Hrát na housle začala Audrey Belcher ve svých pěti letech. Tehdy si myslela, že se tento hudební nástroj nenaučí ovládat. „Bylo to pro mě nepředstavitelné. Třeba jako mýval tančící v myslivecké kamizolce," nabízí zajímavé přirovnání.

Dnes jedenáctiletá dívka ale rychle předčila svá původní očekávání. Pravidelně vystupuje individuálně i s orchestrem Základní umělecké školy v Českém Krumlově, odkud pochází. Když se navíc při cvičení takzvaně nemůže chytnout, žádné skepsi prý nepropadá. „Rozehraji se jinou písničkou, která mi jde a pak se vrátím k té původní," přibližuje.

Mezi oblíbené melodie Audrey Belcher patří ty z filmu Piráti z Karibiku. „Ty hraju nejradši," prozrazuje. Vzorem je jí učitel z českokrumlovské základní umělecké školy Bohumil Novotný. Jednou by chtěla umět hrát jako on. „Je opravdu super," skládá poklonu svému průvodci hudebním světem.

Muzika Audrey přitahovala už od útlého věku. Proto se začala rozhlížet, jakému nástroji by se mohla věnovat. Když narazila na housle, mě- la jasno. Do svého repertoáru pak přidala ještě klavír. „Housle mám ale radši," neskrývá svoji náklonnost ke smyčcovémunástroji. Dále také zpívá, navštěvuje kroužek keramiky či je činná v klubu vodních záchranářů. „Naplňuje mě, když se učím užitečné dovednosti. Díky nim mohu zachránit život někomu jinému," poukazuje Audrey Belcher.