Každý desátý Jihočech je vysokoškolák

Lidé naopak ve větší míře nechtějí přiznat svou národnost nebo vztah k víře. To jsou některé z předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů z loňského března, které v úterý prezentovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Českých Budějovicích.

„V kraji přibylo obyvatelstvo a zvýšil se podíl cizinců, roste i úroveň vzdělanosti,“ říká ředitelka Krajské správy ČSÚ Jana Sedláčková. Do jižních Čech se stěhují lidé z ostatních krajů i ze zahraničí. Jihočeši se více stěhují z měst do obcí a satelitů, aby žili na vesnici a do města jezdili za prací a kulturou.

Do jižních Čech se stěhuje stále víc lidí, Jihočeši jsou vzdělanější a každý druhý má doma internet. I tahle fakta ukázalo sčítání lidé, domů a bytů z loňského března.

„Výsledky přinesly některá nová zjištění,“ říká Jana Sedláčková, ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v Českých Budějovicích. „Změnil se způsob vytápění bytů, vzrostl počet neobydlených domů. Také se ale snížila ochota lidí odpovídat na dobrovolné otázky o národnosti a víře.“

K 26. březnu 2011 žilo v kraji 637 460 obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. V porovnání se stavem před 10 lety to bylo o 12 tisíc osob více.

Kraj pomalu stárne

„Cizinců bylo sečteno přes 14 tisíc, tedy téměř třikrát více než v roce 2001,“ pokračuje Jana Sedláčková. „Přesto patříme ke krajům s jejich nejnižším podílem. Nejpočetnější skupinou jsou cizinci s ukrajinským státním občanstvím – těch je 3878, na druhém místě jsou Slováci (2910) následováni Vietnamci (2210).“

Potvrdil se také trend postupného stárnutí populace. Zatímco dětská složka populace představuje 93 tisíc osob, obyvatel nad 64 let je již více než 100 tisíc. Na sto seniorů připadá 92 dětí.

„Z obvodů, kde senioři početně převládají nad dětmi, je tento poměr nejméně příznivý v Milevsku a Blatné,“ prozrazuje Jana Sedláčková.

Naopak příznivé je, že každý desátý vystudoval vysokou školu „Zastoupení obyvatel, kteří dosáhli vyššího stupně vzdělání, dlouhodobě roste,“ potvrzuje Dana Špilauerová z krajské pobočky ČSÚ.

„ Počet osob s úplným středním nebo vyšším vzděláním představuje téměř třetinu obyvatel starších 15 let. Vysokoškoláků bylo sečteno více než 60 tisíc, tj. 11,1 % obyvatel ve věku 15 a více let. V kraji žije nejvíce vysokoškolsky vzdělaných osob na Českobudějovicku, Písecku a také Táborsku,“ vypočítává Dana Špilauerová.

Ve vyplňování nepovinných údajů o národnosti a náboženském vyznání byli Jihočeši vlažní. Národnost nevyplnila čtvrtina obyvatel, náboženské vyznání téměř polovina. „Ukazuje se, že jsou to pro lidi citlivé otázky,“ říká Jiří Kotek z ČSÚ s tím, že ale i neúplné údaje mají pro společnost význam.

Prázdné prvenství

Z celkového počtu 163 658 domů jich 41 396 bylo podle sčítání neobydleno. Je to nejvíc ze všech krajů republiky. Nejvyšší podíl neobydlených domů mají v okresech Prachatice a Písek – více než 30 % z domovního fondu.

„Stejně jako v ostatních regionech se jedná o neobydlené rodinné domy, nejčastěji využívané k rekreaci,“ vysvětluje Dana Špilauerová.
Že mezi obyvatelstvem přibývá milionářů svědčí i zvýšený počet majitelů bytů.

„Bytů v osobním vlastnictví je třikrát více než před 10 lety,“ říká Dana Špilauerová. Kvalitativní úroveň obydlených bytů je dlouhodobě vysoká. Vybavenost bytů koupelnou a splachovacím záchodem překročila 97 %.

Více než polovina bytů je už vybavena počítačem s připojením na internet, což je proti minulému sčítání téměř desetinásobek. V energii používané k vytápění je zřetelný příklon ke dřevu, naopak klesá zájem o uhlí.

Počet obydlených bytů vytápěných uhlím v posledním desetiletí poklesl o více než třetinu. Zatímco v roce 2001 představovaly byty vytápěné uhlím více než 23 %, v roce 2011 to bylo již jen 14 %.

Naproti tomu počet bytů vytápěných dřevem se zvýšil o polovinu. Nejvíce je dřevo využíváno na Trhovosvinensku (téměř 30 % obydlených bytů), Dačicku (přes 26 %) a Českokrumlovsku (téměř 25 %).

Definitivní výsledky sčítání budou známy ve 3. čtvrtletí roku. Údaje využijí odborníci např. pro zpracování Programu rozvoje Jihočeského kraje na roky 2013 až 2018 nebo pro zpracování rozvojových dokumentů měst a obcí.

Srovnání 2001/2011