V laboratořích Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity si studenti gymnázií nebo odborných škol z celé republiky a Slovenska zkoušejí právě štěpení plazmidů i další pokusy, které prozatím znají jen teoreticky. Střední školy totiž nemají dostatek peněz tyto pokusy do výuky zahrnout.

S ohledem na velký zájem mladých vědců není jednoduché se na kurz s omezenou kapacitou dostat. Koordinátorka projektu a pedagožka Přírodovědecké fakulty Magda Zrzavá vysvětlila, že v tomto směru rozhoduje hlavně motivační dopis.

„Nevybíráme jen ty nejlepší z nejlepších, kteří mají 
v oboru i praktické poznatky. Snažíme se dát šanci také těm, kdo si látku nastudovali teoreticky, ale například pokusy v laboratoři si zatím neměli šanci vyzkoušet," zmínila Magda Zrzavá.

Včera středoškoláci, kteří nocují na univerzitních kolejích a kromě praktických cvičení se účastní i různých přednášek, pracovali s geneticky modifikovanými rostlinami. Pod vedením docenta Jindřicha Břízy z Přírodovědecké fakulty a s využitím takzvaného chlorometru zjišťovali, zda ta která rostlina obsahuje integrovaný cizorodý gen, tedy jestli je geneticky modifikovaná. „U nás je povolená jediná geneticky modifikovaná rostlina, a sice kukuřice odolná vůči hmyzímu škůdci zavíječi," prozradil studentům docent Jindřich Bříza.

Mezi těmi, kdo se na týden proměnili v mladé vědce, je 
i patnáctiletá studentka kvinty českobudějovického Gymnázia Jírovcova Ivana Čurnová. Její rodiče pracují 
v oboru přírodních věd, ji samotnou začala biologie více zajímat právě na gymnáziu.

„Baví mě pipetování v laboratoři, zaujalo mě i téma geneticky modifikovaných rostlin," řekla Ivana, která by chtěla studovat biologii i na vysoké škole – buď v Českých Budějovicích, nebo v Praze.

Jako doma byl v laboratoři také osmnáctiletý Braňo Bellovič, student gymnázia ze slovenského města Turzovka. „Přírodověda mě baví, ale nejspíš se chci dál věnovat informatice. Zatím pořád trochu váhám," zmínil Braňo, jehož zatím nejvíce zaujalo určování takzvaných haplotypů člověka. Při něm se studenti například pomocí vlastní mitochondriální DNA, izolované 
z vlasových kořínků, dozvěděli, která z dcer Eviných byla jejich prapra…babičkou.