„Její vedení stojí před rozhodnutím, zda šperk nechat, přelepit nebo odstranit,“ napsal pasovský deník PNP.
Matka Evelyny shledává piercing „šik“, proto si s dcerou nechaly každá jeden osadit na bok nosu. „Jedna z odborných učitelek ale požaduje po žákyni ozdobu odstranit,“ píše list. Prý se jí dokonce ptala, jestli kvůli tomu chce vyletět ze školy. Když to řekla doma, maminka (46) zavolala řediteli školy s tím, že dcera nemůže čerstvě vsazený piercing hned vyjmout, jinak by hrozila infekce. Šperk tak byl čtyři týdny „trpěn“, ale dívka byla nyní vyzvána k pohovoru k řediteli. chce do budoucna případ řešit.

PNP připomínají, že dle školního řádu je piercing nežádoucí. Matka Evelyny k tomu říká, že o tom ví, a právě proto prý zvolily nenápadný kamínek. Míní, že „nežádoucí“ neznamená „zakázaný“. Ředitel Helmut Schwarz na dotaz deníku řekl, že si tyto ozdoby nepřejí proto, že „podle vědeckých poznatků piercing způsobuje záněty“. „Ujistil ale, že dojde ke kompromisu a Evelyne se prý nemá čeho obávat,“ pokračuje list. „Jak by ten kompromis měl vypadat, není známo. Krátce po telefonátu z redakce si ředitel žákyni povolal. Rozhodnutí ve věci se od něho nedozvěděla, jen to, že obracet se na tisk je prý špatná cesta,“ uzavírají PNP.

„Zatlačili jsme“ starostovi Pasova?

V minulých dnech jsme přinesli informaci pasovského deníku Passauer Neue Presse o dopisu místostarosty Pasova Urbana Mangolda bavorskému premiérovi Seehoferovi s apelem vyjednávat v Praze při státní návštěvě příští týden i o odstavení Temelína a liberalizované české drogové politice.
Zmínění této iniciativy „v pěti českých médiích kolem Budějovic“ v pátek v pasovském listě Urban Mangold okomentoval jako „nápomocné“.

„Doufám, že pan předseda Seehofer nyní obě témata skutečně ofenzívně nastolí,“ řekl. „Každopádně lze po odezvě v českých médiích vyjít z toho, že vláda v Praze by byla spíš překvapena, kdyby bavorský premiér k těmto problémům při návštěvě nic neřekl.“

Smrtelně nebezpečné kamiony

V Horních Rakousích došlo letos k sedmnácti smrtelným dopravním nehodám nákladních automobilů. Je to o sedm víc než loni za stejnou dobu. Nejvíc těchto nehod se stalo v Dolních Rakousích – 26. „Celkově v Rakousku stoupl počet nehod kamionů o 25 procent,“ píše linecký deník OÖN. Podle Dopravního klubu Rakouska končí smrtí každá čtrnáctá nehoda s nákladním automobilem.

Hlavním problémem havárií je podle klubu nepřiměřená rychlost zúčastněných. Klub proto volá po přísnějších kontrolách – nejen dodržování povolené rychlosti, ale i doby odpočinku řidičů a technického stavu vozidel. „Většina dopravců pravidla dodržuje, ‚šrot‘ posílá na silnice menšina firem, ale tato menšina musí být zesílenými kontrolami včas stažena z dopravního provozu,“ říká v liste dopravní expert Blum.

Hodně osamělých pod stromky

Čtyři procenta Rakušanů budou trávit Vánoce osaměle, šest procent ve dvou. „To je celkem 700 000 lidí,“ vypočítává deník OÖN. „U starších padesáti let je to sedm, respektive jedenáct procent osob.“ Průměrně se pod stromkem shromažďuje pět až šest lidí. Podle průzkumu veřejného mínění v Linci vnímá Vánoce 42 procent dotazovaných jako oslavu narození Krista, 46 procent jako starý zvyk.

Za svobodu tisku!

Rakouský nejvyšší soud výrazně podpořil svobodu slova, když potvrdil, že televize ORF nemusí státnímu zastupitelství vydat obrazový a zvukový materiál z dokumentu „Na pravém okraji“, vysílaného 25. března.

„Při natáčení pořadu reportér ORF Ed Moschitz několik dnů provázel dva skinheady, kromě jiného také na volební shromáždění šéfa Svobodných Stracheho,“ píše list OÖN. „Při tom měli oba mladiství nápadně vykřikovat nacistická hesla. Bylo proti nim zahájeno trestní stíhání pro propagaci nacismu. Strache obvinil Moschitze z podněcování a reportér byl rovněž stíhán – formálně pro porušení zákazu shromažďování. Státní zastupitelství při šetření věci požadovalo vydání zmíněného materiálu z pořadu, což ORF odmítla s poukazem na redakční tajemství a svobodu slova.“

Podle rozhodnutí nejvyššího soudu orgány justice pochybily, když odpovídajícím způsobem nezohlednily institut redakčního tajemství. „Zabavení médii vyrešeršovaného materiálu představuje zásah do základního práva na vyjádření názoru,“ řekl soud. Připomněl, že ochrana zdroje informací novinářů je jednou ze základních podmínek svobody tisku a tedy součástí ústavněprávních záruk. „Bez takové ochrany by zdroje informací mohly být zastrašeny před podporou médií usilujících informovat veřejnost o záležitostech veřejného zájmu,“ řekl nejvyšší soud. „To by mohlo mít za důsledek ovlivnění životně důležité veřejné funkce médií jako ‚hlídacího psa demokracie‘ a ztížení jejich schopnosti nabízet precizní a spolehlivé informace.“

Stíhání Moschitze za paragraf o zakázaných shromážděních nejvyšší soud označil za juristickou fintu, aby se redaktor nemohl hájit redakčním tajemstvím. To by ale podle soudu mohlo být „prolomeno“ jen v případě naléhavě důvodného podezření redaktora z trestného činu, což v tomto případě nebylo zjištěno. Redakčním tajemstvím jsou podle senátu chráněny všechny informace, které novinář při výkonu svého povolání získá.

Prosolený Linec

Městu Linci dochází posypová sůl. „Použito jí bylo už 1733 tun a 377 tun inertního materiálu, tedy víc než jindy za celou zimu,“ napsal deík OÖN.
„V sádrovně“ všeobecné linecké nemocnice ošetřují v této době na 80 pacientů denně, asistentská služba automotoklubu vyjíždí denně v průměru 265krát, píše list. V začátku zimy bylo ve skladech města tisíc tun soli, nyní je při doplňování ještě 250 tun. Pro případ nouze má země Horní Rakousy v zásobě ještě 22 000 tun.