Byl to hřib („pobavorsku“ Dobanigl) vážící 1720 gramů, o výšce 34 centimetrů a s průměru klobouku 32 centimetrů. „A toto monstrum bylo skoro ještě celé zdravé,“ připisuje deník PNP.

Nekuřácká patálie

„Ve většině ze zhruba 350 pasovských restaurací se přes čtrnáct dnů starý absolutní zákaz kouří dál,“ napsal pasovský deník PNP. Zjistil to pořádkový odbor magistrátu města. „Zpočátku jsme vývoj nahlíželi ještě relativně v klidu, ale teď pojedeme jiným směrem,“ říká v listě bezpečnostní a pořádkový šéf města Josef Zacher. „Přibývá nám stížností.“ Během několika dnů došlo devět oficiálních oznámení přestupků proti zákazu kouření a k tomu tucet stížností na hluk na ulicích, což s nekouřením v hospodách nepřímo souvisí, poznamenávají PNP.

Zacher říká, že jsou v těžké situaci, mezi mlýnskými kameny, neboť výkon zemského zákona k ochraně nekuřáků je těžký. „Žádný z oznamovatelů není ochoten vystupovat jako svědek v případném soudním řízení,“ poznamenává. Přitom jen tři z devíti oznámení jsou anonymní. Tři podali jiní hostinští, dvě privátní osoby a jedna je od nekuřácké iniciativy.

Kromě tolerovaného kouření v hostincích je zaznamenávána řada úhybných manévrů. „Tak jsou například na facebooku registrovaní kuřáci zváni mobily do vedlejší místnosti jedné pasovské diskotéky – údajně na privátní akci, což je ovšem nesmysl,“ připomíná Zacher. „Na vlastní kontroly nám ale chybí personál,“ stěžuje si Zacher. Podle PNP nemá žádného pracovníka, kterého by mohl o víkendech v relevantních časech po půlnoci poslat do pasovských hospod, tím spíš, že úředníci odboru nemají žádné výkonné pravomoci.

„Ty by měla policie, ale té se věc k jejímu štěstí netýká,“ dodává list. „V prováděcích vyhláškách k zákonu ministerstvo policii výslovně kontrolní povinnosti zbavilo. Sází zato na ‚sociální kontrolu‘, což znamená, že ostatní hosté kuřáky ukázní sami.“ K tomu Zacher uvádí: „V některých hospodách a diskotékách je očividně tolik kuřáků, že osamocený host, který by si stěžoval, toho mnoho nevyřídí.“

PNP pokračují, že když už se pak skutečně nekouří uvnitř, vyvstává radnici problém číslo dvě. „Stížností na hluk na ulicích je ještě víc,“ říká Zacher, byť to částečně souvisí i s teplými večery. Jeho úřednice pro kontrolu restaurací má prý plné ruce práce k dohlížení nad „normálními“ nároky na gastronomii, a teď jí přibývají ještě stížnosti na hluk, na něž musí reagovat především vyslechnutím dotčeněého hostinského. „Jak by pak mohla ještě kontrolovat nekouření?!“ ptá se Zacher.

Černého Petra vidí v rukou bavorského státu, který by se podle něho měl v případě zemského zákona také postarat o jeho dodržování. Sejmout kontrolní povinnost z beder vlastního úřadu, policie, a naložit ji okresním úřadům, je prý porušením ústavy. Má platit zásada: Kdo stvořil, ať platí…

Kolem dopravy

Linečtí podnikatelé odmítají úvahy „Zelené“ radní Schobesbergerové o zvýšení parkovacích poplatků v Linci. Podle hospodářské komory jde o skryté městské „mýto“. Jediným jeho efektem by byly masivní ztráty obratu městských obchodů. „S jedním eurem za hodinu v zóně krátkého parkování už tak patří Linec k nejdražším v Rakousku,“ uvádí komora. Místo dalšího zdražování parkovného by prý město mělo usilovat o zatraktivnění hromadné dopravy.
V prvním pololetí bylo v Linci ukradeno 277 jízdních kol, zatím co loni 309. „A bývaly i roky, kdy jich zloději ukradli tisíc,“ píše linecký list Volksblatt. V nyní vrcholící sezoně jsou ale hlášeny ztráty i dvanácti bicyklů denně, bilance roku se tedy asi ještě pohorší.