Tradice studentského veselí sice sahá až do doby rozmachu univerzit v 15. století, majálesové snahy jako studentské oslavy jara se ale začaly v jednotlivých městech rozvíjet až v 19. století. „Majáles, to byla záležitost rakousko-uherská a prvorepubliková," uvedl Miroslav Novotný z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. „Pak nastala okupace a Němci majáles zakázali. Potom pro změnu přišli komunisté, kteří udělali převrat a všechno skončilo, včetně majálesu, protože o to samozřejmě nebyl žádný zájem," doplnil historik. Na svou dobu tak museli studenti v tehdejším Československu počkat až do smrti Stalina, po níž se začalo uvolňovat politické i společenské napětí. A Budějovice nebyly výjimkou.

„Před srpnovou invazí ,bratrských armád' o sobě dali českobudějovičtí vysokoškoláci výrazně vědět v polovině května při tehdy již tradičním studentském majálesu, konaném v Českých Budějovicích od roku 1965," napsal Miroslav Novotný v roce 2001 v knize s názvem Česká věda 
a Pražském jaro (1963 – 1970).

Poslední příležitost k oslavě radosti studentského života a vyjádření svého názoru dostali studenti při pražském jaru v roce 1968. V průvodu 
s transparenty, na nichž byla hesla jako Jsme chudí, hlavně když jsme rudí, Ať žije demokracie! nebo Chceš odolat svodům máje, dej si v menze hrnek čaje, se studenti vydali dnešní Husovou třídou 
a Šrámkovou ulicí na Palackého náměstí, odkud pokračovali k nádraží a přes Lannovu třídu na náměstí Přemysla Otakara II. Cílovou stanicí jim bylo českobudějovické výstaviště, kde hrály kapely, zpívalo se a tancovalo. Vrcholem byla volba krále a královny majálesu. Po smrti Jana Palacha v následujícím roce bylo veškeré studentské veselí zakázáno, začátek května od té doby až do začátku 90. let patřil prvomájovým průvodům.

V Českých Budějovicích se studenti dostali znovu ke slovu v roce 2004. Nápad na obnovu studentské tradice se zrodil v hlavě tehdy sedmnáctiletého Jiřího Boudala. „Byl jsem v létě stopem ve Skotsku. Tam jsem poprvé viděl klavír na ulici, grily v parku a stovky pouličních umělců. Hned 
v září jsem proto přesvědčil pár spolužáků. Jednomu už bylo osmnáct, tak jsme mohli založit občanské sdružení. 
A už nebylo cesty zpět," zavzpomínal Jiří Boudal. „Vytáhli jsme tehdy poprvé piano na ulici, nadchli spoustu lidí pro pouliční umění a zažili jsme si, jak je hned ulice úplně jiné místo, když si ji člověk zařídí po svém," doplnil.

Ze studenta se stal zaměstnanec, proto štafetu dnes jednoho z největších českobudějovických festivalů převzali jiní. V letošním roce se tak České Budějovice už po dvanácté promění v multižánrové město. „Nedělní slavnostní zahájení na náměstí Přemysla Otakara II. otevře ve 21 hodin návštěvníkům brány týdenního programu nabízejícího přes 200 účinkujících na 30 místech ve městě," prozradil Martin Pikous, tiskový mluvčí majálesu.