VYBERTE SI REGION

Jak se změnily Budějovice za 10 let

České Budějovice - Zanádražní silnice, obchodní zóna při výjezdu na Písek, takzvaná propojka okruhů anebo obchodní centrum Mercury s autobusovým nádražím na střeše. To je jen malý výčet ze seznamu staveb, které v uplynulých deseti letech vyrostly v Českých Budějovicích.

14.2.2016 2
SDÍLEJ:

Propojení okruhů je jednou z výrazných staveb, které v Českých Budějovicích vyrostly v uplynulých deseti letech. Nová silnice vedoucí místem někdejších polí a luk spojila Nádražní ulici s kruhovým objezdem u výpadovky na Lišov.Foto: Mapy.cz

Proměny krajské metropole jsou dobře patrné z leteckých snímků Budějovic, které portál Mapy.cz pořizuje pravidelně s několikaletým odstupem. My jsme pro srovnání využili snímky staré právě deset let a fotografie, které vznikly na přelomu loňského a letošního roku.

Ty ukazují například na proměnu někdejších polí a luk v sousedství Nádražní ulice, kterou přeťala široká silnice, takzvané propojení okruhů.

„Konečně řešená doprava v Českých Budějovicích nejenom v ideách, ve studiích a na papíře, ale již i v reálu," řekl ke zmíněné dopravní stavbě českobudějovický architekt Jaromír Kročák, jenž pro Deník okomentoval i další projekty, které tvář města v posledních 10 letech pozměnily.

„Vzhledem k tomu, že se jedná zatím pouze o část dopravního skeletu, těším se na propojení na dálniční okruh a na tunel pod nákladovým nádražím," doplnil Jaromír Kročák k silnici, na kterou nově navazuje i takzvaná zanádražní komunikace.

Další českobudějovický architekt Jiří Mysliveček, jenž je zároveň učitelem na zdejší střední průmyslové škole stavební, ve městě oceňuje zejména zelené plochy. Naopak k většině nových staveb je kritický. „Procházím v Budějovicích místy, u nichž rád spočinu. Patří mezi ně třeba Piaristické náměstí, Sady, Stromovka nebo Sokolský ostrov. Naopak utíkám z jiných míst, mezi něž patří hlavně obchodní centra," upřesnil Jiří Mysliveček.

Lituje například toho, že se zastavěl parčík naproti věznici. „Právě proměna tohoto prostoru je negativním příkladem toho, jak obecně neznámý sled určitých rozhodnutí měl za následek zánik pietního místa a útulného městotvorného prostoru," doplnil architekt Jiří Mysliveček.

Je možné předvídat, jak budou České Budějovice vypadat za dalších deset let?

Podle hlavního architekta města Jana Němce nastane doba, kdy budou chtít soukromí investoři zaplnit dosud volná prostranství. Což může být problém. „Nemusíme na to být připraveni. Jednou třeba někdo začne mít tendenci město zastavovat a možná podle jiných pravidel, než bychom si představovali," upozornil Jan Němec v nedávném rozhovoru pro Deník.

Doplnil, že další rozšiřování města není žádoucí. Spíše je třeba zaměřit se na revitalizaci již existujících ploch určených k bydlení.

„Před námi je úkol, aby se sídliště změnila v město, jehož podobu musíme najít," naznačil. Co to obnáší? „Sídliště mají nadbytek veřejného prostoru a jeho údržba a využití se nedá jen silami města snadno zvládnout. Je třeba, aby se kolem domů vyčlenily obyvatelné poloveřejné plochy, o které by se podle svých představ starali obyvatelé těchto domů. A pak je nutné vymezit nezbytné veřejné plochy společné pro všechny obyvatele sídliště," dodal Jan Němec.

Proměny Budějovic komentuje architekt Jaromír Kročák

Mercury s autobusovým nádražímMercury s autobusovým nádražím„Velice vhodné umístění dopravního uzlu s návazností na vlakové nádraží a velice vtipné a nápadité propojení obchodní funkce s autobusovým nádražím na střeše. Unikátní stavba, která je i designem a výtvarným pojetím pravdivá přiznává do posledního detailu funkci uvnitř i navenek - konzerva na zboží a na uspokojení potřeb něco nakoupit, něco sníst a potom někam jet…"

Nová výstavba bytových a rodinných domů v RožnověNová výstavba bytových a rodinných domů v Rožnově„Nádherná lokalita, celkem vydařené bytové domy pod Včelnou, ale ta rodinná zástavba… Ostatně navrhnout rodinný dům je pro architekta snad to nejtěžší. Vyhovět představám investora, přesvědčit ho o bezkolizních a fungujících dispozicích, využít nové technologie a dům zabalit tak, aby nenastydnul, ale aby také zároveň dýchal, vejít se do rozpočtu, překonat různá úskalí projednávání na úřadech a hlavně, aby vypadal k světu a dalo se na něj koukat, aby se v něm dalo bydlet, ale především, aby přinášel majiteli každodenní radost z bydlení, ze života."

Obchodní zóna u Globusu při výjezdu na PísekObchodní zóna u Globusu při výjezdu na Písek„Supermarkety nutné zlo pro všechna větší města, ale pohodlné nakupování, o jednoduchém příjezdu a bezpečném zaparkování nemluvě. Je škoda zastavěných volných ploch v příměstské lokalitě, ale pokud je koncept těchto nákupních zón domyšlen a logisticky dořešen a pokud některé z nákupních středisek nezkolabuje, je toto řešení vytěsnit větší nákupy mimo centra měst vhodné. Doufám, že se nedopracujeme do stavu, se kterým je možné se setkat například při cestě dolů na jih kolem italského Udine, kde mnoho kilometrů lemuje silnici řada vybydlených polorozbořených center, která vyhlížejí jako rozpadající se mršiny prehistorických ještěrů."

Parkovací dům a kancelářská budova nedaleko od náměstíParkovací dům a kancelářská budova nedaleko od náměstí„Je zajímavé, že podobně hmotný objekt finančního úřadu (dříve Stavoprojektu) působí daleko komornějším dojmem než nové budovy E.ONu a parkovacího domu. Zde je názorný příklad toho, jak je pro architekta důležité pracovat nejenom s hmotou, ale i s umístěním a odstupy od frekventovaných komunikací a pěších tahů ve vztahu k běžnému horizontu pozorovatele. Obě nové budovy přinesly do okrajové části historického centra Českých Budějovic zcela jinou dimenzi prostoru a svou jednotvárností a minimální tvarovou různorodostí porušily přirozenou rostlou strukturu stávající zástavby. Jedna velká vymykající se dožitá stavba Mrazíren byla nahrazena ještě větší budovou. A tím, že jsou obě nové budovy přisedlé těsně k chodníku a přímo naproti sobě, vytvářejí stísněný prostor, který je cizí pro tuto část města."

Autor: Martin Tröster, Jana Klomfarová

14.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Svíčky zapálili nejen jako poctu patronovi

Římov - Je půl osmé večer a Římov se pomalu noří do tmy. Reklamní světla lákající obvykle návštěvníky do některé ze zdejších hospod jsou výjimečně zhasnutá, jen v oknech místních domů sem tam plápolá svíčka. Tak nějak to každoročně v předvečer svátku svatého Václava vypadá v Římově. Lidé tady svíčky k uctění patrona české země přitom zapalují už dobrých osmdesát let.

Záchranáři mohou i za hranice

Jižní Čechy - Na opačných stranách hranice mohou od úterý oficiálně zasahovat posádky jihočeských a hornorakouských sanitek. Umožňuje to memorandum o přeshraniční spolupráci záchranných služeb, kterou podepsali hejtmani obou sousedících regionů Jiří Zimola a Josef Pühringer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies