Poškozený se blížil po chodníku s kamarádem, kterému tekla krev po incidentu v jiné hospodě, o němž se obviněný rychle dozvěděl. Proto je upozornil, aby jako podnapilí nechodili do jeho podniku, jak to měl už předtím přislíbeno od onoho zkrvaveného občana. Došlo k rozepři, při níž muži hospodským cloumali. Ten vytáhl revolver z pouzdra na opasku a vystřelil.

Zasáhl muže do podžebří. Střela pronikla vzestupnou částí tlustého střeva, odlomila část  kyčelní  kosti  a uvízla
v těle. Podle znalců bez včasné pomoci hrozila zraněnému smrt ze zánětu pobřišnice. Kdyby nedošlo k prodlení s ho᠆spitalizací, pravděpodobně by se nerozvinul zánět a nemusela být odejmuta tak velká část tlustého střeva. Střelec byl obžalován.

Popisoval, že ho muži natlačili ke zdi, drželi ho za oděv a poškozený ho škrtil. Bál se, jde o známé násilníky se značnou silou. Ztrácel dech, propadal zoufalství a chtěl jim ukázat revolver, aby je zastrašil. Zbraň měl legálně, nosíval ji na hlídání a na výcvik odolnosti psů na střelbu. Při vytahování revolveru zpod oblečení zachytil za spoušť 
a vyšla rána do země. Útočníci prý tlak ještě vystupňovali, tak zmáčkl ještě jednou. Poškozený ho pak pustil, ale druhý chlap ho držel dál. Odtrhl ho od něho až jeho kuchař, který na upozornění kolemjdoucích vyběhl ven. V dalších výpovědích upřesňoval, že druhý výstřel padl , když mu zbraň byla vytržena z ruky a upadla, nebo když s ní upadl sám.

Podle poškozeného hospodskému řekli, že k němu nejdou, ale on ho chytil za ruku a bránil mu v další cestě. Navzájem sebou škubali a jeho kumpán se je snažil odtrhnout. Uslyšel výstřel a myslel, že byl z plynovky. Po zákroku kuchaře odešli. Zkrvavenému kamarádovi zajistila policie, přivolaná k předchozímu incidentu, záchranku, ale ošetření odmítal, protože nebyl pojištěn.

On sám si všiml až druhý den, že má na břiše spálenou kůži, ale pracoval na zahradě, kde na něho spadl trámek 
s hřebíkem. Jel ještě nakoupit, ale večer ho bolelo břicho, tak jel na pohotovost. V nemocnici se zmínil jen o trámku. (Pravý stav prý zdravotníci zjistili, když jim pacient omdlel.)

Podle balistiků zbraň nemohla sama vystřelit, protože je chráněna proti samospouštění – obžalovaný musel buď napnout kohout, nebo zmáčknout spoušť značnou silou.

Soud zjistil, že poškozený byl šestkrát soudně trestán, zejména za výtržnictví či útok na veřejného činitele, jeho kumpán má v rejstříku deset záznamů  za  obdobné skutky. I proto uvěřil obžalovanému, že byl oběma muži napaden, jak potvrdili svědci. Nelze mu mít za zlé, že je požádal, aby do jeho podniku nešli, ale soud má za krajně nepravděpodobné, že by jako starší a slabší inicioval fyzický konflikt.
Obviněnému neuvěřil, že následně šlo o náhodné výstřely. Musel vědět, že revolver je připraven ke střelbě, a střelby si musel být vědom.

Za této situace soud řešil otázku intenzity jeho napadení. Kdyby byl útok tak vyhrocený, že v něm vyvolával obavy o život, pak je otázka, proč incident neohlásil, zejména když policisté byli takřka vzápětí po ruce. Nevyhledal také lékaře. Soud proto uzavřel, že napaden byl, ale ne tak, aby ho to opravňovalo k obraně užitím střelné zbraně.

Uznal ho vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a uložil mu deset měsíců podmíněně na dva roky. S požadavkem na náhradu škody odkázal pojišťovnu a poškozeného na řízení občanskoprávní s tím, že dílem za následky odpovídá i postřelený, když v nemocnici neuvedl zástřel jako možnou příčinu jeho bolestí.

Odvolali se všichni. Zmocněnec poškozeného obhajoval nárok svého klienta na náhradu více než 400 000 korun 
s tím, že nemá zkušenosti se střelnými zbraněmi, nevěděl, jak by měl zranění na břiše hodnotit. Znalec potvrdil, že je nemusel pociťovat ještě ani
v nemocnici – stále si myslel, že to způsobil ten trámek. Na následku nenese vinu. Obhájkyně zdůraznila otázku, zda je přiměřené, aby důchodce napadený dvěma podnapilými výtržníky, kteří měli předtím konflikt v jiné hospodě, volil k odražení útoku zbraň. „Bylo jeho právem se bránit a nejednal nepřiměřeně," uzavřela. Krajský soud poté rozhodnutí o vině i trestu zrušil a věc vrátil prvnímu stupni, aby upřesnil skutková zjištění.