Jako v době keltských mágů – druidů si může připadat ten, kdo hledí na zbrusu novou megalitickou stavbu v jižních Čechách. Vyrostla nedaleko Holašovic na soukromém pozemku a připomíná slavné anglické Stonehenge.

Jejím autorem je holašovický usedlík Václav Jílek. „S kameny je to letitá historie. Děláme zemní práce. Kameny jsem sbíral roky, některé jsou od bratránců, od známých, jiné se povalovaly u remízků,“ popisuje shromažďování různotvarých kusů skal Jílek. Některé z kamenů kdysi mohly stát i v polích, odkud je při melioracích či při rušení mezí mohly vytlačit buldozery.

Doporučení

První větší kámen vybagroval Jílek v roce 2000 shodou okolností na holašovické návsi při jejích úpravách, do kruhu ale není kámen zařazený – jako řada dalších nedostal doporučení od psychotronika.

„Nebyly vhodné,“ přisvědčil Pavel Kozák z Českých Budějovic, který se psychotronikou a magickými místy zabývá a spolu s Václavem Jílkem připravoval vznik jihočeského Stonehenge. „Kameny jsou tak zvaně živé nebo ne, ale normální člověk v nich vidí jen kus skály,“ vysvětluje svůj pohled na věc Kozák.

„Sestavit jsme to byli schopní za týden a pár malých jsme si nechali na ruční postavení,“ dodal k samotnému vzniku neobvyklé stavby Jílek.
Kameny nyní mají podle Pavla Kozáka sbírat energii a dokonce se k jejich vyladění chystá i bubenická seance.

Kruh sice připomíná pravěké Stonehenge a menhirové keltské stavby v západní Evropě, ale odborníci upozorňují, že v Anglii jde o skutečnou, byť časem vylepšenou, pravěkou stavbu, s přímou vazbou na pradávné magické obřady.

Jihočeská novinka je svébytným projevem moderního člověka. „Nejsme Keltové, ani jejich potomci, i když kapičku keltské krve můžeme mít,“ upozorňuje etnograf Jihočeského muzea František Krejča na skutečnost, že v době příchodu Slovanů do jižních Čech zde žily jen nepatrné zbytky Keltů.

Většina Keltů odešla do západní Evropy ještě před přelomem letopočtu a s nimi i jejich náboženské a magické obřady a propast mnoha staletí se podle Krejči nedá překlenout, holašovickému staviteli ale fandí.

„Má moje sympatie. Je to hezké. Proč by měli mít Stonehenge jenom v Anglii. V budoucnu to může mít efekty o kterých teď vůbec netušíme,“ doplnil etnograf. „Možná to druhotně přispěje ke spojení místních vazeb,“ míní Krejča.