Krajská hygienická stanice ČB

V České republice je ročně kouření příčinou 18 000 úmrtí, tedy asi 50 lidí denně.


Podíl úmrtí způsobených kouřením začal u nás okolo roku 2000 lehce klesat u mužů (z 27% na 26%), u žen jsme ale na začátku vzestupu (z 5% na 7% ). Převažuje počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nad počtem úmrtí na nádorová onemocnění.

Roste počet dětí, které kouří

U nás kouří asi třetina dospělé populace, tedy přes 2 miliony osob, trendem je snižování věku začínajících kuřáků a vůbec růst počtu dětí, které kouří.

Všechny formy spotřeby, tedy i pasivní vystavení produktům hoření tabáku, přispívají ke vzniku více než dvaceti nemocí a k předčasnému úmrtí na ně.

Tabák je nebezpečný v každé formě, stále více se připomíná škodlivost a zdravotní důsledky pasivního kouření. Je prokázán vztah výše rizika k výši dávky a době trvání pravidelného kouření.


Kouření je nejvýznamnější preventabilní rizikový faktor nemocnosti a úmrtnosti. Na nemoci související s kouřením umírá polovina kuřáků, většina z nich předčasně ve středním věku a ztrácí 20 až 25 let života.


Rozdíly v úmrtnosti kuřáků a nekuřáků se epidemiologicky projeví už po 20 letech kuřáctví. Nejčastější příčinou předčasné smrti kuřáků jsou nemoci srdce a cév, přičemž kouřící ženy jsou ohroženy více než muži.


Zřetelně se projevuje vztah mezi velikostí rizika a mírou expozice, tedy počtem vykouřených cigaret. Ženy mají rovněž vyšší riziko mozkové mrtvice a nemocí periferních cév.

Kouření způsobuje mnoho rakovin


Kouření přispívá k úmrtnosti na zhoubné nádory, je hlavní příčinou rakoviny plic a průdušek, rakoviny orgánů v dutině ústní, hrtanu, hltanu a jícnu, rakoviny ledvin a močového měchýře.


Významné riziko představuje u rakoviny slinivky břišní, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku a myeloidní leukémie.
Především mezi ženami často zaznívají obavy: „Když nechám kouření, tak přiberu.“ Zejména nikotin zvyšuje úroveň bazálního metabolismu, urychluje střevní pasáž, a podporuje kontrolu tělesné hmotnosti.


Proto může u některých lidí během několika měsíců po zanechání kouření dojít ke zvýšení tělesné hmotnosti v průměru o 2,5 kg.
Kuřáci však obvykle mívají horší výživové zvyklosti, a proto je mezi nimi prevalence obézních osob značná navzdory nastaveným metabolickým poměrům. Kouření je mimo jiné rizikovým faktorem pro rozvoj diabetu a způsobuje zhoršenou plodnost mužů ve vyšším věku.
Dalším významným aspektem kouření je jeho ekonomická zátěž pro peněženky kuřáků i pro zdravotnický systém.