VYBERTE SI REGION

K největšímu publiku jsem hovořil na revolučním náměstí

České Budějovice – Nejen revoluční události staré 25 let, ale také pro české dějiny zlomové roky 1939 a 1968 až 1969, připomene veřejnosti akce nazvaná Budějovický listopad 2014. Program, který v tomto týdnu pořádá Jihočeská univerzita společně s Jihočeským divadlem, městem a občanskou iniciativou „Svoboda, demokracie a solidarita", přibližuje jeden z jeho duchovních otců, senátor Jiří Šesták.

10.11.2014 3
SDÍLEJ:

Jiří Šesták.Autor: Deník/Václav Pancer

Co je Budějovický listopad?
Přemýšleli jsme, jak uchopit blížící se významné výročí sametové revoluce v roce 1989. Jednou z možností byla vzpomínková akce, při níž bychom se zaměřili na to, co kdo dělal touto dobou před 25 lety a kde jsme byli, když přišly první zprávy o tom, že se něco děje. Společně s kolegy jsme ale nabyli dojmu, že bychom akci měli pojmout 
z širšího hlediska a vůbec se hlouběji zamyslet nad našimi životy a nad znovu získanou svobodou.
Dvacet pět let svobody prožil český národ naposledy velmi hluboko v minulosti. 
V uplynulých staletích to tak dlouhé období nikdy nebylo. Svobodě jsme se museli učit 
a stále se učíme. Proto jsme si řekli, že se zamyslíme nad tématem svobody v širším časovém úseku. Součástí Budějovického listopadu je tedy konference Cesty ke svobodě, při níž si chceme připomenout, co svoboda znamená, co představuje svobodu ztratit, jaké je o ni usilovat a co znamená svobodu nalézt.

Neohlédnete se tedy jen za listopadem 1989…
Připomeneme si i 75 let od doby, kdy český národ ztratil svobodu v souvislosti s válečnými událostmi. České země byly okupovány a zároveň  studentstvo  se snažilo o ubránění svobody. Důležitá je zejména postava Jana Opletala a také studentské demonstrace z podzimu 1939. A pak je tu zápas o svobodu v 60. letech, jehož symbolem se stal Jan Palach, který dobrovolně přinesl nejvyšší oběť a neváhal položit svůj život – než žít v nesvobodě, tak je lepší nežít vůbec. Dále musím zdůraznit rok 1989, kdy jsme opět nalezli svobodu. V dnešní době už můžeme vývoj od tohoto roku hodnotit a přemítat, jak jsme 
s nově nabytou svobodou naložili. Tyto události jsou stěžejním tématem celé akce Budějovický listopad.

Co její návštěvníky čeká?
Jako první je na programu pondělní diskuzní večer s teologem Tomášem Halíkem, který si připravil přednášku 
o důležitých milnících spojených se svobodou českého národa. Ve středu plánujeme shromáždění na Piaristickém náměstí, kde bychom chtěli tyto události připomenout i za účasti Libora Grubhoffera, Jana Rumla a Petra Koláře prostřednictvím komentované projekce. Občanská iniciativa „Svoboda, demokracie a solidarita" připravuje již tradiční mši při svíčkách, které se může zúčastnit kdokoliv. 
V plánu je rovněž happening, při němž se budou vypouštět lampiony štěstí.
Naším záměrem bylo soustředit část programu rovněž na akademickou půdu. Chceme studenty blíže seznámit 
s listopadovými událostmi, 
o nichž pak budou moci diskutovat. Cílem je, aby účastníci setkání zauvažovali nad samotnou podstatou svobody. Není to samozřejmost, je to 
i určitý závazek a rádi bychom, aby setkání všechny inspirovalo. Ke všem přednáškám i k setkání bychom chtěli připojit výzvu, která by měla cílit právě na téma svobody. Je třeba si uvědomit, jak jednoduše bychom mohli 
o svobodu přijít. Historie nám ukazuje, že je to velmi snadné a následky jsou nedozírné.

Akce svým programem cílí především na mladé lidi. Co soudíte o jejich povědomí, které se týká listopadu roku 1989?
Někteří studenti jsou dobře informovaní, ať už díky svým rodičům, nebo vlastnímu zájmu. Na druhou stranu existují i ti, kteří o této události moc nevědí a svobodu považují za samozřejmost. Právě proto se snažíme touto akcí zaujmout všechny mladé lidi. Ti, kteří o Listopadu povědomí mají, si alespoň prohloubí znalosti. Je jasné, že všechny účastníky nemůžeme uspokojit, ale doufáme, že většina si z toho něco odnese.

Jak jste prožíval události listopadu 1989 a co jste tehdy dělal?
Ve vzduchu bylo hodně cítit, že se stane něco velkého. Vždyť už předchozí události, jako Palachův týden a petice Několik vět, naznačovaly, že napětí ve společnosti houstne. My jsme tehdy v říjnu 1989 byli s divadlem na zájezdu 
v Německu a těsně za námi se zavřely hranice. V Německu jsem zažil demonstraci, které jsem se zúčastnil. Nečekal jsem, že to půjde všechno takhle rychle, měsíc po demonstracích v německých městech to přišlo i k nám do Československa. Tehdy jsme 
s několika kolegy soukromě připravovali na polovinu listopadu premiéru hry „Cesta za světlem aneb Tyranobijci" a v ní jsme se snažili skrze antické téma  vyjádřit k tehdejší situaci. Diváci mi v ten večer říkali, že uvedení této hry nezůstane bez následků. Během demonstrací jsem se jako  člen Jihočeského divadla dostal do popředí organizování protestů. Celé divadlo se dokázalo velmi rychle zapojit, i když jsme neměli mobilní telefony ani internet. Informace jsme tak získávali velmi obtížně.
Byla to pro mě opravdu velmi zajímavá doba. Celý Listopad pro mě představuje obraz naplnění mé životní touhy, že jsme se mohli konečně aktivně zapojit. Byl jsem přesvědčen, že nabytá svoboda se musí odrazit i v divadle, které jsem později vedl. Nebylo to vůbec jednoduché, protože jsme si nesli a vlastně stále ještě neseme stigma minulého režimu. To není jako vyměnit špinavý kabát za čistý, u něhož je změna  okamžitě vidět. Národ vyměnit nejde. Problém je především v lidech, jejichž špatné vlastnosti a návyky se změnou režimu neodstranily, to je záležitost na několik generací. Velkým neštěstím bylo umožnit   lidem zkaženým komunismem, aby se znovu dostali k penězům 
a moci. Nabízí se tedy otázka, zda to úsilí mělo smysl. Já si myslím, že to rozhodně mnoha věcem pomohlo. Nabytá svoboda vyvažuje vše negativní, co se po revoluci objevilo. Pokud si společnost uchová sílu být svobodná, tak postupem času se všechny negativní vlastnosti minulého režimu odstraní. Moc si toho vážím a jsem rád, že se svoboda proťala s mým životem.

Na plakátu k akci Budějovický listopad je fotografie lidmi zaplněného budějovického náměstí z revolučních listopadových dnů. Byl jste tam tehdy také?
Ano, vystoupil jsem tam 
a byl to pro mě hluboký zážitek. Bylo to nejpočetnější publikum, před kterým jsem mluvil. Četl jsem zde několik výzev k odstoupení prezidenta a vlády a ke zrušení komunistické strany. Je ale pravda, že se do protestů v prvních dnech po 17.listopadu zapojovalo málo lidí a mnozí s tím nechtěli mít zprvu nic společného, či vyčkávali. Společnost se probouzela den po dni. Ty úplně první dny byly daleko dramatičtější.

Autor: Martin Tröster

10.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Někteří pracovníci Kovosvitu měli ráno problémy dostat se do fabriky

Sezimovo Ústí - Lidé z Kovosvitu stále drží nervy na uzdě, byť peníze v dohlednu opět ještě nejsou. Čekat by mohli dalších 14 dnů. 

Osmdesátiprocentní podíl českých potravin v obchodech? Požadavek mimo mísu

Dvě třetiny až 80 procent potravinářského zboží v obchodech má být české. Vláda to má zařídit. S tímto požadavkem přišla agrární a potravinářská lobby na agrosalonu Země živitelka. Nekonečný seriál o vyděračských obchodních řetězcích a nebohých dodavatelích se tímto definitivně zařadil mezi filmy pro pamětníky z éry bolševika.

Akce X: Policie zkontrolovala více než 800 aut

Jižní Čechy - O uplynulém týdnu se konala na silnicích Jihočeského kraje, stejně jako na dalších komunikacích po celé České republice, dopravně bezpečnostní akce „X". Zaměřila se na snížení dopravní nehodovosti mj. v důsledku nedodržování nejvyšší dovolené rychlosti v obcích i mimo ně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies