Hůry Tento týden uplyne měsíc od požáru, který vyděsil obyvatele Hůr a několika okolních obcí. Na výzvu hasičů museli mít lidé celou noc zavřená okna, aby nebyli ohroženi na zdraví kouřem z nedaleké nelegální skládky odpadu, kterou zachvátil požár. Obec, která žádala různé instituce o pomoc s likvidací skládky, vyslyšel Jihočeský kraj. Hejtman Jiří Zimola dohodl se starostou Hůr Jiřím Borovkou pořízení studie, která popíše stav skládky a naznačí možné budoucí kroky. „Studii už máme. V pondělí jsme ji odeslali na kraj," říká k aktuálnímu dění kolem skládky starosta Hůr Jiří Borovka a dodává, že teď čekají obec jednání s krajem.

Hůry musejí začít hledat peníze

Miliony bude třeba najít v obecních rozpočtech, aby bylo možné zlikvidovat neblahé dědictví po firmě Profiakont u Hůr. Společnost, která se zabývala recyklací odpadů, po sobě zanechala přes 5000 tun starého textilu, podlahových krytin a dalších materiálů.

Potvrdilo to i nové šetření, které si nechala udělat obec Hůry, jež je nyní po právní stránce za likvidaci odpadu odpovědná. Nynější „černá" skládka se totiž nachází v jejím katastru. Navíc se bohužel ukázalo, že k pozůstatkům po zkrachovalé firmě se přidal postupem času i další nebezpečný materiál navezený později. Podle starosty Jiřího Borovky jsou na skládce třeba i pneumatiky. „Rozšířili to neukáznění občané," posteskl si Jiří Borovka a dodal, že to ale nebyli občané Hůr, kteří by tam odpad přidávali.

Území se ale podle hůreckého starosty musí vyčistit celé. Kdyby ze skládky zůstala i jen malá část, mohla by se časem zase začít rozrůstat. Podle starších odhadů České inspekce životního prostředí mělo odstranění skládky vyjít na pět až sedm milionů korun.

Obec teď čeká shánění peněz na likvidaci odpadu. Sama může uvolnit prostředky v řádu statisíců korun, i když by to znamenalo dluhy a zbrzdění dalšího rozvoje obce. „Skládka má prioritu," zdůrazňuje ale Jiří Borovka. Připomíná přitom, že řešení se bude hledat těžko i proto, že černá skládka je rozložena na pozemcích několika vlastníků, mimo jiné i obce Hůry, ministerstva obrany nebo několika soukromníků. Přitom podle starosty nebyla nalezena smlouva na pronájem obecních pozemků.

Nejrychleji lze podle Jiřího Borovky očekávat likvidaci skládky v horizontu půl roku poté, co by se podařilo dát dohromady potřebné peníze a vysoutěžit firmu, která by odpady převezla na místo, kam patří nebo kde případně budou dále využity.

Samotný požár, který odpady zachvátil přibližně před měsícem, nyní budou vyšetřovat lišovští policisté. „Policisté z obvodního oddělení Lišov budou prověřovat, zda došlo k nedbalostnímu nebo úmyslnému jednání dosud neznámého pachatele," uvedl k tomu jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura. Dodal, že obvodní oddělení obdrželo v pátek první odborné vyjádření z ministerstva obrany, kde jsou uvedeny informace potřebné pro vyšetřování. Ministerstvo obrany totiž patří mezi vlastníky pozemků, na nichž se skládka nachází.

Momentálně ze skládky neunikají podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) do okolí žádné nebezpečné látky. „Česká inspekce životního prostředí provedla na lokalitě Rudolfovského potoka třikrát měření kvality vod," uvedla v této souvislosti pro Českobudějovický deník Radka Burkertová, tisková mluvčí ČIŽP. Dodala, že první měření se konalo ještě před požárem 22. května, následně dvě další po požáru, a to 13. a 19. srpna. „Rozbory byly provedeny akreditovanou laboratoří ČEVAK, a. s. Po porovnání všech vzorků lze říci, že jak vlastním požárem, tak ani hasebními pracemi nedošlo k negativnímu ovlivnění kvality vody v Rudolfovském potoce," konstatovala Radka Burkertová.

Ohledně případného zabezpečení lokality mluvčí ČIŽP uvedla, že inspekce nemůže podle zákona o odpadech nařizovat vlastníkům pozemků jakékoliv zabezpečení. Mohla by nařídit příslušná opatření firmě, a také tak v minulosti učinila. Jenže když je Profiakont po konkurzu zlikvidován, inspekce nyní nemá s kým jednat. Inspekce je ale připravena účastnit se jednání o řešení problému odpadů.

Jejich původní plocha už se ale v posledních letech přece jen zmenšila. Podle Radka Šímy, tiskového mluvčího krajského úřadu, byla přibližně třetina pozemků ve vlastnictví soukromých osob odprodána spolu s odpady a nový vlastník je odstranil na své náklady. Díky tomu došlo ke snížení původního množství odpadů asi o třetinu. Ostatní soukromí vlastníci ale na nabídku odprodeje pozemků nepřistoupili.

V jižních Čechách je podle inspekce životního prostředí asi osm až deset podobně problematických lokalit.