VYBERTE SI REGION

Hrobka ukrývá stovky bezejmenných těl

České Budějovice - Archeologovés kameníky a hrobníky odkrývají záhadu nebožtíkův podzemí katedrály.

18.11.2011 1
SDÍLEJ:

Co skrývají hrobky pod katedrálou? Výzkum napoví. Foto: Deník/Radek Gális

V přítmí klenuté hrobky leží vedle sebe asi pět postav, spíš už jenom kosterních pozůstatků cudně pokrytých cáry látek. Mezi těly uloženými před staletími k věčnému odpočinku se mísí zbytky zpráchnivělých rakví.

„Byli to kněží, protože leží hlavou k východu k oltáři a dívají se směrem z kostela na západ,” říká v místnosti osvícené přenosnou lampou archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského muzea, která zde již několik dní vede výzkum.
Kolik tihle kněží asi pokřtili, oddali a pochovali lidí, než byli sami pochováni nástupci v Kristu? Prach jsi a v prach se obrátíš.

Cesta do baroka
Je úterý ráno a v podzemí českobudějovické katedrály sv. Mikuláše se odkrývá tajemství hrobek. Ačkoliv je venku mráz, tady dole se potíme a rosí se nám brýle i fotoaparáty.
„Při rekonstrukci katedrály se objevily tři hrobky. O dvou pod presbytářem a severní lodí jsme věděli, ale třetí v jižní lodi byla neznámá,” pokračuje Zuzana Thomová.

V pondělí z nich kameníci odkryli desky, v úterý do nich naplánovali vstup. „Prostory jsou plné plísně, které mohou poškodit plíce i oči, musí se proto nejdříve vyvětrat,” vysvětluje Zuzana Thomová.

Bereme si bílé respirátory, podobné těm, se kterými chodili asijští turisté v dobách ptačí chřipky. Ti, kteří budou možná sahat i na věci, mají bílé rukavice. Pomalu sestupujeme po schodech dolů do tajemné hrobky. Jsem připraven na cokoliv. V hrobkách se moc neuklízí a tahle byla naposledy otevřena zřejmě někdy v 18. století, než tu pak zakázali pohřbívat. V roce 2002 všechno v podzemí navíc semlela velká voda.

Po asi deseti schůdkách jsem dole. Pod nohama mi cosi křupne, doufám, že to nejsou kosti, ale kusy cihel. V místnosti vysoké asi půldruhého metru
jsem skloněný. Do nosu mě okamžitě uhodí nezvyklý zápach, zatuchlina, vlhkost, vůně staletí. Světlo bloudí po třech klenutých místnůstkách. Na hromadách tu leží v nepřehledné změti kosti i lebky, více či méně uchované ostatky. Ráj pro archeology, milovníky historie a tajemství dávných časů.

Anonymní nebožtíci
„Kdybychom to měli všechno odklízet, bylo by to na tatrovku,” ulevuje si upřímně Milan Porhansl z Pohřební služby města České Budějovic.
„Než to dáme do kupy, bude to hodně práce,” přidává se jeho kolega Roman Ondra. Mají za úkol pietně přeskládat těla, místo vyčistit a co nejlépe a šetrně místo uklidit.

Nikde po stěnách nevidíme žádné cedulky se jmény. Bezejmenní nebožtíci, časem zaváté osudy. Napočítal jsem asi padesát lebek. „Ostatní dvě hrobky jsou v lepším stavu,” chlácholí mě Zuzana Thomová. Sestupujeme do krypty pod presbytářem, kde jsou vzorně srovnaná těla i kosti. Pod některými leží ztrouchnivělá kláda, která měla bránit, aby rakev dosedla přímo na podlahu.

„Krypta je celkem v zachovalém stavu,” říká kameník Jiří Klimeš, jeden z trojice, která hrobky otvírala. I přes respirátor je mu hezky rozumět. Ukazuje na zazděná místa ve stěně, zřejmě byly hrobky propojené. Tady se můžeme pohodlně narovnat.

Kosti a lebky, kam se podíváš. Kdo jsou asi tito lidé, jak se jmenovali, co prožívali, jak zemřeli a zda tady žijí jejich prapraprapotomci?
„Bohužel jejich jména neznáme, žádné záznamy o zdejších pohřbených se nedochovaly,” říká Zuzana Thomová. Možná se najdou v archivech jiných diecézí…

Z krypty na ryby
„Tohle jsem viděl poprvé v životě,” přiznává Milan Porhansl, když vycházíme z krypty plné nebožtíků. Já už tam dolů znovu nemusím, ale oba hrobníci si nasazují červené rukavice, aby vzali za práci.

„Je to práce, která se musí udělat. Občas si někdo z nás skočí na pivo, ale to, že jsme hrobníci, neznamená, že musíme hned pít rum, když se setkáme s nebožtíky,” směje se Milan Porhansl. „Já si třeba chodím po práci odpočinout na ryby,” prozrazuje Roman Ondra. Do velkého černého pytle odhazujeme použité respirátory. Myjeme si ruce savem, Zuzana Thomová nám stříká dezinfekci i na zaprášené boty. Pro jistotu, abychom nezanesli prach staletí mezi zaparkovaná auta a bankomaty.

„Vnitřky hrobek jsme znali ze záznamů minisond, ale při vstupu do nich nás překvapily zachovalé pozůstatky pěti kněžích v kryptě pod presbytářem,” shrnuje archeoložka náš hodinový výlet do minulosti .
„Teď musíme v hrobkách uklidit a přijdou sem i odborníci, aby sebrali vzorky kostí a zjistili, na co ti lidé zemřeli. Bude to práce na týdny,” dodává Zuzana Thomová.

Autor: Radek Gális

18.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Nouza v souboji s Milanem Přibylem z Třebíče.

Na Třebíč se nedaří, doma bral Motor jen bod za porážku v prodloužení

Ptačí chřipka (ilustrační snímek).

Kraj má další ohnisko nákazy ptačí chřipkou

Chovatelé chrání před ptačí chřipkou své opeřence

Českobudějovicko – Společnost MAVELA Dynín soustřeďuje v klecovém chovu 110 tisíc nosnic. Technického náměstka Lukáše Nádvorníka jsme se zeptali na opatření, která aplikují v souvislosti s ptačí chřipkou: „Zostřili jsme vstupní kontrolu vozidel, to znamená, že automobilys krmivem projíždějí dezinfekční vanou. Jinak platí, že do hal s nosnicemi nemá přístup žádný návštěvník."

Dynamo zimu začalo prohrou, hra ale špatná nebyla

České Budějovice – Ve svém úvodním přípravném utkání letošního roku fotbalisté druholigového Dynama ČB prohráli v Německu s třetiligovým SSV Jahn Regensburg 2:4.

Žena ujížděla před strážníky na kole, po honičce si vymyslela své jméno

České Budějovice - Nepochopitelně se zachovala a prohnala městské policisty občanka krajského města. Krátce po nedělní půlnoci prováděla hlídka městské policie běžnou kontrolní činnost na budějovickém sídlišti Vltava.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies