Krajský trestní soud uložil v lednu tehdejšímu primátorovi Juraji Thomovi za zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku trest pět let odnětí svobody a povinnost uhradit městu škodu 12,5 milionu korun. Skutků se dopustil podle senátu tím, že podepsal v roce 2010 bez výběrového řízení a bez projednání v radě pro město nevýhodný dodatek k původní smlouvě se společností Bit Servis. Zakázku bylo podle znalce i soudu možné pořídit levněji. Odvolání Juraje Thomy ještě Vrchní soud v Praze neprojednal.

Město podalo také občanskoprávní žaloby. Okresní soud v Českých Budějovicích tak projednává žalobu na Juraje Thomu a jeho exnáměstkyni Ivanu Popelovou o více než 441 000 korun jako část náhrady škody, která mu vznikla zaplacením 1,3 milionu korun pokuty uložené Úřadem pro hospodářskou soutěž za nedostatky při výběru firmy na dodávku IT a při pořizování zmíněného dodatku k původní smlouvě. Podepsal je Thoma, dodatek údajně na doporučení Popelové.

Soud nejprve konstatoval listinné důkazy, mezi nimi také mnohostránkové rozklady města proti uložené pokutě a na ně navazující rozsudek soudu v Brně, přičemž nad jejich složitosti právní zástupkyně žalovaných poznamenala, že tak důvěrnou znalost této problematiky přece nelze požadovat od jejích klientů. Připomněla také množství změn, které zřejmě nedokonalý zákon o veřejných zakázkách v posledních letech doznal.

Poté soudce přistoupil k výslechům svědků. Tehdejší vedoucí odboru informačních a komunikačních technologií, který z radnice odešel po dlouhém působení před pěti lety, vysvětloval, že když končilo tříleté období první smlouvy, bylo třeba kontinuálně zajistit další bezvadný chod systému. Původní smlouva umožňovala její prodloužení dodatkem, nabídku dodavatele konzultovali s vedoucí oddělení veřejných zakázek i s právníkem kanceláře primátora, také s autorem návrhu původní smlouvy, cena podle průzkumu trhu byla v pořádku. Proto dodatek předložili primátorovi ke schválení. Radě ne, protože si mysleli, že je v pořádku a není k ní třeba usnesení.

Na dotaz, zda uvažovali o jiném dodavateli, svědek řekl, že nebyl důvod - dodatek navazoval na smlouvu původní, platnou, provoz systému byl bezproblémový, bez výpadků. Změna dodavatele by nesla obrovská rizika, řekl svědek.

K dalšímu dotazu uvedl, že s vnitřním předpisem magistrátu k zadávání veřejných zakázek nebyl seznámen, To mělo podle něho na starost oddělení na finančním odboru a s jeho vedoucí postup konzultovali jako s garantem, bez ní by si prý návrh nedovolili předložit. Zápisy z těchto jednání se nevedly.

K rozsahu dodatku řekl, že primátor žádal podrobné zdůvodnění vždycky, dotazoval se, několikrát jim věci vrátil. „Rozhodně nepodepsal všechno, co mu bylo předloženo," řekl svědek.

Těžká kritika

Druhý svědek, bývalý právník kanceláře primátora, který odešel do důchodu po mnoholetém působení na konci minulého roku, prohlásil, že na události před pěti lety si už nepamatuje. Když mu soud předložil spisovou obálku s dodatkem smlouvy s Bit, řekl, že podpis na ní je jeho, ale podepsal se prý až dodatečně, když za ním přišla úřednice z evidence smluv s tím, že tam podpis právníka chybí, a chtěla, aby tam dopsal i zpětné datum. Předtím dokument neviděl. Po předestření výpovědi prvního svědka prohlásil kategoricky, že s ním dodatek určitě nekonzultoval.

Radnici posledních let kritizoval. Za primátora Tettera postupovala podle něho správné, ale pak začala fungovat „podivně", postupy, se kterými on nechtěl mít nic společného. Právníci se o více smlouvách dozvídali až následně, „věci šly mimo něho" a jak probíhaly a s kým se konzultovaly, neví.

Pak si z tohoto svědka žalovaní „udělali žalovaného" – jak to, že jako právník do rubriky kontrola smlouvy podepsal něco, co neviděl, a podobně. Taková byla praxe, řekl. Vysvětloval, že třeba ona spisová „košilka" sloužila jen k rychlé orientaci v evidenci smluv, právní význam že nemá.

Zřejmě jeho důvěryhodnost se žalovaná strana snažila relativizovat i poukazem na to, že s postupy radnice nesouhlasil, ale „docela rád" se tam nechával zaměstnat…

Výhodný postup?

Poslední pondělní svědek, který na radnici pracuje v oboru komunikačních a ínformačních technologií stále, naopak žalovaným určitě „sedl" – mluvil o výhodné možnosti navázat v roce 2010 na původní smlouvu, zajistit za dobrých podmínek nadále fungující systém. I on řekl, že dodatek konzultovali s vedoucí oddělení veřejných zakázek a určitě i s právním oddělením.

K dotazům žalovaných vyzdvihoval důležitost informačních technologií na radnici a potřebu zkušeností k jejich zavádění a obsluhování. V poptávkovém řízení v roce 2007 našli Bit, který to uměl, proto s ním později smlouvu prodloužili jako s garantem už zavedeného a funkčního. Zaručoval zachování kvalitní úrovně služeb veřejnosti, fungování úřadu…

Soud poté jednání odročil mimo jiné ke slyšení dalších svědků i obou žalovaných. Důkazy provedené v trestní věci Juraje Thomy má k dispozici, ale zatím je nemohl užít, protože rozhodnutí krajského soudu není v právní moci.

Širší civilní kauzu kolem smluv v Bit, té první i jejího dodatku, kde město žaluje všechny členy tehdejší rady a vedoucího odboru informačních technologií, slyšeného v této věci, řeší jiný soudce. Zřejmě i v té bude odročeno.