Přecházet nemoci a podceňovat jejich příznaky se nevyplácí. Zatímco u některých onemocnění jsou následky takového zanedbání minimální, u jiných mohou vést k fatálním důsledkům. Své o tom ví i čtyřiatřicetiletý elektrikář Jan S. z Českých Budějovic.

„Když mi bylo šestadvacet let, onemocněl jsem lymskou borreliózou. Zpočátku jsem o tom neměl nejmenší tušení a zhruba půl roku jsem vytrvale ignoroval všechny příznaky. Poté začaly silné bolesti hlavy, začaly mě bolet snad všechny klouby v těle a na celém těle se mi objevila vyrážka, která nepříjemně pálila,“ vzpomíná s trpkým úsměvem na události staré osm let.

„Uběhl další půlrok, kdy jsem lítal od doktora k doktorovi s nálepkou simulanta. Zhruba po roce od prvních příznaků nemoci mi doktorka ukončila neschopenku a musel jsem nastoupit do práce. Po necelém měsíci jsem skončil v nemocnici a strávil tam bezmála dva měsíce. Ukázalo se, že nemoc je již v takovém stádiu, že jsem na základě toho dostal přiznaný částečný invalidní důchod. Následky klíštěcího kousnutí si tak ponesu po zbytek života,“ uzavírá Honza svůj příběh s klíštětem v hlavní roli. A není sám.

„Od začátku roku evidujeme na území Jihočeského kraje prozatím pětadvacet případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. Je to o něco méně než za stejné období v loňském roce,“ uvedl František Kotrba z Krajské hygienické stanice.

„Máme ovšem nahlášeno a povrzeno více případů lymské borreliózy, přičemž největší nárůst onemocnění jsme zaznamenali na Jindřichohradecku,“ pokračuje Kotrba. Statistiky, které zaznamenávají výskyt klíšťat a počty nakažených lidí, však nemusí být přesné.

„S ohledem na narůstající migraci lidí dochází často k přisátí klíštěte mimo okres či kraj, kde má postižená osoba trvalé bydliště,“ připustil Jozef Dlhý z Ministerstva zdravotnictví ČR.

Při dlouhodobém monitorování lymské borreliózy se překvapivě umístil Jihočeský kraj pod celostátním průměrem. „Republikový průměr onemocnění lymskou borreliózou odpovídal 129 nemocným na 100 tisíc obyvatel. Jižní Čechy se se svými 86 případy na 100 tisíc obyvatel umístily na konci republikového žebříčku,“ pokračuje Dlhý.

Jak se bránit nemocím z klíšťat

Lymská borrelióza i klíšťová encefalitida patří mezi závažná onemocnění, jejichž průběh může být komplikovaný zejména pro starší osoby. Zatímco na první onemocnění neexistuje očkovací látka, očkování proti klíšťové encefalitidě je velmi úspěšné.

„Z medicínského hlediska je důležité, že neregistrujeme žádné onemocnění encefalitidou u očkovaných lidí. Efektivnost očkování je tedy téměř stoprocentní,“ uvedl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.

„Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě je srovnatelný se zájmem v uplynulých letech,“ naznačila Miriam Čermáková z Očkovacího centra polikliniky Sever v Českých Budějovicích.

„Nejčastěji lidé přicházejí na očkování od podzimu do jara, v létě je zájem o něco slabší,“ doplnila Čermáková.

„Zatímco republikový průměr očkovaných lidí se pohybuje kolem 17%, v Jihočeském kraji je to více než 30% obyvatel,“ zdůraznil František Kotrba z Krajské hygienické stanice.

Počet klíšťat, nakažených encefalitidou se pohybuje v rozmezí 1 – 5%, u lymské borreliózy je to asi 10 – 20%.

„Proti lymské borrelióze je účinná jedině dostatečná prevence, jako je používání repelentu na kůži i na oděv či výběr správného oblečení do lesa. Pokud zjistíme na svém těle velkou červenou skvrnu s bílým místem uprostřed, měli bychom navštívit lékaře, protože to je jeden z hlavních příznaků borreliózy,“ shrnuje František Kotrba.

Jak na klíště

– nikdy nevyndaváme klíště holou rukou – buď pomocí pinzety nebo v gumových rukavicích
– nikdy klíště nemažeme olejem – dusí se a je–li infikováno, snáze nám vyvrátí do rány obsah svých útrob
– při vytahování klíštětem netočíme, ale pouze jím lehce kýveme ze strany na stranu anebo lehce táhneme
– po odstranění dezinfikujeme ránu jodem či alkoholem
Pověry o klíšťatech

S klíšťaty je spojena celá řada pověr, které však už někdy bohužel natolik prorostly do obecného povědomí, že není na škodu trochu blíže se na ně podívat.

Vzhledem k tomu, že se kvůli riziku přenosu encefalitidy a borreliózy řadí klíště mezi velmi nebezpečná zvířata, mohou mít správné informace o něm zásadní význam při prevenci a ochraně lidského zdraví. Jaké jsou tedy ony mýty, obestírající tato malá a přesto nesmírně záludná zvířátka?

Klíšťata skáčou ze stromu:
Skutečnost je zcela opačná. Nejraději se zdržují v trávě na zemi do výšky jednoho metru, pozor tedy hlavně na nohy.

Klíště se přisaje jen jednou:
I zde bychom klíšťata velmi podceňovali. Každý jedinec se za svého života potřebuje přisát minimálně třikrát – jako larva, nymfa i dospělec

Borrelióza si vytváří imunitu:
Nikoliv, můžeme jí onemocnět kdykoliv a opakovaně.