A aby se nenudil, po večerech studuje přes internet kurzy prestižních světových univerzit. Se svým vysokým IQ se půjde utkat s nejchytřejšími Čechy 
i do televizní soutěže.

Máš za sebou dlouhou řádku úspěchů z celostátních kol olympiád. Jak to, že vynikáš 
v tolika předmětech?
Mám to postavené na logice. Člověk se narodí s přirozeným intelektem a z toho  vyplývá ten úspěch. Matematika mi jde, ale moc mě nebaví, fyzika mi jde a k tomu mě ještě hodně baví. Ale protože už jsem jí měl dost, zkusil jsem i chemii, která je hodně podobná. Dělám fyziku už hodně dlouho a když řeším nějaký příklad, který už znám pět let, je to pro mě nudné aplikování stejných principů. Proto zkouším něco nového.

Když jsi mluvil o přirozeném intelektu, znáš své IQ?
Po tom, co jsem byl na celostátním kole logické olympiády, dostal jsem poukaz na změření IQ v jednom institutu v Praze. Jednou jsem měl volný den a zašel tam. Měl jsem celý test dobře, to znamená IQ 160 nebo výš. Ze začátku mi přišlo divné to o sobě říkat, protože mi to znělo, jako když se vychloubám, ale postupem času už jsem si zvykl. Teď bude v televizi Nejchytřejší Čech, tak jsem se tam přihlásil.

To je televizní soutěž? Co budeš mít za úkol?
Zatím je tajné, jak to bude vypadat, aby se na to soutěžící nemohli moc připravit. Byl už jsem na pár konkurzech 
a setkal jsem se s ostatními, jsou to většinou dospělí lidé.

Co si od této soutěže slibuješ?
Beru to jako zábavu. Je fajn, když se člověk dostane do televize. Zas tak moc si nevěřím, je tam dalších 23 lidí.

Jak jsi na tom s nervozitou, trápí tě tréma při soutěžích?
Ani ne. Já soutěžím nepřikládám moc velkou váhu. Trochu se pobavím, mám příjemný pocit, když vyhraju, ale je to jen soutěž. V poslední době spíš hodně řeším, abych se dostal na nějakou dobrou univerzitu.

Na jakou univerzitu bys chtěl?
Podal jsem si několik přihlášek na univerzity do Spojených států, třeba na Princeton, Kalifornskou univerzitu, na Stanford –  tam už mě odmítli, a na další opravdu prestižní univerzity, které v průměru přijímají jen sedm procent uchazečů. Takže to  nebude jednoduché.

Čemu by ses chtěl věnovat?
Fyzice, ale ne teoretické, protože třeba vypočítávání černých děr mi nepřijde moc užitečné. Chtěl bych se věnovat spíš aplikované fyzice, třeba vyvíjení laserů nebo počítačových čipů. To, co bych chtěl dělat, přesně popisuje slovo „technologie".

Jaké bys chtěl mít povolání?
Něco jako vývojář. Chtěl bych zkusit založit firmu 
a mít vlastní byznys. Uvidím, jak se to vyvine, třeba potkám na univerzitě nějaké spolužáky a společně něco vymyslíme. Ale taky to může dopadnout úplně jinak, nemusí mě vůbec přijmout. To bych pak zůstal v Čechách 
a studoval asi dvě univerzity najednou, abych se nenudil.

Co tě ještě baví kromě zahřívání mozkových závitů?
Poslední půlrok mě začalo bavit studovat ekonomii, začal jsem se učit přes internet na on-line kurzech z univerzit. Jsem teď přihlášený do dvou kurzů. Poslední dobou se taky snažím trochu zhubnout, takže běhám nebo cvičím, ale to jen aby se neřeklo, že pořád sedím u počítače.

Při studiu máš samé úspěchy a všechno skvěle zvládáš, ale existuje taky něco, co ti naopak nejde?
Já nevím (dlouho přemýšlí). Třeba strašně dlouho mi nešlo sehnat si holku. Poslední dva měsíce už naštěstí někoho mám, ale dlouho jsem s tím měl problém. Ale to je celkem logické, to má většina lidí typu já. A pak taky, když už jsme u toho, co mi nejde… Když jsem dělal autoškolu, test jsem zvládl v pohodě, ale při jízdách jsem překonal rekord minimálně celé naší třídy a možná celého ročníku, protože jsem je udělal až na čtvrtý pokus. Takže spolužáci už dva roky jezdí a já si teprve teď půjdu pro řidičák.

Takže ti nejde řízení auta?
Já mám tendenci se vymlouvat, že jsem měl přísného komisaře, ale vždycky tam nějaká chyba byla.