K otevření obchodu patřilo okázalé oznámení v novinách

Neobvyklý snímek boční stěny, světlíku a minidvorku Kristinusova domu na rohu ulic U Černé věže a Hroznové  je pořízen v roce 1986 z proluky po domu renesančního jádra a klasicistní úpravy v ulici U Černé věže, ve kterém naposled sídlila oční optika a fotografia.

V období 1. republiky byl dům znám vinárnou „Hubertus" a textilními firmami Wichta, Hvozdecká a zlatnictvím firmy Šolc. Zbořen byl přes nesouhlas okresního konzervátora. Po roce 1990 byla proluka zaplněna novým domem, proto není možné pořídit současný snímek ze stejného místa.

V roce 1986 sídlilo v Kristinusově domě, dle starousedlíků v paláci Živnostenské banky, podnikové ředitelství Okresního podniku služeb (OPS), technický úsek, které navazovalo na podnikové ředitelství Průmyslového kombinátu města. V přízemí do ulice U Černé věže měl podnik Textil prodejnu Alfa, do Hroznové byla prodejna kožešnických a pletařských výrobků OPS.

Nedá se říci, kdo hlavně světlík a dvorek na snímku zanedbal. Podnik Textil byl v domě v nájmu, svou prodejnu Alfa měl moderně zařízenou a v pořádku. Obchodní podnik Textil měl navíc zájem o proluku na snímku s tím, že by tam postavil svůj Dům textilu.

Novorenesanční Kristinusův dům nechal postavit kustod městského muzea Richard Kristinus v roce 1898. Sám navrhoval výzdobu fasády. Ve sgrafitových medailonech  jsou vyobrazeni manželé Kristinusovi. Na východním průčelí byly provedeny dvě fresky ženských postav představující alegorii přástevnictví (nad balkonem) a malířství (pod balkonem). Richard Kristinus (1865 v Těšíně – 1926 v Českých Budějovicích), sochař a kreslíř, byl v roce 1913 jmenován ředitelem městského muzea.

V roce 1903 koupila dům od profesora Richarda Kristinuse filiálka Živnostenské banky pro Čechy a Moravu za 144 000 K. Sídlila v Piaristické ulici. Od 22. listopadu 1903 začala úřadovat ve vlastním domě. V přízemí byly směnárna, pokladny, pancéřové schránky a oddělení pro zboží. V 1. patře dirigent, prokurista, oddělení pro uhlí a podávání směnek. Ve 2. patře byly byty. V roce 1932 bydleli v Živnobance ředitel banky Jan Rataj s manželkou Marií, bankovní zřízenec August Kobian s manželkou Alžbětou a služebná Marie Haškovcová.

Richard Kristinus jistě počítal, že bude pronajímat prostory v přízemí a možná i měl signály, že velký dům  by mohla koupit nějaká banka, ne-li rovnou Živnobanka. Že by to měl být činžovní dům, na to byl příliš výpravný. Hned v roce 1898 se v přízemí usadila firma Alfréd Bilowitzky, obchod módním zbožím, kožešinami a klobouky. Vystřídalo se zde množství obchodů. Např. reprezentační prodejna továrny na cukrovinky, čokoládu a pečivo MERKUR, dále druhá reprezentační prodejna MONOPOL, továrny na těstoviny bratří Zátků. MONOPOL byl v přízemí ještě v roce 1948. Také domácí a  kuchyňské zboží bratří Kleinů nebo Jana Müllera.

Otevření obchodu u Kristinusů se okázale uvádělo v místních novinách: „Velectěnému obecenstvu v Českých Budějovicích a okolí dovoluji sobě ve známost uvésti, že jsem zařídil v Hroznové ulici v novém domě p. Kristinuse pod firmou Alfred Bilowitzky obchod módním zbožím a kožešinami, také sklad klobouků. S úctou Alfréd Bilowitzky." Též:  „Dovoluji si ctěnému p. t. obecenstvu uctivě oznámiti, že jsem dne 1. února 1899 v nově vystavěném domě p. Kristinuse závod UZENÁŘSKÝ otevřel. Dlouholetou praxí v dílnách vídeňských a pražských jsem s to, jen zbožím 1. jakosti za nejlevnější cenu ctěnému p. t. obecenstvu posloužiti. Jídelna co nejelegantněji zařízena. Robert Federer, uzenář."

JAN SCHINKO