Pozváno k němu bylo 80 nejšpičkovějších rakouských vinařů. Organizátorka Regina Holfeld-Weitlofová musela řadu zájemců odmítnout. Akci cíleně omezila jen na staré město, které festivalu dodá středověký ráz, napsal deník OÖN. Jako v minulých letech rozprostřou vystavovatelé své stánky a díla od parku u Landhausu přes Starý trh až k Hofbergu.

Podle OÖN pořadatelé odmítli účast obchodníků s vínem. „Chci, aby se tu postavil se svým produktem sám pěstitel,“ cituje list Weitlofovou. Zájemcům o vážné rozhovory s vystavovateli radí přijít už dopoledne, kdy budou mít víc času. „Za výhodné ceny“ bude možné v ulicích konzumovat špičkové víno zítra od 15, v pátek a v sobotu od 13 hodin, vždy do půlnoci.

Návštěvník si zakoupí sklenku na víno za 2,50 eura. „Ty pak budou všemi vystavovateli za produkční ceny dle přání libovolně často naplňovány,“ píše deník s tím, že mnoho z producentů „rádo nabídne nerozhodným zdarma ochutnávku“. Festivalovou sklenku si každý může vzít jako suvenýr domů.
Program u stánků doplní výstava umění v průchodu Landhausu mezi Promenade a Starým městem. Ve čtvrtek a v sobotu od 22 h zazpívá na Promenade Renate Kubinová, v pátek od 22.30 zahraje soulová formace tr&b.

Stále mění šilinky

Tzv. eurobus Rakouské národní banky podesáté jezdí zemí a mění zájemcům šilinky za eura. „Pondělní fronta před ním v Schillerparku byla stále delší,“ napsal list Volksblatt. Připomíná, že v oběhu je stále ještě devět miliard šilinků. Jen v eurobuse bylo od roku 2002 vyměněno za eura už 458 577 385 šilinků. Vítaným objektem směny jsou i stříbrné mince. Například za pětadvacetišilink banka vyplácí 7,50 eura.

Běžné mince si naopak občané zřejmě z nostalgie uchovávají, píše Volksblatt. Zatím co bankovek už bylo vyměněno 98 procent v oběhu, z mincí bylo staženo jen 43 procent. Mnoho lidí k opožděné směně každoročně využívá právě eurobusy, ačkoliv četné filiálky národní banky mění šilinky celoročně. Podle odborníků má tedy tento způsob výměny charakter zážitku. I proto je pojízdná směnárna plánována i pro příští rok.

K desetiletému jubileu banka vydala anekdotickou sbírku příkladů nejkurióznějších úkrytů, v nichž jsou dodnes šilinky nalézány.

Smířeni se street–view

Když loni jezdil německými ulicemi Google se svou mapovou službou a snímal záměry ulic pro virtuální procházky městy na internetu, protestovali ochránci dat. a konkrétně v Pasově politici zvažovali pořizovatele alespoň zpoplatnit za „zvláštní užívání ulice“. Město to ale odmítlo v obavách z nákladů na případné soudní procesy. Nyní s příchodem konkurenční firmy Microsoftu, „Streetside“, už k rozruchu nedochází, napsal list PNP. „Zatím co loni Googlu došlo přes 240 000 námitek, Streetside jich dostal jen 40 000,“ informuje deník. Microsoft je bude sbírat až do 30. září. Kdo nebude chtít, aby jeho dům byl v mapové službě vidět, může si žádost o to stáhnout z webových stránek koncernu.

PNP uvádějí, že zda vůbec Microsoft s tímto projektem do regionu přijde, není jisté. V časovém plánu je jen sedm bavorských měst, mezi nimi Řezno a Mnichov. Podle mluvčí společnosti jsou zatím vybírána jen města s více než 100 000 obyvateli a s velkým turistickým potenciálem. List poznamenává dále, že diskutované loňské záběry Googlu dodnes nebyly pro mapovou službu zpracovány. Podle mluvčí Googlu pro Německo pravděpodobně vůbec nebudou použity.

Jako cpát husy?

Šéfová hostinských Oktoberfestu v Mnichově Gabriele Weishäuplová ostře kritizovala povinnost minimální konzumace piva, jak ji plánují některé velké pivní stany na této slavnosti. „To je jako cpaní hus,“ říká. V některých stanech to prý hospodští už velmi přehánějí. Mnoho se jich rozloučilo s dříve obvyklým pravidlem dvou tupláků a půlky kuřete. „Část jich požaduje při večerní rezervaci na hlavu konzumaci už za 80 eur, za což hosté mají dostat tříchodové menu,“ popisuje deník PNP. Weishäuplová ale zdůrazňuje, že svaz hostinských si nepřeje žádné nucené konzumace.

Minimální konzum ve stanech při Oktoberfestu byl podle PNP zaveden koncem padesátých let formou poukázek, kterými byla podmíněna večerní rezervace. Tím mělo být bráněno tomu, aby si hosté nosili jídlo s sebou. Tyto ceny za místo byly různé, některé byly nastaveny na zmíněné dva tupláky a půlku kuřete, jiné vyšší nabízely víc jídla. „Spolek proti podvodnému čepování“ podle PNP vytkl Weishäuplové, že dosud nikdy nezasáhla, ačkoliv problém “nucené konzumace“ trvá už řadu let.