Domy v nové čtvrti skýtaly luxus společných záchodů

Po roce 1890 se v rozvíjející čtvrti města kolem Lipenské, Nové, Riegrovy a Jeremiášovy ulice vytvořil v Lipenské mezi ulicemi Novou a Riegrovou prostor připomínající náměstí, ale jako náměstí to nebylo označeno, takže vzniknul hovorový neoficiální název „plácek". Na plácku byl koloniál, trafika a hospoda Na Šumavě. Chleba, rohlíky, máslo, mléko apod. se chodilo nakupovat na plácek.

Vtipné rozšíření Lipenské ulice (jinak v okolí obklopené výrazně úzkými ulicemi např. Riegrovou a Baarovou) snad předpokládalo vznik obchodního centra této čtvrti města. Nestalo se tak hlavně proto, že pouze jednopatrové domy způsobily, že se Budějovice „rozlezly" do šířky a směrem na východ byly ulice omezeny železničním pešunkem. Ulice Nová, Riegrova a Baarova na svém východním konci ztratily komunikační tok.

Stavební úřad města před rokem 1900 neměl zřejmě dostatečnou pravomoc (nebo vůli) , aby nařídil, že domy v této čtvrti musí být nejméně třípatrové. Ve srovnatelných městech se stavěly v tom čase domy na předměstí čtyř a pětipatrové.

lácek měl tak v okolí relativně málo obyvatel k vytvoření rušného obchodního centra. Rušná byla leda hospoda Na Šumavě.
Na snímku plácku z roku 1987 směrem k Nové ulici je vlevo část domu u Beckerů starého čp. 735, kde v přilehlém dvoře kolář Jan Chromý zhotovoval a prodával kočáry, bryčky a hospodářské vozy levně a v moderním provedení, následuje obchod POTRAVINY, jenž navazoval na kupectví a výrobu likérů Marie Kroutlové, a dále trafika TABÁK v rohovém domě zasahujícím vchodem do Nové ulice.  Po roce 1990 se v potravinářském obchodě objevila firma Koloniál P+P a koloniál u Pavlů. Trafika mezitím zanikla.

Beckerův dům koupili Karel a Marie Beckerovi v roce 1911 od manželů Matyáše a Terezie Čapkových za 40.000 K. Marie Beckerová si zařídila později ažurovací závod. Chromých byli v doně v nájmu. Dům se považoval za tzv. lepší dům, bydleli v něm dále tajemník Václav Biedermann s rodinou, správce mlékárny František Vojtíšek a na penzi Marie Frolíková a Antonie Jungbauerová.

Vůbec na přelomu století byla tato čtvrť nová a činžovní domy relativně slušně vybaveny, i když dnešním pohledem byl společný záchod v mezipatře, případně na konci chodby, a společná užitková voda v kohoutku na chodbě těžko představitelný komfort. Pitná voda bývala ve městě na ulici u pumpiček.

V domě na rohu Nové, kde je na snímku TABÁK, měli v období 1. republiky Václav Buriánek st. a Václav Buriánek ml. řeznictví. V domě bydlely dvě až tři generace rodiny Janderů. Bedřich Jandera, malíř pokojů, Josef Jandera, šofér, Marie Janderová, pokladní, rodina Pejšů, rodina Pýchů, rodina Fiřtů a také komisař politické správy Ferdinand Mitas.

Během 20. století se nájemníci v obchodech na plácku měnili. Přelomem byla 1. světová válka. V krámě Marie Kroutlové býval předtím kupec a kramář Jakub Blažek. V domě na rohu Nové krejčí František Strudl, starousedlíci vyslovovali Štrůdl. U Beckerů měl pekařství Josef Čutka a František Mára obchodoval střižním, galanterním  a krátkým zbožím. Marie Beckerová napřed obchodovala uhlím, ale před rokem 1923 obchod uhlím jako živnost odhlásila.

V roce 1913 končila Lipenská, tehdy  Schillerova, u Baarovky. Radnice v tom čase koupila příčný dům v Baarovce,  který  překážel, nechala   jej  zbořit  a  Lipenská  se  protáhla  až  na Pekárenskou. 

JAN SCHINKO