Před padesáti lety – 12. dubna 1961 – letěl do vesmíru první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho budoucí český následovník Vladimír Remek si tenkrát jako žáček o kosmu nechával jenom zdát. Jak vzpomíná na historický let současný poslanec Evropského parlamentu (EP), který se zabývá družicovým navigačním systémem Galileo?

Datum Gagarinova vesmírného letu 12. dubna 1961 si asi dobře pamatujete, že? Jak jste jej tehdy prožíval?
Na okamžik ani den, kdy jsem se dozvěděl o letu Jurije Gagarina, skutečně nikdy nezapomenu. Chodil jsem tehdy do sedmé třídy a ve škole v Brně, kde jsme tehdy bydleli, nám zprávu 12. dubna 1961 pustili ze školního rozhlasu. Zapůsobilo to na mne doslova fantasticky, považoval jsem to za něco absolutně výjimečného a mimořádného.
Dokonce jsem si představoval, že by se snad měla kvůli tomu na okamžik zastavit i celá zeměkoule.
Kluci mívají ve třinácti letech dobrodružné i romantické touhy a myšlenky. A doma jsem už našel mimořádné vydání novin s informacemi o tom, že první člověk letěl do vesmíru.
Musím říci, že zážitek z 12.dubna 1961 patřil k nejsilnějším impulzům, které mne vedly k pozdějšímu uskutečnění klukovského snu – stát se kosmonautem.

Sen se vám vyplnil v roce 1978, kdy jste s Alexejem Gubarevem letěl do vesmíru i vy. Kosmický prostor vám je blízký i teď, kdy se jako europoslanec zabýváte družicovým navigačním systémem Galileo, jehož ústředí se stěhuje do Prahy. Je to pro vás asi velký úspěch, že?
Skutečnost, že jsem byl pověřen vypracováním zprávy, která za výbor ITRE (Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu) hodnotí situaci kolem evropských programů družicové navigace a nastiňuje jejich perspektivy, považuji za ocenění mých systematických aktivit v tomto směru. Zpráva je připravena k hlasování ve výboru a zdá se, že má solidní podporu kolegů poslanců.
Za ocenění mých aktivit považuji i fakt, že Praha byla vybrána jako sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem Galileo.

Jak moc to bylo těžké a jaké úsilí jste musel vynaložit? Co tohle prestižní rozhodnutí přináší České republice?
Pokud jde o agenturu GSA, která bude působit v Praze, jsem skutečně rád, že jsem k tomu mohl přispět. Není to ale úspěch můj nebo jiného jednotlivce. Je to vyústění aktivit řady lidí, společného postupu s diplomaty, pracovníky různých institucí.
Nepopírám ale, že mě těší, že jsem se mohl v tomto směru angažovat po celou dobu mého dosavadního už sedmiletého působení v Evropském parlamentu, a že jistý pocit zadostiučinění proto mám. Pro Českou republiku je to jednoznačně velký přínos, vedle určité prestiže tím získáváme lepší přístup k informacím kolem perspektivního a důležitého projektu EU, jakým Galileo je.
Do Prahy zamíří řada odborníků a je šance využít těchto specialistů k jednáním a tak se co nejaktivněji do projektu zapojit. Svým způsobem je to i motivace pro mladé lidi. Zanedbatelné není ani to, že se Praha a Česká republika budou mnohem častěji ve spojení s agenturou GSE připomínat ve světových médiích.

Kteří partneři a z jakých zemí podporovali českou kandidaturu?
Rozhodování se neodehrávalo na úrovni EP, proto mnohé detaily ani neznám. Navíc šlo o diplomatické rozhovory, o kterých se v podrobnostech ani nemluví. Nicméně se nám podařilo získat podporu velké většiny zemí, včetně těch nejvlivnějších. Přispěl i fakt, že nové agentury se EU zavázala umisťovat přednostně do tzv. nových členských zemí.

Čím je Galileo tak důležitý? V čem je výhodnější nebo jiný než GPS?
Projekt Galileo považuji za jednu z cest, jak udržet evropskou nezávislost, konkurenceschopnost, technickou vyspělost i do budoucna. A to v oboru, který zaznamenává velký rozvoj, ve kterém roste konkurence a bez něhož se dnes už svět neobejde.
To, že Evropa buduje systém družicové navigace, který bude poskytovat – na rozdíl od všech ostatních vojensky zaměřených systémů – garantované civilní služby, je hlavní přednost. Z ní vyplývá i strategická nezávislost.
Z dalších připomenu větší přesnost ve srovnání s GPS. A co je důležité – nezužujme Galilea jen na další systém pro lepší navigaci v autech. Málo se lidé dozvídají o jeho uplatnění v dalších druzích dopravy, v zemědělství, při ochraně ovzduší, omezování následků klimatických změn, katastrofách, záchraně lidí, ale třeba i bankovnictví. Těch aplikací je už připraveno nepřeberně.

Projekt Galileo podporují také dokonce i partneři z USA.
Původně byli Američané proti, aby Evropa budovala svůj systém. Nakonec k dohodám došlo a Galileo by měl být s GPS kompatibilní, systémy se budou doplňovat a spolupracovat. Uživatel nepozná, který signál mu pomáhá.

Přinese Galileo i nová pracovní místa pro české odborníky?
Otázka na nová pracovní místa je trefná. Ne všichni si uvědomují, že systém Galileo bude opravdu generovat tisíce pracovních míst. Některé odhady hovoří v rámci Evropy o nejméně sto tisících příležitostí.
Zajímavé je, že podle britské studie tamní vesmírný průmysl rostl v posledních dvou letech navzdory recesi průměrně o 3% a zaměstnanost v oboru o 15% každý rok.
Ta šance je i pro nás. Bude záležet, jak budou naše firmy a další subjekty aktivní. Už nyní se ale na některých projektech, spojených se systémem Galileo, podílejí jak vysoké školy, tak i firmy. Pro ilustraci v západních zemích Evropy je údajně už na družicových systémech závislá tvorba nejméně 7% HDP. Systém EGNOS, který pomáhá zvyšovat přesnost satelitních navigací, už teď využívá denně 80 000 evropských zemědělců. Takže je jasné, že potenciál je tu ohromný.

Kolik bude celý projekt stát? Jak je přijímána jeho vysoká cena u nás i v Evropě, a bude vůbec rentabilní?
Publikované jsou různé částky, ne vždy přesné. Je jasné, že to bude víc peněz, než původně odhadovaných 3,5 miliardy eur. Nicméně jsem přesvědčen, že to nejsou špatně investované prostředky. Jednak jsou analogické s obdobnými systémy jinde ve světě (USA, Rusko, Čína), navíc kromě dalších přínosů odhaduje Evropská komise, že stále dynamicky rostoucí trh „vesmírných služeb“, spojených se systémy Galileo a EGNOS, může generovat ekonomický i sociální přínos v hodnotě nejméně 60 miliard eur.
Kritici budování systému Galileo se „točí“ právě na vysokých nákladech. Ale jde o systém infrastruktury, který se dotkne kvality života každého z nás. Ptát se na jeho rentabilitu jestejné, jakonapříklad otázka:Jakrentabilní jsousamotné koleje?

Jaké nejbližší kroky Galileo teď čekají a jak se jím budete zabývat vy?
Budování Galilea pokračuje, stejně jako pokračují moje aktivity, spojené v Evropském parlamentu (EP) s tímto projektem. Zpráva o situaci kolem evropských programů družicové navigace by měla být projednána na plenárním zasedání v červnu. Chystají se další dokumenty, včetně legislativních, které jsou potřebné pro budování a dokončení projektu. Do popředí se stále častěji dostávají i otázky, spojené s aplikacemi, které umožní co nejširší využití družicových systémů, i pozemní infrastrukturou.
I když projekt nabral zpoždění, věřím, že nakonec přesvědčí i skeptiky o svých výhodách a přednostech.