VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K hmyzu ho přivedly babočky a láska

České Budějovice – Když se rozhodl zasvětit svůj profesní život motýlům, kolegové jej od toho zrazovali.

10.11.2010 1
SDÍLEJ:

Práce entomologů neobnáší jen běhání se síťkou po louce. Kdyř se však vědci dostanou do terénu, náležitě si to užívají. Na snímku tým studentů Martina Konvičky.Foto: Martin Konvička

Říkali, že to je pro amatéry a že by měl zkoumat něco, na co potřebuje alespoň mikroskop. Entomolog Martin Konvička se však odradit nenechal a dnes mimo jiné koordinuje celostátní mapování motýlů a snaží se ochránit ohrožené druhy.

K vědě o hmyzu přivedlo rodáka z Opavy hned několik podnětů. „Když jsem se jako malý poflakoval po sídlišti, objevil jsem keř úplně obsypaný babočkami. To jsem nikdy předtím neviděl a nějak mě to oslovilo. Navíc jsem byl zamilovaný do slečny, jejíž maminka učila přírodopis, a já jsem používal knížky o motýlech jako záminku k častým návštěvám,“ vzpomíná Konvička s úsměvem. Pak si ještě u rodičů vyprosil síťku na motýly, jedním z jeho prvních úlovků se stal vzácný jasoň červenooký, a o budoucí kariéře bylo rozhodnuto.

Po studiích na Přírodovědecké fakultě olomoucké univerzity zakotvil Konvička v Českých Budějovicích. Působí zde na oddělení ekologie a ochrany přírody Entomologického ústavu, středobodem jeho výzkumů jsou tedy ohrožené druhy hmyzu. „Snažíme se zjistit, proč jsou ohrožení a co by se pro ně mohlo udělat. Nejčastěji se jedná o motýly, ale my je označujeme jako modelovou skupinu a předpokládáme, že to, co se s nimi děje, postihne i další, například blanokřídlé,“ vysvětluje.

Kromě toho, že Konvička se svými studenty mapuje výskyt motýlů po celé republice, sleduje také, jak hmyz osidluje staré lomy nebo opuštěné továrny. Ty totiž často překvapivě nahrazují přírodní stanoviště a stávají se domovem ohrožených druhů. Nejúžasnější jsou však v tomto směru podle Konvičky bývalá vojenská cvičiště. „To je biologicky nesmírně cenný kus přírody. Jsou to místa uchráněná vlivu zemědělství a armáda je svou aktivitou různě rozrývala, zapalovala, dělala tam kaluže a tím vytvářela podmínky, které už dnes v naší přeindustrializované krajině nejsou. Vždyť spáleniště se vždy okamžitě zalesňují a kolik dnes najdeme stržených břehů nebo sesuvů,“ popisuje a doporučuje všem milovníkům přírody vyrazit na cvičiště, třeba na budějovický tankodrom.

Práce entomologa však podle Konvičky rozhodně neobnáší jen běhání se síťkou po louce, přírodovědci již mnohem více pracují v laboratoři nebo u počítačů. Když se ale do terénu dostane, vždy si to užívá. „Každý rok mě znovu zaujmou podhorské louky na Šumavě a uchvátí řada věcí, byť jsou mnohdy úplně jednoduché,“ říká. Motýly navíc nehledá jen v jižních nebo západních Čechách, ale cestuje i do Středomoří.

„Jedná se například o Chorvatsko, tam každý byl, ale paradoxně je to málo zkoumaná oblast. Je také zajímavé tím, že po deštivé zimě se rychle oteplí a v červenci už je vyprahlé, je tam tedy poměrně krátké jarní okno, kdy se v přírodě všechno děje. Letos jsem tam byl poprvé v květnu a překvapilo mě, jak monstrózní, barevné a pestré to bylo,“ dodává.

Česká příroda je podle Konvičky stále v ohrožení. Je tomu tak ale z trochu jiných důvodů, než si lidé většinou myslí. Čechům se sice podařilo vyčistit vodu i vzduch, ale přírodu příliš sjednotili. „Máme obrovská pole tam, kde byla malá políčka. Dřív rozděloval pole živý plot nebo nějaká mez, kde se pásla koza, a podmínky byly mnohem pestřejší. Nyní máme krajinu, která je čistá, ale úplně bez života,“ zdůrazňuje.

Přesto věří, že se situace může zlepšit. Jen je třeba zkoušet každou možnost, jak přírodu rozrůznit, například tím, že zemědělec nechá malou část svého pozemku neposečenou nebo že se z parku nevyklidí popadané větve. „Je to o změně našeho estetického vnímání, jsme příliš zmršení katalogovým viděním,“ uzavírá.

Autor: Andrea Zahradníková

10.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Teploty kolem nuly elektrárně Temelín svědčí

Ilustrační foto

Lidé se nevyspali, z několika ulic zněla hlasitá hudba

Děti slavily Den Země. Poznávaly zvířecí stopy

Pištín - Den Země oslavili v sobotu v Mateřské škole v Pištíně. Na programu akce byla podle ředitelky mateřinky Kamily Lidralové beseda s myslivci, děti si užily i spoustu soutěží.

Jan Hřebejk promluvil s diváky po předpremiéře svého nového filmu Rodinný přítel

České Budějovice - V předpremiéře se v sobotu představil divákům nový film Jana Hřebejka Rodinný přítel. Do českobudějovického multikina Cinestar přijel osobně i režisér Jan Hřebejk a spolu s ním i představitelé dětských rolí.

Jihočeši zatím požádali o 248 speciálních značek

Jižní Čechy – Soukromé společnosti, jednotlivci nebo třeba město. Ti všichni mají v jižních Čechách na vozidle takzvanou registrační značku na přání. Za osm písmen či číslic seřazených do originální řady zaplatí žadatelé 10 000 korun. Vyhláška, která to umožnila platí od 1. ledna 2016.

Jedničkou lidovců na kandidátce do sněmovny bude Jan Bartošek

Jižní Čechy - Jihočeští lidovci v sobotu zvolili vedení krajského výboru strany a čelo kandidátky KDU-ČSL do letošních sněmovních voleb. V obou volbách uspěl současný místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies