VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do exilu jsem si odvezl v srdci staré kamarády, rodné Komařice a Šumavu

Komařice - Jan Krátký odešel z Československa po srpnové okupaci v roce 1968. Přes Jugoslávii a Vídeň se dostal až do Austálie, kde žije dosud.

27.8.2008
SDÍLEJ:

KŘÍDLA SVOBODY. „Austrálie je země, která dává člověka obrovskou šanci uplatnit se a žít po svém,“ říká Jan Krátký.Foto: Hanka Hosnedlová

Napjatý rok 1968 znamenal pro Jana Krátkého z jihočeských Komařic, stejně jako pro statisíce dalších, radikální životní zlom. Rozhodl se tenkrát společně s manželkou Janou pro odchod z republiky. Přes Jugoslávii a Vídeň se dostal až za oceán. Nakonec totiž zakotvil v Jižní Austrálii, ve městě Adelaide, kde žije dodnes s rodinou

Srdce však nechal na Trhovosvinensku, kde se narodil, chodil do školy a žil až do svého odchodu. Miluje ten kraj, který mu trvale zalezl pod kůži, natolik, že se sem neustále vrací a nejen na pár týdnů - vždy na několik měsíců nebo dokonce i na celý rok.
Od první návštěvy v roce 1983 zde byl celkem sedmkrát v doprovodu manželky nebo celé rodiny.

Na zlomové události ze srpna 1968 přijel Jan Krátký zavzpomínat domů, do Komařic na Českobudějovicku.


Co bylo tím hlavním rozhodujícím důvodem, že jste se v roce 1968 rozhodl opustit tehdejší Československo?
Zklamání z toho, jak nečekaně vyvrcholily narůstající naděje ve zdejší uvolnění situace.
Díky rodinným zkušenostem z padesátých let jsem měl celkem jasnou představu, jak se asi vše bude dál vyvíjet. Nechtěl jsem už dál žít v zemi, kde nemohu rozhodovat sám o sobě, kde byly kariéra a vzdělání podmíněny stranickou legitimací a kde jeden nevěřil druhému.


Kudy vedla vaše cesta za svobodou?
Jako u spousty jiných lidí přes Jugoslávii, kam jsme vycestovali na dovolenou. Tam jsme se šli informovat na kanadský konzulát, ale tříměsíční čekací doba a další podmínky nás odradily.
Proto jsme využili nabídky australské ambasády a odjeli nejdříve do Vídně a pak do Austrálie. Do Adelaidy jsme tehdy dorazili přesně 21. října v deset hodin dopoledne. Bylo nás tehdy asi sto šedesát.


Bylo těžké sehnat tehdy v Austrálii práci?
Už za týden 28. října čili zrovna na výročí republiky, jsem nastoupil do továrny na zemědělské stroje.
Pak jsem ještě vystřídal textilní továrnu a firmu, která hloubila základy pro stavby.
Nakonec jsem nastoupil u australskéhoTelecomu. Tam jsem vydržel celých pětadvacet let, tedy až do odchodu do důchodu.


Měl jste podobné štěstí také s novým bydlením?
Zpočátku jsme byli v podnájmu, ale už v roce 1973 jsme se stěhovali do vlastního domku, který jsme si nechali postavit v zahradní čtvrti.


Do Austrálie přišly tisíce emigrantů z Československa. Funguje v Adelaide, kde bydlíte, nějaké krajanské zařízení?
Už emigranti z roku 1948 tady založili Československý klub, který funguje dodnes. Pořádají se zde různé oslavy a zábavy – od výročí republiky 28. října, třeba přes Svátek matek. Konají se tu také mikulášské, silvestrovské a maškarní plesy a jiné akce, například kolektivní pikniky. Registrovaných, platících členů jsou tři stovky, ale to není žádné směrodatné číslo. Před časem jsem četl, že v Jižní Austrálii je zhruba 1400 českých přistěhovalců, ale někteří krajanskou komunitu prostě nevyhledávají. Někteří totiž žijí i velice dobrodružně.


Má Československý klub svou knihovnu?
Má, a to dokonce velice dobře zásobenou. Rozrůstala se z různých darů a také z pozůstalostí některých členů.
Já sám ale mám doma bohatě vybavenou knihovnu. Hodně knih jsem měl po otci a dost knížek jsem si přivezl také ze svých návštěv do rodné vlasti.
Miluji autory, kteří píší o přírodě, o Šumavě – třeba Jindřicha Šimona Baara, Karla Klostermanna, Jana Vrbu, ke kterým se stále vracím… A pak samozřejmě věci, které mě zajímají a mají trvalou platnost.
Ten výběr vašich preferovaných autorů mi tak nějak asocioval další staré tradice, jihočeskou dechovku…
Máte pravdu. Dechovku a lidovky jsem se naučil mít rád vlastně teprve až v Austrálii. Předtím mi tahle muzika nic moc neříkala. Teď ale třeba Babouci patří k mým oblíbencům. Ale jinak samozřejmě poslouchám rád trampské písničky, bluegrass a country, což zase souvisí s mou další láskou – s trampinkem.


A dá se v horké Austrálii také trampovat?
Samozřejmě, i když za poněkud jiných podmínek. U nás na jihu je totiž poměrně hodně sucho, ale cestou na sever se počasí a příroda mění. Máme stabilní partu v Adelaide, ale máme kontakt i s ostatními trampskými enklávami po kontinentě.
Jednou za rok, o Velikonocích, je v Austrálii veliký potlach, kde se nás většina trampů z bývalého Československa zase společně sejde.


Poznal jste život v Austrálii a můžete tedy srovnávat. Co má podle vás Austrálie, zatímco u nás v České republice to schází?
Především ten obrovský prostor, který naší malé zemi samozřejmě chybí.
Proto také Austrálie stále láká další a další vlny přistěhovalců z různých míst. Po druhé světové válce měla sedm milionů obyvatel, v šedesátých letech už to bylo čtrnáct a nyní dokonce jedenadvacet.
Austrálie je země, která dává člověku stále ještě obrovskou šanci se uplatnit, prosadit, žít po svém…
A nejen ten pocit volnosti, ale také daleko přátelštější chování lidí, vzájemný respekt všude – na úřadech, na ulici, zkrátka kdekoliv.


A co vám v Austráli schází?
Chybí mi tam staří kamarádi a příroda. Chybí mi také Šumava, Trhovosvinensko, Komařice. Něco, co si prostě s sebou odtud odvézt nemůžu. Před čtyřiceti lety jsem si to vše odvezl aspoň ve svém srdci a ve vzpomínkách.

Autor: Hana Hosnedlová

27.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vlajka Motorfans a znak hokejového klubu dnes ozdobily českobudějovickou Černou věž.

Na tři zářijové dny zavřou Černou věž

Ilustrační foto.

Zloději dnes ukradou i kadibudku

AKTUALIZOVÁNO

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Lipí - Devatenáctiletý řidič podlehl zraněním, která utrpěl při vážné dopravní nehodě. Stala se v úterý mezi obcemi Mokré a Lipí.

Motor dal Plzni pět gólů v přesilovkách, Gřegořek definitivně ukončil kariéru

Strakonice – S blížícím se startem sezony začínají hokejisté ČEZ Motoru ukazovat svou sílu. Extraligovou Plzeň doslova deklasovali po výborném výkonu na strakonickém zimním stadionu 6:1 a zaujali především úžasnou produktivitou v přesilovkách, ve kterých nastříleli pět gólů. Ve čtvrtek je čeká další přípravný duel ve Znojmě (18).

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

V sobotu rozezní parkán rock, ska i punk

Prachatice - Hospic music fest 2017 - nultý ročník jednodenního hudebního festivalu, odstartuje již tuto sobotu. Bavit se a pomáhat můžete od 13 do 22 hodin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení