Zneužili pravomoci, nebo křivě obvinil?

Odmítl dechovou zkoušku a byl vyzván k zaplacení pokuty 2000 korun. Občan situaci řešil po svém. Zavolal mobilem na tísňovou linku a žádal, aby přijela hlídka a vyřešila odvoz jeho kola, protože policisté ho šikanují a chtějí ho odvézt na záchytku.

Jak to dopadlo s bicyklem, to se před jihočeskými soudy nepodávalo, ale pan Emil na té záchytce skončil. A to poté, kdy proti němu hlídka použila hmatů a chvatů mj. s tím, že se pokoušel ujet. Ráno byl převezen na oddělení k podání vysvětlení.

Druhý den si byl na jednání plzeňských policistů stěžovat na inspekci a 16. června jí poslal mailem návrh na zahájení trestního stíhání. Uvedl, že tehdy zakročující hlídka ho mj. fyzicky napadla (údery do břicha) a nadávala mu (snad „drž hubu, nebo ti dám ještě jednu a řekneme, že jsi spadl z kola“). Později ve stížnosti doplnil, že policisté bez jeho svolení použili jeho mobil, který mu „vytrhli z ruky“. Měli si také nepřímo říci o úplatek, respektive domnívá se, že dva tisíce, které měl zaplatit, by si policisté rozdělili. Ti dále bezdůvodně na záchytce žádali, aby ho odtud nepouštěli, že si pro něho ráno přijdou.

Inspekce jeho podnět přešetřila a neshledala, že by takto policisté jednali. Načež byl pan Emil obviněn ze zločinu křivého obvinění.

U Okresního soudu v J. Hradci trval na tom, že policisté zneužili svých pravomocí, bezdůvodně ho zastavili, prošacovali, napadli a vyhrožovali mu, že pokud jim nedá dva tisíce, bude se muset podrobit dechové zkoušce a přijde o řidičák. Je rovněž přesvědčen, že si tak řekli o úplatek. Bezdůvodně ho zadržovali na protialkoholní stanici. Ohradil se proti tomu, že by byl notorickým stěžovatelem. Trestní oznámení prý podává většinou jen na své dlužníky.

Soud vyslechl oba zasahující policisty, kteří záležitost popsali jako běžný incident s opilým řidičem. Potvrdili, že pana Emila vyzvali k zaplacení pokuty 2000 Kč. Slyšeni byli i další policisté, kteří následně na místo přijeli. Ze záznamu telefonátu na tísňovou linku je podle soudu zřejmé, že obviněný mobil z vlastní iniciativy předal policistovi, aby se s operačním domluvil.

Občan je vinen (?)

Soud uzavřel, že pan Emil se zločinu křivého obvinění dopustil. Ve svém podání popsal jednání, které se nestalo. Jeho obvinění bylo lživé a způsobilé přivodit zasahujícím policistům trestní stíhání, což bylo cílem pana Emila nejspíše v odplatě za jejich zásah, který vnímal jako nepřiměřený. Soud konstatoval, že každý může podat trestní oznámení, je–li přesvědčen, že došlo ke spáchání trestného činu. Není ale přijatelné, aby vylíčení skutečností bylo založeno na zjevných nepravdách, případně pouze na domněnkách oznamovatele. V daném případě je pak zřejmé, že si pan Emil musel být alespon částečně vědom nepravdivosti svých tvrzení, uvedl okresní soud.

Uznal ho vinným zločinem křivého obvinění osoby, která vůči němu plnila svoji povinnost vyplývající z jejího zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou jí podle zákona. Uložil mu trest na samé spodní hranici sazby, dva roky odnětí svobody, a jeho výkon podmíněně odložil na zkušební dobu tří let.

Obžalovaný se odvolal. Krajský soud doplnil dokazování přehráním záznamu zmíněného telefonátu obviněného na tísňovou linku, načež obhájce JUDr. Jaroslav Slanina přednesl odvolání. V něm zdůraznil, že soud prvního stupně vyšel z tvrzení zasahujících policistů, v jejichž zájmu bylo nevypovídat sami proti sobě, a nemohou být proto zcela věrohodnými svědky. Návrh dalších důkazů soud obhajobě zamítl.

Ta chtěla slyšet policistu z inspekce, u něhož si obviněný byl stěžovat, a jeho návštěvu doložit předložením knihy návštěv na oddělení. Navrhovala také slyšet pracovnice záchytky ke stavu a chování pacienta a k věcem, které měl u sebe – potvrdilo by se, že pan Emil peníze, které měl údajně hlídce nabídnout, neměl. Ostatně o tvrzeném nabídnutí úplatku dotyční policisté nic při šetření věci inspekcí neuvedli, ač měli. Oznámení bylo inspekcí podle obhajoby prověřeno jen formálně a odloženo na základě výpovědi osob, proti nimž směřovalo. Dr. Slanina navrhl vrátit věc k doplnění dokazování soudu prvního stupně nebo jeho klienta obžaloby zprostit. Pan Emil pak ještě jednou vysvětloval, co myslel tím řeknutím si policistů o úplatek. Argumentoval, že pokud je ve věci alkohol, nesmí být podezřelý blokově postihován. „Když ode mne policisté chtěli v rozporu s předpisem dva tisíce, na co tedy to mělo být?“ tázal se.

Krajský soud poté rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil.

„Je velmi komplikovaná tím, že není objektivní svědek, který by událost sledoval,“ řekl předseda senátu. I proto je třeba vyhovět důkazním návrhům obhajoby. „Jakkoliv je jejich přínos k objasnění věci velmi problematický, mohou přinést přece jen skutečnosti významné pro rozhodnutí.“
Okresní soud v J. Hradci tedy má minimálně slyšet zmiňovaného policistu z plzeňské inspekce a zkoumat okolnosti přijetí a propuštění obviněného ze záchytky. Měl by se také podrobněji vypořádat s výpověďmi zasahujících policistů. Tím spíš, že nahrávka telefonátu obžalovaného s inspekcí vedená spíše lehčím tónem nenasvědčuje tvrzené opilosti pana Emila ani nějaké vzrušené situaci na místě...

Na pravomocné rozhodnutí si tedy ještě počkáme.