nedokázala detaily popisované v přípravném řízení vymyslet, ale že je musela prožít, se znovu odvolala.

Vrchní soud nařídil jednání na minulý týden, ale nakonec se nekonalo – státní zástupce Vrchního státního zasupitelství vzal odvolání proti českobudějovickému rozsudku zpět.

Roman Z. se pravomocného zproštění obžaloby dočkal už na svobodě – byl propuštěn z vazby, když krajský soud při periodickém přezkumu neshledal důvody k dalšímu omezení svobody obviněného.