VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dědičce autorky už hymna nepatří

Linec – Málo radosti z chystané změny rakouské hymny (Deník informoval) má Koschka Hetzer-Moldenová, snacha a dědička autorky textu Pauly Preradovicové.

15.7.2011 4
SDÍLEJ:

Dědičce autorky rakouské hymny se změna nelíbí.Foto: Deník/repro

Jak napsal linecký deník OÖN, dala by přednost zachování originálu, ale říká, že hymna patří Rakouské republice a ta s ní tedy může disponovat.

Vydavatelství Thomas Sessler, které dědice zastupuje, naopak zvažuje eventuální ochranu autorských práv. „Už jednou se proti změně ohradilo, ale Nejvyšší soud úpravu připustil,“ píše linecký deník OÖN. Návrhy na změnu verše „Zemí ty jsi velkých synů“ budou shromažďovány do 6. října.

Na dokladu s cedníkem

Niko Alm z Vídně má platný řidičský průkaz, na němž je vyfotografován s cedníkem na nudle na hlavě. Úřadu jej odůvodnil jako „religiózní pokrývku hlavy“. Akcí chce protestovat proti privilegiím církví, jejichž věřícím je taková výjimka poskytována výnosem ministerstva dopravy z roku 2008.

Prohlásil se tedy za příslušníka satirické víry „pastafarismu“, nechal se vyfotografovat s cedníkem na hlavě jako znamením svého vyznání a žádal úřad o vystavení dokladu. Ten zprvu odmítl a poslal žadatele k úřednímu lékaři, který ale potvrdil jeho způsobilost k řízení motorových vozidel. Alm se v té souvislosti ptal, zda také třeba kardinál Schönborn nebo řádová sestra či muslim budou posláni k lékaři, jestliže budou žádat o vydání dokladu s religiózní pokrývkou hlavy. Posléze mu úřad doklad vydal, a to už v dubnu 2009, jenže žadatel o tom nikdy nebyl vyrozuměn a dozvěděl se to až oklikou.

Ateista Alm je mluvčím hnutí, které chce vyvolat referendum proti církevním privilegiím. Podpisy v současné době sbírá. V lineckém deníku OÖN opakuje, že jde persifláž namířenou proti zvláštním právům, která věřící různých vyznání požadují a dostávají, proti zastaralým církevním privilegiím. Akcí prý nikoho neurážel a „nesekýroval“, ani správní úředníky ne. „Za svůj řidičák jsem zaplatil poplatek jako každý jiný občan. Jen jsem tak nastavil úřadům zrcadlo,“ uvedl v listě. Na otázku po své „víře“ pastafarismu, že snad doopravdy nevěří v létající těstovinová monstra, říká v OÖN: „Jsme satirická víra se 25 000 příznivci po celém světě, ovšem bez rituálů a bohoslužeb. Nemáme žádná dogmata kromě toho, že se žádnými dogmaty neřídí…“

Násilí v rodině přibývá

V Horních Rakousích vykázaly úřady loni z domácností 840 osob pro domácí násilí nebo vyhrožování. V roce 2009 to bylo jen 392 lidí. V deníku OÖN to uvedla předsedkyně zemského centra proti násilí Sonja Ablingerová. Její spolek sám opatroval, informoval nebo radil 1385 ženským a 183 mužským obětem tohoto násilí. V případě mužů šlo o týrání jinými muži z blízkého sociálního okolí. V polovině případů byly spolupoškozovány i děti. Zaznamenáno bylo 435 ublížení na zdraví a 327 nebezpečných vyhrožování, v 99 případech šlo o stalking.

Pro bezpečnější přejezdy

Pro zvýšení bezpečnosti železničních přejezdů chce rakouská ministryně dopravy Doris Buresová uvolnit 250 milionů eur. „Jen v Horních Rakousích má být upraveno na 350 přejezdů,“ píše deník OÖN. „Obce a Zelení ale plány z různých důvodů kritizují.“

Nejostřeji po ministryni „pálí“ dopravní mluvčí Zelených Gabi Moserová a naznačuje, že plán zavání možnou korupcí. „Ministerstvo tvrdohlavě zkouší prosadit drahé technické zabezpečení jako zdánlivé řešení mnoha krvavých nehod, aby zajistilo přátelům z technické a stavební branže zakázky,“ říká. Mnohem výhodnější a efektivnější by podle ní bylo vylepšení výhledu na nebezpečných přejezdech. Prezident hornorakouského svazu obcí Johann Hingsamer zase poukazuje na to, že na investici se mají 25 procenty podílet spolkové země a obce, a ministerstvo dodnes neoznámilo ani částky, ani konkrétní místa úprav. Buresová ale finanční zatížení obcí popírá a argumentuje tím, že současná norma zabezpečení přejezdů je z roku 1961 a už neodpovídá stavu techniky.

OÖN k tomu dodávají, že v Horních Rakousích loni zahynulo při srážkách na přejezdech třináct lidí, jen v Kefermarktu pět.

Pro kratší prázdniny?

Linecký deník Volksblatt otevřel debatu o délce letních prázdnin. „Devět týdnů je pro zaměstnané rodiče příliš dlouhých, osm by stačilo,“ říká předsedkyně zemského svazu rodičovských sdružení základních škol Edith Trinklová. Dodává, že osmdesát procent rodičů je také proti podzimním prázdninám, které problém volna jen přesouvají. Navrhuje, aby dny, o které by se zkrátily letní prázdniny, byly rozloženy do průběhu roku.
Podle listu politici nejsou proti úpravě. Spíše skeptický je ale třeba prezident hornorakouské školní rady Fritz Enzenhofer. „V diskusích se pořád mluví o expertech, kteří změnu požadují, ale já neslyším žádná jména. Víte vy, o jaké odborníky se jedná?“ řekl deníku. Má za rozumné, že v dosavadním uspořádání je zachována kontinuita vyučování od léta do Vánoc. „Během roku máme pětidenní pracovní týden, to skýtá dost času na odpočinek,“ argumentuje. „A když zavedeme podzimní prázdniny a bude chladno a deštivo, zase uslyšíme, koho že to napadlo,“ dodává.
Na řadě je nyní ministerstvo, protože uspořádání prázdnin je v jeho kompetenci.

Autor: Vladimír Majer

15.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Jednotka SDH Netolice od 2:10 hodin odklízela polomy spojené s bouřkou, která přešla přes okolí. Obě cisterny se vrátily v 6 hodin na základnu.
12

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Purkarec zaplavili voraři. Spolek "Vltavan" oslavil 115. výročí své existence. Letos se rozhodli k výročí nestavět vor, ale zrekonstruovat kapličku svatého Jana Nepomuka, patrona všech plavců.
21

OBRAZEM: 115. výročí spolku "Vltavan"

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

Boršov nad Vltavou - Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

Mladošovice - Mladošovice slaví velké výročí, na které se sjíždí místní rodáci.

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení