Členové Honebního společenstva Záboří si tentokrát naplánovali poslední leč na 
11. ledna. Při lovu nebudou sami. „Máme vždy 30 až 40 hostů. Jsou to kamarádi, myslivci odvedle i z daleka, jak si kdo koho pozve," říká místostarosta společenství zábořských myslivců Zbyšek Vopátek. Samotné zábořské společenstvo má 27 členů, obhospodařuje 1427 hektarů a na hony se vyšší počet lovců hodí, protože se dá obsáhnout větší prostor.

Při poslední leči, která se blíží, se bude lovit například holá vysoká (laně a kolouši) nebo jeleni špičáci. Hospodář společenstva Zdeněk Humpál ale upozorňuje, že vysoká tudy jen protahuje. „Žije spíše výš na Krumlovsku. I když ji přikrmujeme. Jeden krmelec máme nahoře na Bukováku. Střelíme tak jeden kus holé zvěře za dva až tři roky," říká Zdeněk Humpál.

Pro vysokou ostatně v Záboří nemají ani stanovený normovaný stav. Podobně je tomu u černé zvěře. Té je v honitbě kolem 30 kusů. „Přemnožená u nás není," zdůrazňuje však starosta společenstva Miroslav Písek, že jinde častý problém se Záboří vyhýbá.

Stanovený je ale počet srnčí zvěře – 53 kusů. Koncem léta bývá srnců, srn a srnčat dohromady přes 70 kusů, ale podle Zdeňka Humpála odstřel a úhyn zvěře, hlavně po srážkách s automobily na silnicích, sníží stav na normované číslo.

Letos už mají za sebou Zábořští hon na bažanty, kterých napočetli při výřadu na šest desítek a také na kachny. „Kachny kupujeme u města (Lesy a rybníky města Českých Budějovic – pozn. red.)," říká Zbyšek Vopátek. „Dovezeme je na pronajaté rybníky, chováme je tam a když jsou velké a přepeřené, tak uděláme hon. Vypustíme 150 kachen a střelíme 80 až 100 kusů. Ztráty jsou veliké," říká místostarosta zábořských myslivců.

Poslední leč přivádí do Záboří na sedmdesát honců. Na snímku je část místních členů společenství i hostů při jednom z minulých slavnostních ukončení nejvýznamnějšího honu roku.

Kachny se střílí na jednom až dvou honech. Potom, se svolením hospodáře, se rybník „otevře" a postupně se zbylé kachny dostřílí. Nikdy ale ulovených kusů není tolik, jako nakoupený počet.

Jedna malá kachna vyjde při koupi u městských lesů na 51 korun. Zpočátku se jim musejí ještě kupovat granule, na které jsou zvyklé, potom krmi myslivci pšenicí nebo jiným obilím, které se sežene.

Zajímavostí je v honitbě lov hus. Při tahu využívají rybník Dehtář a 200 metrů od rybníka se smějí střílet. Jsou pro to ale zákonem určené dny. „Husy se střílí ve středu v sobotu a v neděli," říká Zdeněk Humpál, který je hospodářem myslivců v Záboří už 30 let. Zákon také určuje dobu lovu od poloviny srpna do poloviny ledna.

Nedílnou součástí činnosti myslivců je péče o zvěř. Každý člen společenstva má na starosti jeden z 27 krmelců pro srnčí zvěř a někteří navíc tři krmelce pro bažanty. „Seno si každý obstarává sám. Obilí kupujeme hromadně," říká Zdeněk Humpál a dodává, že  do lesa to je 50 kilogramů ovsa a 50 kilogramů ječmene.

Brigádami pak myslivci podle starosty společenstva Miroslava Píska pomáhají hlavně zemědělcům, na jejichž polích mají honitbu.Například sbírají kamení.

V současnosti je nejstarším členem zábořského společenstva Josef Binder, ročník 1933. Ještě vloni to byl Václav Tůma z Netolic, ročník 1917! Ten ale vloni své členství ukončil.