„Činí tak už dlouho otevřeně, aktivní reflexí minulosti místo jejího zamlčování a potlačování,“ napsal deník OÖN.

Iniciátorem projektu umisťování malých mosazných pamětních desek do chodníků na veřejných místech, které připomínají zdejší oběti nacistického režimu, je Andreas Maislinger. Od roku 2006 jich bylo v okrese Braunau osazeno třináct. „Nutí to dívat se na zem, sklonit se před těmi obětmi, připomenout si nacistické zločiny,“ říká Maislinger.Nyní má přibýt dalších šest. K jejich umístění je třeba souhlasu politiků, o což už Maislinger požádal.

Posily pro školy

Hornorakouská organizace pro dobro mládeže vyšle od února šestnáct svých sociálních dobrovolných pracovníků do 70 základních škol, aby pomáhali v krizových situacích.

„Když těžkosti v rodinách dopadnou i na školu, jsou učitelé často v mnoha směrech přetíženi,“ napsal linecký deník OÖN. „Teď organizace pro dobro dětí nabízí pro takové případy pomoc. Její pracovníci se budou snažit ve spolupráci s rodiči, učiteli a samotnými žáky konflitní situace zvládnout.“ Nasazení pracovníků objednává hornorakouská vláda. Na 70 školách budou vedeni jako opatrovníci. Koordinátorka projektu „Škola a sociální práce“ Heidemarie Grafová uvádí v deníku příklad. „Když dítě během rozvodu rodičů začne při výuce ztrácet koncentraci, pokusí se sociální pracovníci spolu s rodiči najít řešení.“ Dle zkušeností z Freistadtu reagují rodiče většinou pozitivně. Klaus Schwarzgruber, jeden z kurátorů, připomíná, že služba je na spolupráci rodičů závislá. „Když si to přejí, jdeme také do rodin,“ říká v OÖN.

Češi uloupili 4,27 eura

V neděli kolem 4.30 hodiny byl na ulici ve Freistadtu přepaden 29letý muž, který si odskočil z domova pro cigarety k automatu. „V tu chvíli přijelo auto a z něj vyskočili dva muži,“ popisuje deník OÖN. Ohrozili ho pravděpodobně montážním klíčem na kola. Mluvili česky. Když se bránil, pokoušeli se ho narvat do svého auta. Jeden z nich mu posléze strhl příruční taštičku s penězi.

„Pachatelé poté s kořistí pouhých 4,27 eura odjeli,“ pokračuje linecký list. „Při okamžitě zahájeném pátrání byli oba Češi ve věku 23 a 29 let zastaveni asi dvě stě metrů před hranicí do České republiky ve Wullowitzu. Byly u nich zajištěny doklady přepadeného muže. Dvojice byla zadržena a z rozhodnutí státního zástupce dopravena do vazební věznice v Linci.“

Čeští učni do Bavor?

Okresní hejtman z Deggendorfu Christian Bernreiter udělal podle deníku PNP v Burgasu první kroky k realizaci myšlenky, že by v budoucnu měli bulharští učni obsazovat volná místa v nabídkách učňovských zařízení v Dolním Bavorsku.

Nápad se setkal se zájmem Bernreiterových kolegů. Ocenil jej i hejtman Ludwig Lankl z Freyungu, sám ale podle PNP myslí v rámci vzájemné podpory trhu práce v euroregionu spíše na učně z Rakouska a Česka než na mladé Bulhary. Nesmějí být ale přehlédnuti domácí mladí. Podobně to vidí i hejtmanka z Rottalu Bruni Mayerová. Poznamenává, že v řemeslech už vládne mezi Bavorskem a ČR čilý výměnný program, z něhož by ale podle ní mohlo být vytěženo i víc. „Překážku vidí ovšem v rozdílné právní situaci v obou zemích,“ poznamenává PNP. „Dokud prý nebudou zákony v Evropě jednotné, bude si každá země vařit vlastní polívčičku.“ Kromě toho si hejtmanka neumí představit, že by mladí Bulhaři nebo Češi po získání kvalifikace v Bavorsku zůstali. „V Česku je porodnost ještě nižší než u nás, ti potřebují své lidi sami,“ říká i hejtman z Regenu Heinz Wölfl. Plánuje vedení rozhovorů s podnikateli v okrese k vyjasnění, kdy a jaké problémy lze v tomto směru očekávat. „V otázce, kam by zahraniční učni měli nastoupit, je podle něho třeba myslet i na německé regiony s vysokou nezaměstnaností,“ uzavírá list. V rakouské gastronomii podle něho pracuje mnoho východních Němců. „Proč by tomu nemohlo být stejně i u nás?“ ptá se hejtman. „To by byla šance pro zdejší turistiku.“

Informace cestujícím

V Linci ukazují tabulky na zastávkách hromadné dopravy už od roku 1995, kdy přijede další spoj. Od listopadu byl systém ale modernizován nákladem 5,3 milionu eur. Informace jsou řízeny z centrály, kde pracovníci sledují na obrazovkách pohyb jednotlivých souprav. Ty vysílají každých pár vteřin data o své pozici do centrály ve Vídeňské ulici. Ta pak propočte předpokládaný dojezd do dalších stanic a tyto časy jsou převedeny na informační displeje zastávek.

Šéf centrály Egon Pischinger v deníku OÖN přiznává, že když jde o malá zpoždění kvůli červené na křižovatce či malá zácpě, pomáhají si „malým trikem“. Neposkočí s časem ihned, takže ta „minutka proběhne o něco pomaleji, aby se všechno zase vyrovnalo“. V blízké budoucnosti má být ale odjezdový čas tramvají a autobusů vypočítáván ještě přesněji. Bude totiž kompatibilní s GPS, takže pozice vozů bude ještě lépe zjišťována. Od poloviny tohoto roku bude informace o upřesněných časech cestujícími vyvolatelná i přes smartphone, dodává deník OÖN.

Zrychlí křižovatky?

V Salcburku zkouší firma Audio Mobil z Braunau systém, který má optimálně řídit dopravní proudy. „Deset tisíc aut bude vybaveno senzory, jejichž rádiem přenášená data budou podle potřeby spínat semafory na trase,“ napsal včerejší linecký deník OÖN.

Projekt v ceně jedenácti milionů eur je dotován. Data jednotlivých vozidel budou směrována do centrály, kde budou anonymizována a odtud pak v kombinaci optimalizovat provoz křižovatek. „Efekt zrychlení průjezdu těch současných je odhadován minimálně na 25 procent,“ píše list. Uspoří to tak mnohdy zbytečné náklady na rozšiřování pruhů a další stavební opatření. Systém umožní doporučovat řidičům také výhodné objížďkové trasy a prostřednictvím přenosu údajů teploměrů v autech se bude moci posypová služba soustřeďovat na kritické úseky náledí. K získání dostatečných podkladů prý stačí v území města vybavit zmíněnými senzory deset procent vozidel, k řízení provozu na komunikacích mimo města tři procenta.

Podle firmy by takové urychlení mohlo řidiči – pendlerovi na vzdálenost 20 km ušetřit za rok sto eur na pohonných hmotách a 40 hodin jízdy. „A nervy,“ dodává list. Vybavení jednoho vozidla senzory má stát kolem 100 eur. Pro salcburskou zkoušku budou auta vybavena gratis. Jde prý o to jen obětovat hodinu času v autodílně, tvrdí firma.