VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na jeho heligonky se hraje i v Americe

České Budějovice - František Mikeš z Českých Budějovic vyrábí tahací harmoniky. Říká, že je pro to třeba zvládat několikero řemesel

11.5.2011
SDÍLEJ:

František Mikeš ve své dílně v Českých Budějovicích.Foto: Deník/Andrea Zahradníková

Pod jeho rukama se rodí hudební nástroje. Než je však vybrousí k dokonalosti, trvá to nespočet hodin. František Mikeš má v Českých Budějovicích dílnu, kde vyrábí zbrusu nové heligonky, také ale ladí a zachraňuje ty staré.

Cesta pětačtyřicetiletého Mikeše k tomuto netradičnímu povolání začala po základní škole. „Na studia to nebylo, protože jsem neměl moc dobré známky a víc než škole se věnoval bigbítové kapele. Tak pro mě máma objevila obor Mechanik hudebních nástrojů,“ vzpomíná s úsměvem. Vyučil se a začal pracovat ve vyhlášené opravně v budějovické ulici Na Sadech. Posléze ještě absolvoval ladičské zkoušky a od roku 1989 má vlastní dílnu ve Skuherského ulici.

Zde vyrábí heligonky, dokonce navrhl nový model. „Naši harmoniku jsme vyvíjeli asi tři roky. Chtěli jsme něco úplně jiného než jsou ty klasické z 20., 30. let minulého století. Máme tedy nezvyklý design a používáme masivní dřevo, které ovlivní barvu zvuku,“ popisuje Mikeš.

Tahací harmoniky se rodí z mnoha materiálů, na jejich výrobu je potřeba dřevo, papír, kůže, perleť i rozmanité textilie. Mikeš se vždy snaží vybrat to nejkvalitnější. „Například mezi dřevem upřednostňujeme americký ořech a kanadský javor. Ten je pro hudební nástroje mimořádně vhodný,“ říká.

Proměnit materiál v heligonku je však práce na dlouhou dobu, zabere to nespočet hodin. Mikeš proto nezřídka tráví v dílně více času než je obvyklá pracovní doba. Nejnáročnější na celém procesu je podle něj ladění, nástroj totiž musí získat tradiční pěkný zvuk. Jedním z předpokladů pro povolání výrobce heligonek je tedy dobrý hudební sluch. Mikeš toho ale musí zvládat ještě mnohem víc. „Aby člověk dokázal sestavit harmoniku, potřebuje znát hodně řemesel. Obnáší to práci se dřevem, práci s kovem i mnoho dalšího včetně finální výzdoby nástroje,“ popisuje.

I když se to možná na první pohled nezdá, je jeho povolání náročné především po psychické stránce. „Většina věcí se dělá vsedě, ale musím u toho neustále přemýšlet a plně se soustředit na každý detail,“ vysvětluje Mikeš.

Heligonky vznikají v českobudějovické dílně obvykle na objednávku. Pořizují si je nejen hráči z České republiky, ale putovaly už i na Slovenko, do Rakouska, Německa nebo Spojených států amerických.

Také proto se Mikeš domnívá, že tahací harmoniky rozhodně nejsou zastaralým nástrojem, na který už nikdo nechce hrát. „Jednu dobu byly na ústupu, ale teď to zase začíná ožívat. Objevují se i mladí hráči, kteří jsou mnohdy nešťastní, že tady na to není škola. Například v Německu se hra na harmoniku normálně vyučuje na státních školách, tady ne, což je škoda, protože čeští heligonkáři jsou vyhlášení,“ připomíná.

Když Mikeš heligonku vyrobí a prodá, ještě se s ní několikrát setká. Majitelé se k němu vrací kvůli údržbě a ladění. Jeho prací je ale i opravovat harmoniky, které už leccos pamatují. Velmi často lidé do dílny nosí nástroje nalezené na půdách. „Někdy to bývají už jen taková polorozpadlá torza. Přesto se z nich snažíme znovu udělat plně funkční nástroj,“ komentuje.

Neodmyslitelnou součástí jeho pracovního dne je samozřejmě samotný zvuk tahacích harmonik. I když jej slýchá prakticky denně, stále se mu líbí. Navíc rád jezdí na různé soutěže či přehlídky, kde si může může své nástroje poslechnout v akci. Když hrají dobře, je to pro něj největší odměnou.

On sám se za hráče na heligonku nepovažuje. Umí přehrát všechny tóny a posoudit, jestli správně zní, píseň však z nástroje vyloudit nedokáže. Ve volném čase sahá ke kytaře, působí v budějovické kapele Tunel. O tom, že by ale i v profesním životě přešel na jiný nástroj rozhodně neuvažuje. „Harmonikám jsem zasvětil kus života a mají pro mě obrovské kouzlo, je to tajemný nástroj,“ zdůrazňuje.

Jedinou vadou na kráse je to, že Mikeš v rodině nemá nikoho, komu by jednou své řemeslo i dílnu předal. Jako velkou tragédii to však nevidí. „Není lehké se výrobou heligonek dnes uživit, člověk tomu musí věnovat hodně času i píle, takže je možná lepší, když si potomci najdou jiné zaměstnání,“ uzavírá.

Autor: Andrea Zahradníková

11.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Páteční bouřka za sebou nechala obrovské škody na území Národního parku Šumava. Turisté se tak na některá místa nepodívají.
8

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

Řídil opilý, odnesla to lavička

České Budějovice – Hodně toho vypil 35letý muž z krajského města před tím, než v noci počátkem srpna havaroval. V Peugeotu 407 se proháněl městem opilý, až spadla klec.

Nebezpečné řidiče mají zklidnit v Jírovcovce semafory

České Budějovice – Budějovická radnice ale musí opakovat výběrové řízení na úpravy křižovatky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení