VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tajné služby a zásada práva náležejícího bdělým

České Budějovice - Pan B. byl příslušníkem Bezpečnostní informační služby (BIS) od srpna 1996. Roku 1999 získal osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi ve stupni „tajné“.

28.7.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

V dubnu 2000 oznámil bezpečnostní ředitel BIS zánik platnosti tohoto osvědčení. V listopadu 2000 byl pan B. propuštěn ze služebního poměru. Odvolání zamítl ředitel BIS.

Městský soud v Praze v září 2004 toto rozhodnutí zrušil s tím, že pravomoc ověřovat trvání podmínek pro osvědčení měl pouze NBÚ.

„Požehnal“ až třetímu rozhodnutí ředitele BIS o propuštění pana B. v březnu 2007.

Okolnosti jeho propuštění od BIS pak vyšly „ven“ až v souvislosti s jeho následným „bojem“ s Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ).

Dle zjištění BIS…

Pan B. v roce 2004 u NBÚ požádal o vydání osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi.

Od roku 2001 přitom pracoval v bance, a ono osvědčení asi ani nepotřeboval.

NBÚ mu stejně oznámil, že mu požadované osvědčení nevydává. Šetřením BIS prý byly zjištěny skutečnosti, pro které pan B. představuje bezpečnostní riziko.

Protože výsledek šetření BIS je utajovanou skutečností, nelze jeho obsah v odůvodnění rozhodnutí uvést, sdělil NBÚ panu B.

Jeho stížnost zamítl ředitel úřadu.

Konstatoval, že stěžovatel se na cizinecké policii podílel na zajišťování povolení k pobytu na území ČR a na získání občanství cizincům ze zemí bývalého Sovětského svazu. Přitom svou činnost zakrýval smyšlenou záminkou zájmu BIS o tyto cizince.

Měl také poskytovat z policejních evidencí neoprávněným osobám informace a hesla, která umožňovala přístup do těchto databází.

Ředitel NBÚ dále konstatoval, že podklady získané od BIS není oprávněn přezkoumávat, neboť vychází z presumpce správnosti údajů orgánu státní správy.

Podjatá služba?

Pan B. podal přes českobudějovickou advokátní kancelář žalobu na toto rozhodnutí k Městskému soudu v Praze.

Namítal, že pokud vyzrazoval údaje z policejních evidencí a zajišťoval povolení k pobytu pro občany ze zemí bývalého Sovětského svazu, proč tedy není trestně stíhán.

Nebyl ostatně ani dočasně postaven mimo službu.

Popírá zmiňovaná jednání. Míní, že žalovaný postupoval nezákonně, když převzal informace od zpravodajské služby, aniž by je prověřoval.

Městský soud měl k dispozici i zmíněné utajované skutečnosti a dospěl k závěru, že indicie uvedené v rozhodnutí NBÚ nezkreslil.

Žalobu pana B. zamítl a ten podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ČR (NSS).

Namítá, že bezpečnostní riziko je u něho shledáváno na základě důkazů podléhajících utajení. Proto k nim nemá přístup. To mu znemožňuje uplatnit práva garantovaná Listinou základních práv a svobod. Je mu fakticky odebrána možnost se difamujícím údajům bránit.

Soudu bylo známo, že vedl s BIS od roku 2000 spor o nezákonné propuštění ze služebního poměru. Přes zjevnou podjatost BIS vůči němu soud nepřezkoumal její tvrzení znalcem z oboru ochrany utajovaných skutečností.

Stačí podezření

NSS ze správního spisu pana B. zmínil protokol o bezpečnostním pohovoru s ním z dubna 2004, vedeném k jeho žádosti.

Stěžovatel v něm popřel, že by někdy poskytl ověřené pozvání cizím státním příslušníkům. Popřel také, že by nepovolaným poskytoval informace z evidencí policie.

Popřel, že by v době svého volna zařizoval pro cizince ze zemí bývalého SSSR české občanství a dlouhodobé povolení k pobytu, a že by mu tito cizinci dávali za vyřizování úplatky.

Na závěr pohovoru pan B. uvedl, že mu byla dána dostatečná možnost vyjádřit se.

NSS uzavřel, že důvody nevydání osvědčení byly stěžovateli známy minimálně od provedení tohoto bezpečnostního pohovoru, při němž byl na rozhodné věci tázán.

Z rozhodnutí správních orgánů je zřejmé, že výskyt bezpečnostních rizik vyplývá ze zjištění obsažených v neutajovaných částech spisu. Tak se s nimi mohl seznámit i B.

NSS připomněl, že podle zákona č. 148/1998 Sb. nebyla za bezpečnostně spolehlivou považována osoba, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

Za to se považovalo chování a způsob života, který mohl mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti.

Pojem „riziko“ v sobě zahrnuje určitou obavu, nebezpečí, možnost škody, ohrožení. Shromážděné podklady se tedy vyhodnocují ve vztahu k eventuální možnosti rizika. Pro závěr o bezpečnostní nespolehlivosti proto postačuje již samotné podezření z existence bezpečnostních rizik.

Podle NSS skutečnosti zjistitelné z listin ve správním spise jsou způsobilé dovodit závěr o tom, že u pana B. bezpečnostní riziko existovalo.

NSS proto kasační stížnost pana B. zamítl.

(Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.1.2009, čj. 5 As 44/2006 - 74, www.nssoud.cz)

Kdo se nebrání…

Stížnost B. proti tomu nyní odmítl Ústavní soud ČR (ÚS).

Připomněl, že součástí práva na spravedlivý proces je i vytvoření prostoru pro to, aby účastník řízení mohl účinně uplatňovat své argumenty.

Je však jen chybou samotného účastníka, nevyužije-li tohoto prostoru. Za součást procesního práva považuje ÚS setrvale i zásadu, podle níž práva náležejí bdělým (vigilantibus iura).

Ta reflektuje základní ideu, podle které jsou základem státu svobodné osoby disponující autonomií vůle, kterou uplatňují ve vztazích mezi sebou navzájem.

Tu zásadně musí respektovat i veřejná moc, není-li zákonem zmocněna k omezujícím zásahům do této oblasti.

Účastníci řízení jsou chápáni jako emancipované osoby, které jsou procesními normami vedeny k tomu, aby se svými vlastními úkony aktivně přičinily o prosazení a ochranu svých práv a nespoléhaly na ochranitelskou ruku paternalistického státu.

Z této zásady vyplývá, že stěžovatel nemůže v ústavní stížnosti důvodně namítat porušení svých práv, pokud se včas a účinnými nástroji nedomáhal jejich ochrany.

Podle názoru Ústavního soudu měl stěžovatel dost možností efektivně napadnout během řízení před obecnými soudy skutková zjištění, ke kterým došly správní orgány a která přejaly i soudy. Mohl navrhovat důkazy, které by vyvracely tvrzení v přílohách správního spisu.

Nevyvinul-li potřebnou procesní aktivitu, která by byla způsobilá přesvědčit obecné soudy o tom, že závěr o podezření z bezpečnostních rizik není odůvodněný, nelze dnes namítat, že obecné soudy neprováděly další dokazování, uzavřel ÚS.

Autor: Vladimír Majer

28.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Ztratily se děti. Našly je kamery

Rybník na Horní Bráně je jedním z míst, kde režisér Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče.
22

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

OBRAZEM: Už na Novohradsku rostou

Českobudějovicko - Stovky hub našli Vladimír Kumpoch a Iveta Zuklínová z Českých Budějovic,v okolí rybníka Žár na Novohradsku.

Rajčata si na sluníčku libují, jabloně trápí sucho

Českobudějovicko - Počasí letos ukazuje zahrádkářům dvojí tvář. Prospívá, ale i škodí.

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Šumava - Následky bouřky z pátku na sobotu postihnou i návštěvníky Šumavy. Některé pěší a cyklistické trasy jsou dočasně nepřístupné.

OBRAZEM: 115. výročí spolku "Vltavan"

Purkarec - Purkarec zaplavili voraři. Spolek "Vltavan" oslavil 115. výročí své existence. Letos se rozhodli k výročí nestavět vor, ale zrekonstruovat kapličku svatého Jana Nepomuka, patrona všech plavců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení