Jižní spojka nebude. Ale co dál?

Město vystavilo jižní spojce stop. Většina obyvatel Budějovic tak už ví, že radnice již nepočítá se stavbou komunikace, která by v budoucnu propojila Litvínovickou silnici se zanádražní komunikací.
I nadále však na magistrátu chtějí přemostit Vltavu a spojit zmíněnou Litvínovickou s Rožnovem tak, že by nová silnice vedla od kruhové křižovatky směrem do Papírenské. To je v tuto chvíli pro vedení Budějovic asi nejžhavější kandidát. Nicméně již na začátku je jisté, že by tento plán provázel velký odpor značné části obyvatel Rožnova.

Na zatím posledním jednání zastupitelstva proto vystoupil Jiří Straka, který v současné době zastupuje více než čtyři stovky tamních obyvatel. Ten opakovaně nabídl městu spolupráci a možnost dialogu nad dalšími návrhy.
Deníku zároveň poskytl svou prezentaci, na níž uvádí, kde by magistrát mohl o přemostění Vltavy uvažovat tak, aby to bylo pro dotčené obyvatele co možná nejvýhodnější. Jedná se o celkem šest návrhů s tím, že proti Papírenské se jistě postaví mnoho Rožnovských.
„Odmítáme vyústění spojky s mostem do ulic L. B. Schneidera a Papírenské,“ potvrdil Jiří Straka. Zároveň ve své studii nabízí, že by cesta mohla vést do ulice Antala Staška.

Zároveň Jiří Straka ve své studii nabízí, že by cesta mohla vést do ulice Antala Staška, případně dále na jih do ulice J. B. Foerstera.
Nabídl i další čtyři možnosti přemostění směrem pryč z Rožnova s tím, že už by je pak ale pravděpodobně nevyužilo tolik řidičů. „Čím více na jih, tím méně užitečná varianta,“ doplnil Straka s tím, že doufá v to, že se podaří na toto téma otevřít velikou diskusi vedení magistrátu a veřejnosti.
Upozornil mimo jiné na fakt, že v minulosti již padl také návrh na vedení tunelu pod Vltavou, který by ústil právě v oblasti ulice Antala Staška.
Je zde ale jeden veliký rozpor, který bude pravděpodobně kamenem úrazu. Zatímco Rožnovští by kolem svých domovů chtěli přemostěním zajistit menší dopravní zatížení směrem do centra, město tím naopak chce řešit přetíženou Litvínovickou.

Jak uvedla nedávno náměstkyně primátora Ivana Popelová, v případě realizace stavby by směrem do Papírenské a dále do Boženy Němcové či Lidické jezdila především osobní doprava, která by se vyhnula častým zácpám ve směru od Krumlova kolem kruhové křižovatky. Mělo by se jednat o několik tisíc vozidel denně.

„Počítáme samozřejmě s omezením pro nákladní dopravu, výjimka by platila pouze pro vozidla společnosti Bupak,“ řekla Popelová.
Jenže Jiří Straka přemýšlí opačně s tím, že by naopak lidé jedoucí od Včelné, Boršova a dalších oblastí sjeli na most a Rožnovu se tak vyhnuli. „Myslím, že velká část řidičů nemíří jen do centra, ale pokračují dále na Dlouhou louku a dále směrem od levého břehu,“ konstatoval s tím, že je situace velmi komplikovaná a samozřejmě by si vyžádala i další dopravní řešení.

Jednat by se mohlo například o propojení Litvínovické a Máje, ale to už jsou další souvislosti.
Jisté je, že bude velmi těžké hledat možnost, která by vyhovovala úplně všem, to je takřka nemožné, na druhou stranu je reálné najít alespoň většinový kompromis. „Logičtější se mi zdá most z ulice Foestera. Provoz by se odklonil ještě před frekventovanou částí Rožnova, což je právě křižovatka ulic Lidická a Antala Staška. Zde jsou obchody a častá trasa dětí ze školy pro přechod hlavní ulice,“ řekla jedna z obyvatel Rožnova Miloslava Kindlová. Na zastupitelstvu pak zazněl ještě další zajímavý názor. Zdali je na tom město dopravně tak špatně, že skutečně potřebuje taková opatření. V tomto ohledu se vyjádřil Tomáš Mráz, člen iniciativy Zachraňme Malák a klidové zóny, který společně s tisíci lidmi úspěšně bojoval za zastavení plánů na stavbu jižní spojky.

Kolaps to není

„Když na křižovatce místo na první zelenou projedete až na druhou nebo na třetí, neznamená to kolaps. Budějovice jsou na tom podobně jako většina dalších měst. Po pravdě jsou tady dopravní komplikace většinou jen dvakrát denně, ráno kolem osmé a odpoledne okolo čtvrté,“ řekl Mráz.
Podle jeho slov kolaps neznamená, když se člověk autem dostane přes město místo za půl hodiny až za pětačtyřicet minut.

„Když jsem ale jel před dvěma týdny z Vráta na Dlouhou louku hodinu a pět minut, tak už je to na pováženou, nicméně přiznávám, že to bylo za hustého sněžení, kdy mělo hodně řidičů potíže s jízdou, jinak je to opravdu špatné jen ve špičce,“ přiznal na závěr jeden z řidičů Jan Matějíček z Budějovic.