VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je mu teprve dvacet let a už vynalezl několik přístrojů

České Budějovice - Dvacetiletý vědec a vynálezce Marek Novák má ve svém nízkém věku nakročeno k tomu, aby jeho vynálezy zachraňovaly lidské životy. Jak má vysoké IQ, ale neví. A ani ho to příliš nezajímá. „Člověk může mít 170 a když mu bude chybět snaha, pracovitost a pokora, na nic nepřijde," říká.

19.7.2014
SDÍLEJ:

Marek Novák.Foto: Deník/Radka Doležalová

Vynálezy Marka NovákaNáramkové hodinky
Se staly vítězným projektem na Intel ISEF 2014. Jedná se o zařízení v podobě náramkových hodinek, k němuž jdou spárovat bezdrátové moduly měřící tělesné parametry. Mezi příklady modulů, které Marek vyvinul, patří například EKG, měření saturace krve, měření množství pohybu nebo detekce pádu, GPS lokalizace a řada dalších. Hodinky jsou kromě jiného vybaveny i rozhraním, s pomocí kterého lze sledovat několik desítek pacientů naráz, což může být výhodné pro použití v domovech seniorů.

Radiometr
Je prvním, dnes již ocertifikovaným a distribuovaným výrobkem, který Marek v TSE spol. s.r.o. vyvíjel. Vynález slouží pro potřebu léčby novorozenecké žloutenky. Dané zařízení dnes používá nemocniční personál jako příslušenství k fototerapiím, které se vyrábějí rovněž v TSE.

Ve dvaceti letech jste už vývojářem-profesionálem, přestože zatím máte jen maturitu. Jak jste se vůbec dostal k oboru jako je biomedicína v tak nízkém věku?
Prvotní impuls na mé cestě k biomedicíně mi dali rodiče. Taťka vystudoval jaderku, bavila ho ale i elektronika, z té mi dal základy. A moje mamka učila na střední škole biologii a chemii. Já jsem to pak tak nějak spojil dohromady. Přibližně ve 12 letech jsem se začal více zajímat o mikropočítače a následně i o pokročilejší věci. Tak jsem se dostal blíž k elektronice. V 17 letech jsem pak spadnul do biomedicíny, u níž jsem zůstal až do teď.

Letos jste už podruhé uspěl v mezinárodní soutěži Intel ISEF. Můžete přiblížit, o co v soutěži šlo a jaké bylo vaše umístění?
Jde o soutěž organizovanou Intelem (poznámka redakce: kalifornský Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů a dalších zařízení). Intel ISEF je největší projektová vědecká přehlídka určená pro středoškoláky. Cílem Intelu je podpora vědy a techniky. Soutěž má 17 kategorií a hlavně v ní jde o vědu a techniku, i když humanitní vědy jsou zde také zastoupeny. Loni i letos jsem získal druhou hlavní cenu a k tomu zvláštní ocenění od NASA a United Technologies.

Za jaké vynálezy jste tyto ceny získal?
Letos jsem druhou cenu v soutěži Intel ISEF získal za „chytré" hodinky, ke kterým se dají spárovat bezdrátové moduly. Díky tomu můžeme sledovat zdravotní stav, měřit například tlak nebo EKG. Přístroj je možné použít například i pro novorozence. Když se miminko přestane hýbat nebo naopak dostane křeče, můžou hodinky informovat rodiče. Původně jsem se pokoušel všechny funkce vložit do jednoho přístroje. Ale zjistil jsem, že to není potřeba, byla to slepá ulička. Ne každý totiž chce platit za větší zařízení s funkcemi, které nevyužije. Takhle si udělá zařízení, jakoby na míru. Bude tam GPS, když se někdo ztratí, tak to vyšle rodině souřadnice. Měření tlaku zase pomůže některým seniorům, kterým se dělá špatně třeba před bouřkou, když dojde ke změně tlaku. Lékaři tak mohou získat přesnou zpětnou vazbu. Pro pacienty nemocné se srdcem tam bude EKG. Má to spoustu možností komunikace. Chtěl bych, aby to mělo bezdrátové napojení. Vývoj je pochopitelně časově i finančně náročný, téměř všechny komponenty lze objednat pouze v zahraničí a spoustu jsem si vyrobil i sám, například kompletní mechanickou koncepci.

Jste hodně mladý. Jak tak mladého člověka napadne vymýšlet a konstruovat přístroj, který pomůže seniorům? Je určen výhradně jim?
Je pravda, že původně jsem chtěl vymyslet řešení pro seniory. Populace neustále narůstá a stárne, seniorů pořád přibývá. Není dostatek lidí, kteří by se o ně mohli starat. Proto jsem při tvorbě „hodinek" myslel na seniory. Chtěl jsem technickými prostředky usnadnit péči o ně. Později se ukázalo, že koncept může být použitelný i pro novorozence nebo i pro děti a dospělé. Například aktivní člověk může jít na horskou túru, a kdyby se při ní něco stalo, hodinky o tom také pošlou SMS.

Do soutěže Intel ISEF jste se dostal jako první Čech dokonce opakovaně. S jakým vynálezem jste se ale soutěže účastnil v loňském roce?
I v loňském roce to byl vynález z oblasti medicíny. Šlo ale o daleko větší zařízení, podobalo se to spíše klasickému holteru a umělo to jen EKG a měření saturace krve.

Marek Novák.Kterého z dosažených ocenění si vážíte nejvíce?
Cena od NASA je pro mě takový svatý grál. Je to něco, čeho si opravdu vážím. O astronomii se zajímám už delší dobu. Navrch mě potěšilo, že po mně byla pojmenovaná planetka (29745 Mareknovak). Každý, kdo totiž získá v soutěži Intel ISEF první nebo druhou hlavní cenu, dostane i planetku.

Získání takové prestižní ceny v mezinárodní soutěži byl jistě zásadní milník ve vaší začínající kariéře. Jaký dopad na vaší další činnost soutěže měly?
Ocenění jsou pro mě pozitivní zpětnou vazbou a ujištěním, že moje snažení má smysl. To je myslím to hlavní. V druhé řadě jsem získal také cenné zkušenosti s prezentací projektů. I to je pro mě moc důležité. Na střední škole jsem dříve soutěžil také ve fyzikální olympiádě. Měl jsem myslím nakročeno dostat se i na mezinárodní fyzikální olympiádu, ale zanechal jsem toho. Měl jsem pocit, že by mě to zbytečně omezilo jen na jeden nebo dva obory a nedalo by mi to tolik z toho vedení projektu, což se s postupem času i potvrdilo.

Využil jste nabídku od českobudějovické firmy TSE spol s. r. o. a stal jste se jejich vývojářem. Proč jste si vybral právě tuto společnost?
Po prvním ocenění v loňském roce se mi ozval pan ředitel Ing. Karel Fiedler a nabídl mi spolupráci, podporu při studiu a standardní mzdu za vývoj. Dostal jsem sice i jiné pracovní nabídky od dalších významných výrobců medicínského vybavení, ale nakonec jsem si stejně vybral TSE. Zdá se mi, že mě ve vývoji ze všech těch firem pouští nejblíže. Dávají mi jistou volnost a to se mi líbí. Dostanu zadání a to pak sám zpracovávám. Zařízení vyvíjím od začátku až do konce. Vývoj je něco, co mě naplňuje, nemohl bych dělat nějaké rutinní zaměstnání.

Jak se tedy oficiálně nazývá vaše současná pracovní pozice?
Oficiálně bych se nazval studentem pracujícím ve vývoji biomedicínských aplikací.

Co to obnáší být vývojař?
Být vývojářem znamená stát nohama pevně na zemi, ale mít hlavu v oblacích. Mít projekt a stanovit si cíl na hranici svých možností, aby se člověk vždy posunul někam dál. Vývojařina vyžaduje znalost spousty disciplín. Nemůžu se omezit jen na elektroniku, potřebuji i psychologii, filosofii, musím být i tak trochu lékař, třeba kvůli pochopení fungování srdečního svalu a z toho plynoucího měření EKG. Psychologii zase potřebuji na to, abych vycítil a poznal, jaké má uživatel požadavky na funkčnost. I kdybych vytvořil zařízení, které bude mít v sobě všechny možné funkce, bylo by to zbytečné, pokud by to lidé nevyužili. A filosofie? Vlastní ucelenou filosofii, může člověk vytvořit, když už je člověk dále. Obdivuji v tom Steva Jobse. Tomu se to podařilo.

Je tedy otec značky a jak říkáte i filosofie Applu Steve Jobs vaším vzorem?
Ano, určitě. Je třeba zakladatelem dotykového ovládání na telefonu. On to prosadil a ostatní ho následovali. Je mým vzorem právě kvůli tomu, že vedle tvorby skvělých technických inovací nezapomínal právě na psychologii a filosofii a že svůj přístup aplikoval i v praxi. Na jeho osobnosti je důležité i to, že zůstal skromný.

Vaším hlavním oborem je biomedicína. Nepošilháváte i po jiných oborech?
Změna oboru je možná, v inženýrství to není nemožné. Dalším stupněm po medicíně je aerospace (letadla a vesmírné sondy). Ale pokud se mi bude dařit tady, zůstanu. Nestačí vyvinout jen jedno zařízení a skončit. Znalosti se stále prohlubují a je dobré je využívat.

Na čem nyní v TSE pracujete?
V současnosti v TSE vyvíjíme inkubátory a další medicínská zařízení. Loni jsem pracoval na radiometru, který měří intenzitu modrého záření, které léčí novorozeneckou žloutenku. To byla moje první práce pro TSE. Našel jsem oproti stávajícím řešením jiný princip snímání obsahující levnější senzory, ale se stejným, nebo jak se v praxi prokázalo, někdy i lepším výsledkem. Cena zařízení se tak značně snížila. Bylo to za tu cenu, že jsem musel strávit vývojem a testováním daleko více času, ale výsledek je srovnatelný.
Rozvíjím ty „hodinky" a současně připravuju ještě jednu senzoriku do inkubátorů. Teď je fáze vývoje. Nevím, jak jsou na tom jiné vývojové týmy, zatím ale myslím, že to ještě nikdo na světě nemá. V tuto chvíli ale nevím, jestli to bude vůbec fungovat. Jsou dvě možnosti, buďto ještě nikoho nenapadlo, anebo napadlo, ale zatím to nefunguje. To se teprve ukáže. Je něco jiného udělat hodinky, které fungují na soutěží a dalším, složitějším krokem je pak je uvést do praxe.

A co by se stalo, kdyby vás někdo předběhl?
Pak to musíme udělat lépe. Uděláme to lepší.

Když se vyskytne nějaký těžko překonatelný problém, rozčílí vás to nebo vás to naopak baví?
Vývojáři s problémem nemůžou seknout. Pro mě je to spíš dobrodružství. Samozřejmě, že mě to štve v ten první moment, když nastane problém. Ale pak jdu a prostě najdu řešení, naučím se při tom něco nového a posune mě to dál. Je to takové překonávání vlastních hranic, kam až jsem schopen zajít. Vývoj je založen na zkušenostech, po těch letech mě už většina problémů nepřekvapí, vytvořil jsem si pro elektroniku a programování něco, co bych definoval jako cit nebo instinkt, jsem schopen u drtivé většiny problémů najít řešení téměř okamžitě.

Je možné shrnout, co stojí za vaším úspěchem?
Kromě asi i nějakého talentu v kombinaci s dlouhou teoretickou a praktickou přípravou je je to také i o tom, potkat ty správné lidi v ten správný okamžik. A díky soutěžím jsem zjistil, že to co dělám, může někdo ocenit. Postupně se mi dostalo většího a většího uznání, a díky tomu jsem věděl, že má smysl pokračovat. Soutěže pro mě byly určitě důležité.

Lidé, kteří pracují ve vědě a výzkumu, často odcházejí studovat a pak i pracovat mimo Českou republiku. Vás tato možnost neláká?
Já to upřímně moc nechápu. Školy v zahraničí jim nabídnou nějaké stipendim, ale stejně si hodně musí platit sami. Navíc ti, co po střední odejdou, tady nechávají jak fakticky peněžní, tak i duševní dluh ve formě absence svých nápadů a možnosti rozvíjet společnost. Nepřipadá mi, že by v Čechách byly až tak špatné šance a podmínky. Dokud to půjde, tak zůstanu tady.

Marek Novák Narodil se v roce 1994. Je absolventem Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích, nyní studuje druhým rokem 
na Fakultě elektrotechcniky ČVUT v Praze.
Od loňského roku pracuje v budějovické společnosti TSE.

Je jedináček, rád poslouchá rockovou hudbu 70. a 80. let.
Ve vývojovém oddělení jim při práci hraje muzika od skupiny Rammstein. Jeho zálibou je cestování (snem je Nový Zéland).

Přes svůj nízký věk se už věnujete podpoře nadějných studentů. Proč jste se tak rozhodl?
Připadá mi to fér. Já také dostal takovou možnost a chci podporou mladých něco z toho „splatit". Vracím do systému zpět to, co mi ten systém sám dal. Rád bych motivoval jiné lidi, protože je spousty těch, kteří by mohli být úspěšní. Ale oni to zatím nevidí, stejně jako jsem to dříve neviděl já. Proto jsem vedl jeden z projektů operačního programu PERUN Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Patnácti talentovaným studentům jsme rozdali roboty a oni je sestavovali a programovali. Je důležité motivovat děti od začátku. A také je moc nerozmazlovat.

Máme v Čechách dostatek talentovaných studentů?
Určitě tady máme nadějné žáky. Ale jde také o to, jestli svůj talent během studia na vysoké škole buďto obrazně, nebo někdy i doslova nepropijí. Je jednoduché do toho spadnout. Jedním z důvodů, proč celkem často dávám rozhovory v médiích není to, že bych se chtěl chlubit, ale chci studentům ukázat, že je možné to někam dotáhnout. Oni to ze začátku nevidí. Dřou strašně moc a vedle vidí svoje kamarády, jak tráví čas jinak. Zatím nejsou schopni vidět, jak to může dopadnout, až tak moc do budoucnosti nedohlédnou. Ono je to na tom člověku vidět na první pohled, jestli má pro tu práci zapálení nebo ne. To lze poznat i intuitivně. Dobrý ukazatel je i to, jestli je člověk schopný dodržovat termíny, tedy pracovat ze své vlastní vůle a přesvědčení. Pokud ne, doopravdy ho to nebaví.

Jak velký vliv má na možný úspěch IQ? Nechal jste si inteligenční kvocient měřit?
Nevím jaké mám IQ, neměřil jsem si ho. Člověk, který má IQ 170, může svůj talent přesto promarnit, jiný může mít třeba IQ 80 a uspěje. Není to podstatný ani přesný ukazatel, je to především o motivaci a o tom, co chce člověk dokázat. A také o podpoře, jestli člověk potká ty správné lidi.

Jak je to s vaší motivací? Necítíte, že by se mohla vyčerpat?
Všichni lidé mohou celkem snadno vyhořet, když si na to nedají pozor. Ale symptomy jsou evidentní. Když se objeví, je třeba na pár dní vysadit a přehodnotit svoje aktuální snažení.

Když si uděláte volno, jak váš volný den vypadá?
Je to už hodně dávno, co jsem volný den měl. Naposledy to asi bylo na setkání evropských účastníků Intel ISEF v Berlíně. Ale jinak není moc dalšího času, vybral jsem si cestu, musím tedy něco obětovat.

Díky úspěchu v soutěžích o vás začala informovat média. Účinkoval jste například na ČT ve Všechnopárty. Co to pro vás medializace vaší osoby znamená?
Medializace je důležitá. Je dobré dát o sobě vědět, podporuje to komunikaci. Může pak přijít nějaká pěkná nabídka na spolupráci. Někdy je dobrý i tak trochu risk, dát vědět o nadějném člověku a jeho to pak může popohnat dopředu. Když mluvíme o té komunikaci, tak například TSE navázalo spolupráci s ČVUT.

O vědcích si lidé často myslí, že jsou zvláštní, v normálním světě nepraktičtí a že žijí jenom vědou. Jací jsou vědci podle vás?
Nejsme zvláštní. Je to pouze o lidech, můj názor je takový, že se nelišíme od majoritní populace. Když se nás sejde víc, umíme si večer užít. Dostatečně kreativní vědci se také umí odvázat (smích). Těch opravdu uzavřených vědců je jen malé množství.

RADKA DOLEŽALOVÁ, KLÁRA SKÁLOVÁ

Autor: Redakce

19.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Páteční bouřka za sebou nechala obrovské škody na území Národního parku Šumava. Turisté se tak na některá místa nepodívají.
8

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

Řídil opilý, odnesla to lavička

České Budějovice – Hodně toho vypil 35letý muž z krajského města před tím, než v noci počátkem srpna havaroval. V Peugeotu 407 se proháněl městem opilý, až spadla klec.

Nebezpečné řidiče mají zklidnit v Jírovcovce semafory

České Budějovice – Budějovická radnice ale musí opakovat výběrové řízení na úpravy křižovatky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení