Hlavním úkolem Jihočechů je dlouhodobě sledovat globální změny v arktické oblasti. „Arktida je nejrychleji se měnící a oteplující částí naší planety. Pokud by byly změny ještě rychlejší, změnily by podmínky života člověka na planetě," upozornil Josef Elster, vedoucí Centra polární ekologie.

Tým vědců a studentů z Jihočeské univerzity bude pravidelně jezdit na Svalbard do Arktidy, kde má vymezenou výzkumnou lokalitu. Z ní budou přinášet výsledky o tom, jak Arktida vypadá, jak se vyvíjí, jak rychle tají ledovce, jak se mění půdy, složení rostlin a organismů, atd.

Už tři úspěšné letní sezony trávila na Svalbardu například vědecká pracovnice Kateřina Kopalová. „Objevili a popsali jsme mnoho nových druhů řas," zmínila s tím, že svůj úplně první objevený organismus pojmenovala po své nejlepší kamarádce.

Nové Centrum polární ekologie se nachází ve zrekonstruované budově v areálu Jihočeské univerzity. Náklady na jeho vybudování, které zahrnují rekonstrukci a vybavení specializovaných laboratoří, dále pořízení vědecké stanice na Svalbardu a zajištění provozu českého výzkumu Arktidy, činí 90 milionů korun. Ty jsou hrazeny formou grantové podpory z ministerstva školství.

Podle rektora Libora Grubhoffera Centrum polární ekologie posílí prestiž Jihočeské univerzity v mezinárodním měřítku.

V Arktidě loni zaháněli ledního medvěda

Vybudování Centra polární ekologie (CPE) na Jihočeské univerzitě má pro vědce velký význam. Podle vedoucího CPE Josefa Elstera je dlouhodobé sledování Arktidy možné pouze při propojení terénního výzkumu v arktické oblasti a laboratorního výzkumu na specializovaném pracovišti. V praxi to znamená, že si vědci v polárních oblastech nasbírají vzorky a zkoumat je budou v nových moderních laboratořích v Budějovicích.

Josef Elster už jezdí do Arktidy s různými týmy od roku 1988 a vědeckou prací tam strávil 25 sezon. Od roku 2007 sleduje stále stejné území na Svalbardu a jeho expedic se zúčastňuje každoročně 55 členů, z toho 26 studentů. Letos na podzim tu Jihočeši koupili dům, z nějž vybudují vědeckou stanici.

„V posledních sedmi letech jsme tam trávili letní měsíce, kdy se teplota pohybuje nad bodem mrazu. Chceme se ale dozvědět, jak organismy žijí i v zimním období, kdy je třeba –30 stupňů. Stanice nám to do budoucna umožní," řekl Deníku Josef Elster.

Tři sezony už strávil na Svalbardu také mladý vědec Jan Kavan (na horním snímku vlevo). Loni se mu poštěstilo setkat se tu s nebezpečnou šelmou. „Jednou ráno se šli kolegové koupat do moře (má asi 5°C) a pak jsem slyšel, jak křičí: medvěd, medvěd! Kolega utíkal nahý po břehu a za ním stál medvěd, byl v klidu 
a rozhlížel se kolem. Zaháněli jsme ho pak střelbou petard," vypráví Jan Kavan.