Vědci využívají hmotnostní spektrometry, tedy přístroje používané pro zjištění látek ve zkoumaném vzorku, a superpočítače. Nová technologie by do budoucna mohla pomoci včas diagnostikovat nemoci.

O co konkrétně ve vašem projektu jde?
Biologické centrum je významná instituce, která se zaobírá celou řadou problémů a jedním z nich je i výzkum metabolismů. Ten je společný každé buněčné struktuře živého organismu. My jej tady zkoumáme na různých modelech, na houbách, parazitech nebo myších, protože i na nich je možné zkoumat metabolismus na drahách, které jsou ve vyšších organismech, jako je člověk. Dá se to i snadněji pochopit. Přeci jen je člověk složitější. Kdybychom začali hned u něj, bylo by to náročné.

Přibližte váš cíl.
Nás tým má za cíl vyvinout technologii, ve které stačí 
v podstatě jen umístit zkumavku do přístroje a pak na konci vylezou výsledky rozboru 200 metabolitů.

Co jsou metabolity?
Jednoduše řečeno, metabolity jsou látky, které se dají zjistit v krvi. Jde o látky, které cirkulují v organismu a přeměňují se při metabolické výměně z jednoho metabolitu na druhý. Spoustu jich přijímáme potravou, některé z nich 
v těle zůstávají, jiné se ledvinami vylučují z těla.
Metabolity jsou souborem charakteristik organismu, tvoří vzhled nebo třeba tvar těla. Jaký je metabolismus, taková je potom struktura těla. To, jak vypadáme, jaké máme charakteristiky a čím se lišíme od ostatních.

Mluvil jste o týmu, kdo se na vytvoření technologie podílí?
V našem týmu pracují nejen inženýři nebo strojaři, ale i chemici nebo IT specialisté, třeba programátoři. Je to hodně široký tým, takový vědecký ekosystém, dalo by se říct. (Smích)

K čemu je tato technologie dobrá?
Pomocí projektu získáváme informace o látkách. Na základě studia biologických mechanismů, neboli jak to funguje v člověku, se snažíme zjistit, co třeba může jaká látka signalizovat. Tím pádem pak můžeme třeba poznat, že má člověk rakovinu ledvin.

Petr ŠimekPracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra Akademie věd České Republiky

Je doktorem přírodních věd 
a také kandidátem věd

V současné době vede projekt, ve kterém se tým vědců z mnoha různých oborů (programátoři, strojaři, chemici) snaží o vývoj přístroje, který by mohl v budoucnu pomoci k včasnému odhalení nemocí

S jeho vývojem začali už v roce 2006

V loňském roce na něj dostali grant od Technologické agentury České republiky

Jak zkoumáte metabolismus?
Vezmeme část tkáně či tělní tekutiny, krve nebo moči 
a pak zkoumáme metabolický obraz, čili složení metabolitů. Těch jsou desítky tisíc a mají velice rozmanité struktury. Když člověk onemocní, tak se mu metabolismus změní. Buďto se zvedne, nebo klesne koncentrace nějakého metabolitu, nebo se objeví také nový. Tomu se pak říká marker. Markery jsou látky, které identifikují nějakou nemoc 
a sledují se v nemocnici při diagnostickém vyšetření.

Takhle to zní poměrně jednoduše, tak snadné to ale jistě nebude. Potýkáte se s nějakými problémy?
Problémem je obrovská rozmanitost metabolitů, některé jsou cukry, některé tuky, některé jsou rozpustné ve vodě, jiné v benzinu. Představte si to, metabolismus je jako vaření. To není nic jiného, než že vezmete kousek tkáně, která je plná metabolitů, a uděláte si z toho biftek, který následně jíte. To samé se zeleninou. Doposud ale nebyla vytvořena žádná metoda, která by v těle člověka zjistila při jednom měření všechny metabolity. To je prozatím technicky nezvládnutelné.

Co vymyslel váš tým vědců?
Aby se to mohlo takhle měřit, vyvinuli pracovníci našeho oddělení deset metod, které mohou sledovat cukry, aminokyseliny, steroidy a tak dále. V současnosti jsme schopni na našem pracovišti měřit přes tisíc metabolitů. Pro porovnání, v nemocnici se klasicky měří asi 200 ověřených metabolitů. My chceme pomocí nových technologií prozkoumat všechny metabolity. Jaké jsou a kde se nachází, protože právě kvůli té jejich rozmanitosti se to neví.

K čemu to bude dobré?
Jakmile máte deset metod, a každá bude umět změřit 200 metabolitů, tak naráz to bude dva tisíce metabolitů. To už bude slušný výsek, který bude řekněme znamenat 20 procent všech metabolitů. Z toho můžete identifikovat naráz třeba 50 nemocí. To může znamenat, že se narodí člověk, změří se mu 2000 metabolitů a tak se to bude dělat každý rok. Metabolický obraz se bude měnit a my uvidíme, jaký vliv má věk na metabolický obraz. Zároveň se mohou objevovat různé nemoci. My bychom mohli být schopni říct, že by v budoucnu mohl mít člověk tuhle konkrétní nemoc, i když on sám ještě žádné subjektivní potíže nemá. U rakoviny je to ale strašně důležité.

Jak dlouho pracujete na vývoji?
Děláme na tom od roku 2006. Žádná komerční společnost by si to ale nemohla dovolit, proto je základní výzkum důležitý. To se může jen na pracovištích, která jednak dělají základní výzkum, jednak jej zároveň využívají ke svým účelům. My to děláme tak, že chvíli zkoumáme metabolity u některých organismů, chvíli zdokonalujeme tu technologii. Tímto provázáním se umožňuje technologický pokrok, což si žádná komerční firma, které jde o zisk, dovolit nemůže.

Kde všude bude možné tuto technologii použít?
Tenhle systém bude umět najít 50 nejznámějších drog 
a zároveň automaticky zjistí, jestli jsou v moči, nebo ne. To umožní lepší kontrolu. Každý týden tak bude moci sportovec nebo voják dávat moč, 
a ne jako teď – náhodně. Ale to je jen jedna oblast, další bude třeba složení potravin, technologie bude ale umět třeba i zjistit, jaké léky člověk bere.

KLÁRA SKÁLOVÁ