Sice stojí v těch místech již budova muzea, ale ústřední parková cesta k hlavnímu vchodu do muzea vede přes Senovážné náměstí. U dnešního hlavního vchodu (původně to byl zadní vchod do zahrady) je pouze parková pěšina vedoucí ze Spolkové do Rybní ulice.


Dukelská se začala rýsovat postavením dnešního Biskupského gymnázia v roce 1904 a tím, že do muzea se začalo chodit zadním vchodem. Před stavebně hlavním vchodem totiž stála c.k. policejní kasárna. Následovala výstavba škol v Dukelské a rohového německého dívčího lycea v roce 1910 (později rozhlas). Snímek z archivu rodiny Mentlíkovy je právě pořízen z věže nově postaveného lycea.


Havlíčkova kolonie, kam Dukelská vede, se začala stavět v roce 1911. „Havlindu“ iniciovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Č, Budějovice a okolí, s.r.o., založené v roce 1909 a upravené v názvu na Havlíčkovo v roce 1911. V roce 1906 byla vznikající ulice nazvána ulicí Josefa Taschka. V roce 1919 byla přejmenována na Doudlebskou ulici, což se odůvodnilo tím, že ulice má směr do Doudleb, prastarého slovanského sídla. (Německý starosta města Taschek v roce 1918 odstoupil.) V roce 1946 byla Doudlebská přejmenována na ulici Dr. Petra Zenkla. V roce 1948 zpět na Doudlebskou.


Název Doudlebská byl politicky neutrální, přesto nějak vadil. Dnes těžko říci v čem překážel. Může to souviset s aktivitou škol v Dukelské ulici, kde byla na podzim roku 1949 jako první ve městě založena organizace Pionýr, a kde byl v roce 1950, nebo již v roce 1949 při 5. výročí bitvy u Dukly, uspořádán masový dukelský závod (DZBZ, tj. Dukelský závod branné zdatnosti), přičemž žákyně samy přišívaly chlapcům ze školy dukelské emblémy. Při příležitosti DZBZ byla v roce 1949 nebo 1950 (přesně nezjištěno) přejmenována Doudlebská ulice na Dukelskou.


Na snímku pořízeném po roce 1910 je vlevo část zadního štítu Armáďáku, tehdy Německého domu, s přiléhající zahradou ohraničenou plotem. Po roce 1945, kdy byl Německý dům nazván Slovanským domem, poté Stalinovým domem a teprve posléze Posádkovým domem armády, byla zahrada Armáďáku dne 21. 1. 1949 nazvána Leninovými sady. Podle Daniela Kováře nebyl tento název nikdy oficiálně zrušen, jen se prostě zapomenul. „Leninovy sady“ navíc přetnul v roce 1953 nový most přes Malši nazvaný Dimitrovův, dnes Krumlovský most.


Na snímku není Dukelská proražena do Široké a Kněžské ulice. Stojí tam velký Procházkův dům, který byl krátce poté zbytečně zbořen. Vytvářel ze Široké rázovitou uličku do Kněžské k hradební věži Mandě. Na Senovážném náměstí již stojí The Biograf Royal. Mezi Biskupským gymnáziem a sirotčincem Karla Boromejského je proluka, zaplněná později Vobrovou novostavbou. Vpravo v pozadí jsou budovy městských lázní a staré nemocnice. Z původního Senovážného náměstí vede cesta kolem pekařství Josefa Cvacha do Rybní ulice. Je patrný oblouk Mlýnské stoky, tehdy Mlýnského potoku (stokou se stal postupně).


V zahradách domů v Rybní ulici se suší neobvyklé množství prádla. Patrně šlo o prádelnu c.k. policejních kasáren, které byly v době pořízení snímku v provozu. Kasárna se měla před 1. světovou válkou zbourat, ale neuskutečnilo se to. Totéž před 2. světovou válkou. „Povídalo se“ ve městě, že k vůli tomu vznikly obě války. Kasárna zmizela až v roce 1965.