Je libo na střeše skluzavku?

Je jedno, jakým směrem se Budějovičtí vydají. Za městem jen málokdy naleznou dům, který by bylo možné obdivovat. V satelitech je většinou snaha o to, aby byly hodně veliké, ale takřka všechny jsou tak nějak stejné.
Naprosto proti těmto stereotypům jdou mladí pražští architekti a grafička, kteří nyní vystavují v českobudějovickém Domu umění na náměstí Přemysla Otakara II. Jejich expozice se jmenuje MILÉ malé DOMY nutno dodat, že tento název skutečně sedí.

Na sérii svých ideových domů v měřítku 1:25 prezentují téma neomezeného bydlení v omezeném prostoru. „Hlavním motivem celé práce je touha nalézt a navrhnout dům, který, ač podle konvenčních měřítek malý, skrývá v sobě specifickou formu velikosti,“ uvedl k výstavě kurátor Domu umění Michal Škoda.

Architektům se zde skutečně daří ukázat, že „malý“ dům nemusí být nepohodlný, právě naopak. K vidění jsou hodně zajímavé vize, například obydlí, jehož střecha slouží jako vodní skluzavka, další projekt vypadá jako klasická „řadovka“, ale ve skutečnosti se jedná jen o jeden dům, kdy každá jeho část vypadá jako samostatné obydlí, přitom se jedná pouze o jednu z místností, na výstavě je také dům „deštník“ či levitující obydlí. Takových a ještě větších zajímavostí je k vidění mnohem více. Vždy odráží určitě představy a sny, ale i osobnost člověka.

„Když budete chtít něco navrhnout, tak vás mimo jiné také musíme více osobně poznat. Dáme si třeba kávu a vy nám vyjevíte své představy. Přece po nás chcete něco, v čem pak budete trávit velkou část života, a proto je nutné, aby vám nebo vaší rodině byl dům skutečně ušitý na míru,“ řekla architekta Lenka Křemenová s tím, že obydlí by mělo také určitým způsobem souznít s pozemkem a okolní krajinou. Ona i její dva kolegové (čtvrtý Jakub Filip Novák ateliér opustil) se shodli, že pro čtyřčlennou rodinu je optimální mít obytný prostor do sta metrů čtverečních.

„Takové prostory skutečně postačí a určitě budou útulné. Na interiéru nám záleží ještě více než na tom, jak vypadá dům zvenčí. Přece jen doma strávíte asi 85 procent času a kolem něj jen těch zbylých patnáct,“ navázal David Maštálka. Zbytečně velké prostory podle něj nejsou nutné také proto, že rodina je velkou část dne v práci a ve škole a dům zůstává prázdný, když děti opustí rodiče, stává se dům ještě prázdnějším, pak se z volných míst stává jen zbytečný prostor na úklid a údržbu.

Důležitou součástí výstavy je také pracovní laboratoř ateliéru, která poodkrývá, jakým způsobem domy vznikají. Každý z návštěvníků tam dostane příležitost sednout si ke stolu a vyjádřit svou vlastní vizi ideálního bydlení a poté ji taky může vystavit.