Model se vloni houpal na vlnách českých rybníků. Skutečný dvoustěžník staví lodníci v Suezu. Plavidlo vzniká ve firmě, kde se specializují na dřevěné lodě. Používají se prakticky stejné postupy, jako před několika sty lety.

„Místo elektrického hoblíku tu člověk může vidět například teslici. Výsledná loď bude tedy v maximální možné míře odpovídat svému historickému vzoru,“ uvedl Daniel Rosecký z Českých Budějovic za sdružení La Grace. Po několikaletých přípravách se tak začíná naplňovat sen několika nadšenců ze sdružení La Grace, kteří celý projekt také financují.

Replika dvoustěžníku z druhé poloviny 17. století o úctyhodné délce 32 metrů bude po svém dokončení sloužit zejména jako školní loď, určená k výcviku všech zájemců o jachting a námořní řemeslo.

Přípravy na stavbu trvaly několik let. „Kolega Pepa Dvorský z Hradce Králové napsal o záměru postavit loď na své webové stránky, tím jsme se dali dohromady,“ přibližuje Rosecký počátek cesty za korzárskou lodí. Sám budějovický zástupce ve sdružení si zase před lety postavil sedmimetrovou repliku obchodní lodě (měřítko 1:2), která sloužila obchodní plavbě podél švédského pobřeží. Nyní s níkotví na Bezdrevu.

Jméno La Grace pro loď, která se staví v Egyptě, nebylo vybráno náhodou. „Právě tak se totiž jmenovala plachetnice prvního českého námořníka Augustina Heřmana. Ten nejprve ve službách holandské Západoindické společnosti přeplul několikrát Atlantik. Po osamostatnění se usadil v dnešním New Yorku,“ líčí Rosecký historii pobělohorského exulanta.

V New Yorku (tehdy Novém Amsterodamu) koupil Heřman korzárskou loď La Grace a přepadal s ní španělské obchodní lodi v Karibiku. Později se stal se největším vývozcem indiga a tabáku v Americe, získal i panství v Marylandu a byl povýšen do šlechtického stavu. „Na český původ však nikdy nezapomněl, a tak dodnes najdeme v Marylandu například Českou řeku,“ dodal Rosecký.

La Grace nebude jen největší českou plachetnicí, ale pravděpodobně také největším českým válečným plavidlem. Jako správná korzárská loď bude totiž vybavena funkčními replikami historických děl.

V květnu 2009 by měl být hotový trup lodi. Poté začne montáž vnitřního vybavení. „Věříme, že za rok loď spustíme na vodu.

Bližší informace o lodi a její historii, fotografie a deník, mapující průběh stavby naleznete na webových stránkách,“ uvedl Rosecký a přidal internetovou adresu sdružení: www.lagrace.cz.

Kýl stavěné lodi je z afrického dřeva bilinga (Nauclea Diderrichii), žebra jsou z cedru a obšívka bude z finské borovice.

„Nad stavbou v Egyptě bdí za sdružení Viktor Neuman. Stavbu hlídá a fotí.

Přípravné práce na stavbě začaly už v prosinci. Připravovali si jednotlivé díly. V pondělí pak dělníci kýl položili do správné pozice a přidělali na něj připravená žebra. Navíc v té loděnici staví současně více lodí. Když se všichni pustí do jedné, tak to jde velmi rychle kupředu, pak ale zase třeba týden dělají jiné lodi. Z hlediska evropského chápání je jejich styl práce zcela nepochopitelný a chaotický,“ popsal práce v loděnici Rosecký, ale dodal, že sdružení ji zvolilo po dlouhém výběru. „Jeden známý si tam nechal postavit motorák,“ dodal ještě další referenci, která mluvila ve prospěch zmíněné loděnice.