Jak hodnotíte umístění sídlišť. Jak odhadujete jejich životnost? 

Pokud se podíváme na problematiku panelových sídlišť v širším záběru, je potřeba si uvědomit, že těsně po válce bylo potřeba v krátké době postavit velké množství bytů. Celé čtvrti větších měst byly zničené, nejenom v naší republice bylo nutné ubytovat velké množství lidí v krátkém časovém úseku.

K tomu se hodila prefabrikovaná panelová výstavba. Ta byla původně zamýšlena jako krátkodobé a dočasné vyřešení bytového problému, než se hospodářství postaví na nohy a bude se stavět kvalitněji. Ovšem výstavba sídlišť se rozjela naplno a v šedesátých a sedmdesátých letech dostoupila devastace přirozeně a historicky rostlých sídel vrcholu. Výstavba sídlišť byla diktovaná ministerskými úředníky a ekonomickými ukazateli, sídliště se zahušťovala, místo přiměřených čtyř pater byly panelové domy hnány do výšky osmi, deseti i více pater, urbanizmus sídlišť se smrsknul na klišé s prodejnou, výměníkovou stanici a nekonečnými zšeřelými soutěskami do nekonečna ubíhajících vysokých bloků, kde se zeleň objevovala občas a náhodně.

Umístění většiny sídlišť v Českých Budějovicích na levém břehu Vltavy a odsunutí betonových megabloků daleko od původního města bylo z hlediska zachování historického jádra a jeho bezprostředního vnímání rozumné. Větší problém je ovšem s dopravním spojením, kdy Vltava tvoří přirozenou překážku a Budějovice se dodnes nedovedly dopravně vypořádat s každodenní migrací lidí za prací z levého na pravý břeh a naopak.

Chybí kromě jiného mosty, peníze, další dopravní pruhy na Dlouhém mostě, mimoúrovňová křižovatka na Dlouhé louce a vůle politiků. Životnost panelových sídlišť je dvojí. Fyzicky jsou železobetonové krabicové systémy téměř nesmrtelné. Například ve Francii nečekají, až konstrukce panelových domů zestárne, a celá sídliště postupně rozebírají a odstraňují. Morálně jsou ovšem panelové domy a celá sídliště již daleko za horizontem.Ačkoliv, musím se přiznat, že jako artefakt z pohledu vývoje bydlení panelový dům uznávám jako progresivní a domyšlený systém ve své době pokrokový.

A ještě mám jednu poznámku. V současné době se množí developerské projekty s výstavbou bytových domů a celých sídlišť. Na první pohled se jedná designově a esteticky o daleko vyšší úroveň, ale když se podíváte blíže na dispozice jednotlivých bytů, zjistíte, že funkčně a provozně jsou mnohé moderní byty řešeny daleko hůře než ve starých panelácích – neosvětlené kuchyně, špatná orientace ke světovým stranám, nepoměr provozních a komunikačních ploch vůči pobytovým a obytným místnostem, nepraktické řazení jednotlivých místností, atd.

Ve výsledku nakonec i vnější vzhled mnohdy připomíná zateplený původní panelový dům. Stačí se poohlédnout po perifériích našeho města. Velkou neřestí je zateplování starých panelových domů. Nevím, kdo se realizuje v návrzích na barevnost zateplených fasád, ale pokud se nejedná o provokaci, je to mnohdy absolutní nepochopení tektoniky panelového domu jako typu. Nehledě na to, že výraznými barvami a ďábelskými kombinacemi neslučitelných odstínů na velkých plochách zateplených domů se v dálkových panoramatických pohledech sídliště uplatňují daleko více dominantně a paradoxně zvýrazňují to, co by mělo být spíše potlačeno – horizontální nepřerušené hradby při pohledu na Šumavu a Blanský les.

Jak hodnotíte celkovou zastavěnost českých Budějovic (nejen z hlediska nových "činžáků", ale i obchodních center? Myslíte, že to má nějakou koncepci nebo je to naopak nahodilé?

Když jsem poprvé vstoupil do Českých Budějovic před mnoha lety, tuším někdy v třetihorách, byl jsem překvapený, kolik zelených ploch a parků zde bylo. A nádherné okolí. Nemyslím tím hned Šumavu, Novohradsko a Blanský les. Ale blízké okolí, vesnice, periferní lokality města, lesy a louky kolem Budějovic. Haklovy Dvory, České a Suché Vrbné, Dobrou Vodu, břehy a nivy Vltavy a Malše, no prostě paráda. Je tady hodně zeleně a je na dosah ruky.

Bohužel se neustále ukrajuje a město expanduje mnohdy neuváženě a nenasytně do těchto zelených ploch. A přitom je tolik krásných domů a zákoutí v centru města. Tady je obrovská rezerva a potenciál oživit vylidňující se střed a revitalizací starých objektů získat opravdu krásné a nadstandardní bydlení.
Pozoruji, jak se v současné době zastavují území, která byla donedávna brownfieldem Budějovic, která se podařilo očistit od dožité a nevyhovující zástavby a která by mohla být navržená opravdu v duchu nové urbánní koncepce vyváženého obytného prostředí s byty, kulturní a obchodní občanskou vybaveností, parky a dalšími atraktivitami nového sídelního útvaru. Místo toho se pomalu tyto lokality zaplňují bachratými krabicemi s pomalovanou fasádou a bez jakékoliv architektury. Až by si člověk mohl připouštět myšlenku, že se jedná o nekoncepční přístup k rozvoji města, nebo o další developerskou a skrytě výdělečnou činnost určitých skupin investorů…

Obchodní centra jsou samostatnou kapitolou. Sám jsem se podílel na projektu „Černý pelikán" na Lannově třídě. Tato akce sklidila velkou vlnu nevole, přestože to nebyl čistokrevný koncept betonové krabice, ale systém obchodních pasáží propojující celý vnitroblok s okolními ulicemi. S odstupem času docházím k přesvědčení, že s novými obchodními centry se má zacházet opatrně a není možné se na výstavbu těchto obchodních objektů dívat pouze přes ekonomiku, obrat, procenta nájemců a výtěžnost maximálních zisků z nájmů prodejních komerčních ploch. Celkem mě mrzí, že k výstavbě Černého pelikána nedošlo, ale dneska bych zřejmě více přesvědčoval investora k určité redukci hmoty a objemu ve vztahu k okolí. Navíc dneska je už situace výrazně jiná, než před několika lety, kdy tato centra slavila boom.

Co říkáte na rekonstrukce i historických objektů, které se v Budějovicích dějí? Mohl byste třeba vyjmenovat ty největší průšvihy?

V samotném středu Budějovic máme silný potenciál k realizaci špičkového bydlení a občanské vybavenosti. V současné době všeobecného útlumu nejenom ve stavebnictví si to nedovedeme představit, ale věřím, že jakmile se ekonomická situace investorů ochotných jít do speciálních a méně lukrativních akcí v centru zlepší, bude postupně rozkvétat celé město. Nyní ještě ale nepřišla ta správná doba. Ostatně celkový současný úpadek je možné sledovat na každém kroku. Rušené obchody i na hlavních třídách, nebývalý nepořádek na ulicích…

Nedostatek finančních prostředků a mnohdy i invence architektů a projektantů se podepisuje na výsledku mnoha rekonstrukcí. Ovšem pokaždé, než začnu kritizovat nějakou stavbu, ptám se, kdo stavbu financoval, navrhoval a realizoval. Architekt má jednu velkou nevýhodu oproti např. sochařům, malířům a dalším umělcům. Jeho dílo vzniká zprostředkovaně. Nejdříve přes přípravu zakázky, projednání projektu s úřady, je posouzeno a mnohdy redukováno finančně investorem a dále ho realizuje stavební firma, která bývá různé kvality a odpovědnosti při zhotovování stavby. Výsledná podoba realizované stavby pak nemusí vůbec odpovídat představám autora díla.

Dalším problémem a vlastně začátkem špatného konce je celý systém zadávání státních zakázek. Při výběrovém řízení na architekta připravované stavby vyhrává uchazeč, který nabídne nejnižší cenu bez ohledu, zda má za sebou úspěšně realizované stavby, zda je schopen vyhranou zakázku realizovat a v jaké kvalitě. Jediné hledisko při výběru je nejnižší nabídnutá cena za projekt. Jak potom mají vznikat krásné a domyšlené stavby, když architekt dělá svou práci téměř zadarmo mnohdy bez potřebných zkušeností a není schopen přizvat k přípravě zakázky další kvalitní spolupracovníky. Potom platí, že špatný projekt, ještě horší realizace. Ostatně, dodavatelé státních zakázek jsou vybíráni stejným způsobem – nejlevnější vyhrává. Naštěstí se o nutnosti změny stávajícího nevyhovujícího soutěžního systému na veřejné zakázky začíná mluvit nahlas.

Nepovedené akce nebudu jmenovat. A to záměrně. To každý vidí kolem sebe a činí si svůj vlastní názor. Navíc je určení nehezké realizace subjektivní výrok, který bývá občas milný. Je mnoho příkladů nejenom u nás, že dlouho zavrhovaná stavby i veřejně ostouzená, se nakonec stala ikonou města. Hlavním kritikem architektury je čas.

Je v Českých Budějovicích ještě prostor pro zástavbu? A jak by měla vypadat?

Pro určení rozvoje měst slouží celý proces přípravy, vyhotovení a projednání územně plánovací dokumentace. Myslím, že jsem se už zmínil o možnostech vstupu dalších investic do města. Pokud bychom se zamýšleli nad výstavbou na „zeleném", neměli bychom praktikovat tzv. americký urbanizmus, ale měli bychom jít do větší hloubky, navrhovat novou zástavbu ve vyváženém a pro nové obyvatele příjemném konceptu bydlení v rozvolněné příměstské krajině.

Vím, je to méně ekonomické než jedna dlouhá komunikace a na ni navěšené minimální parcely s domky nalepenými na sobě, ale v kombinaci s veřejnou zelení a s přiměřenou občanskou vybaveností přímo v místě by vzniklo bydlení jedna báseň. Budějovice mají územním plánem určené rozvojové plochy, jen to nepokazit a přistupovat k nové výstavbě s rozumem a pokorou k danému místu.

Co říkáte satelitním městečkům?

Před časem byl trend stěhovat se za přírodou ven z města. Vznikala satelitní městečka jednobarevná, složená z několika katalogových typů rodinných domů, v podstatě kolonie na přespání. Ráno autem do města do práce, odpoledne zpět domů, s dětmi do města na kroužky, na klavír a na malování, později odpoledne na nákup do supermarketu, večer pak do města na cvičení, setkat se s přáteli a večer opět zpátky domů do satelitu. Po vlně zakládání těchto kolonií se trend obrátil. Lidé se vracejí do měst, kde si nacházejí buď nové velké pohodlné byty, nebo rekonstruují starší domy.

Městský člověk neumí žít na venkově, většinou nevroste do vesnického prostředí a z jeho každodenního dojíždění se stává velká zátěž. Časová, ekonomická a na klidu to v kolonách aut také nepřidá. Satelitní městečka mají smysl, pokud nabídnou vedle bydlení také pracovní příležitosti, kulturní vyžití obyvatel, školy, obchody atd. Daleko lepším způsobem expanze bydlení je rozvíjet stávající vesnice a malá sídla. Ovšem opět s rozvahou a s citlivým přístupem k původní rostlé struktuře sídla. Tady je nutná pokora a ohled k tomu dobrému, co naši předkové před námi vytvořili.

Jaké jsou současné trendy - co tak vaši zákazníci chtějí nejčastěji?

Naše klientela je z větší části soukromá, i když ty největší akce jsme získali v soutěžích a od státních investorů. Každý investor má rozdílné představy a zakázku od zakázky se stavební záměry liší. Na to, co je nyní více žádané, se musíte zeptat spíše realitních makléřů a developerů. Jsou to v určitých časových vlnách požadavky na co nejmenší a samozřejmě co nejlevnější byty. V současné době přicházejí spíše bohatší klienti, kteří mají zájem o byty větší. Ale opět to záleží na tom, zda klient chce byt pro sebe, nebo na pronájemní podnikání.

U rodinných domů se setkávám s určitým posunem v představách a přáních zákazníků. Často lidé nechtějí velký obývák, spíše kuchyni, kde se celá rodina schází, nechtějí ve společných místnostech televizi, rodiče požadují oddělené ložnice se svými koupelnami, akcent je kladen na velkou terasu bezbariérově propojenou s obytnými místnostmi. Také mě občas překvapí požadavek úplně oddělené samostatné kuchyně. Ve větších rodinných domech se také častěji objevuje výtah, což není úplně levná záležitost, ale lidé více přemýšlejí o budoucnosti a o svém stáří. Nezřídka klienti požadují pracovny a kanceláře, kde mají zázemí své živnosti.

Co by si Budějovice zasloužily?

Větší otevřenost vůči světu a kreativnost a odvážnější přístup radních ke správě města s prozřetelnějším nakládáním se svěřenými prostředky. Budějovicům chybí zajímavé záchytné body v podobě atypických a světových staveb, které si nenechá ujít žádný návštěvník města. Již se blýskalo na lepší časy s hodně diskutovaným Rejnokem od pana architekta Kaplického, ale zřejmě z toho sešlo. Sám jsem měl určité pochybnosti o tomto projektu, ale právě tento druh staveb zatím v Budějovicích chybí. Vezměte si například Linec. Odvaha otevřít se světu se vyplácí. A není to ohrožení místních architektů příchodem zahraničních kolegů, ale spíše okysličení krve naší profese.

S radostí sleduji, že už se objevují i v Budějovicích mladí nastupující architekti, kteří jsou šikovní a nemají pouze omezený pohled na problémy města. Zapojují se do veřejné diskuze a sami se ptají, jak dál s exponovanými partiemi města. Je to velice dobrý pocit a věřím, že nakonec všechno dobře dopadne. Bohužel jsem zatím nezaznamenal hlas hlavního architekta ve veřejných diskuzích o rozvoji města, o budoucích vizích a plánech a jak z Českých Budějovic vytvořit místo, kde by chtěl žít opravdu každý…

KLÁRA SKÁLOVÁ