VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na přijetí uprchlíků není kraj připraven

Jižní Čechy - Podle některých politiků imigranti pro Jihočechy nepředstavují větší hrozbu. Přijdou jich k nám zřejmě desítky.

23.9.2015 11
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Na případné přijetí uprchlíků není Jihočeský kraj aktuálně připraven. Řekl to ve středu hejtman Jiří Zimola v reakci na rozhodnutí ministrů vnitra členských zemí Evropské unie, kteří v úterý většinou hlasů schválili přerozdělování uprchlíků na základě kvót.

Tento postup odmítly kromě Česka také Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, Finsko se zdrželo hlasování.

Do Česka by na základě těchto kvót mělo podle dostupných informací přijít přibližně 1500 uprchlíků. Nejvíce má být těch, kteří nyní dočasně pobývají na území Řecka.

„Aktuálně na přijetí uprchlíků nejsme připraveni, budeme o tom jednat s kompetentními organizačními složkami státu, kraje i obcí," sdělil Jiří Zimola (ČSSD). „Silové rozhodnutí o kvótách je špatné 
a nerozumné, nebyla zodpovězena jediná naše nejasnost. Obávám se, že úterý bylo černým dnem Evropy," doplnil hejtman.

Senátor za ODS a krajský zastupitel Tomáš Jirsa zmínil, že podle něj kvóty problém uprchlické vlny neřeší, ale prohlubují.
„Stejně jako chybné ,pozvání' kancléřky Angely Merkelové mohou zvednout další a ještě masivnější uprchlickou vlnu," zmínil Tomáš Jirsa, podle něhož je potřeba mnohem důrazněji pracovat na ochraně vnější hranice Schengenu.

„Nicméně, pro náš kraj znamená současné rozhodnutí o kvótách zhruba desítky azylantů, kteří zatím žádnou katastrofu neznamenají. Samozřejmě, musí jít o uprchlíky před válkou, kteří jsou 
v souladu s azylovými podmínkami připraveni se v budoucnu do svých zemí vracet," doplnil Tomáš Jirsa.

K jednání o situaci, která může nastat, vyzval kolegy 
z táborské radnice už v pondělí starosta města a krajský zastupitel zvolený za hnutí Jihočeši 2012 Jiří Fišer.

„Už jsem nechtěl déle čekat na čitelný postoj nadřízených složek státu. Chování české vlády totiž nerozumím. Vše odmítá, ale s žádnou alternativou nepřichází. Ale až bude uprostřed Tábora stát skupina migrantů, nikdo nebude zvědavý na to, že stát není připraven. Za všechno bude moci starosta, respektive radnice," uvedl Jiří Fišer. Od státu by očekával „základní síto" – že 
k nám přijdou lidé opravdu potřební, v nouzi, že to nebudou ekonomičtí kalkulanti či dokonce militantní islamisté.

„Pokud bych vycházel 
z matematického přepočtu, pak na naše město by připadala skupina asi 20 lidí. S tím si přece musíme – za splnění předchozí podmínky – umět poradit," je přesvědčen Jiří Fišer.

K tématu doplnil aktuální postřeh: „Právě jsem se setkal s panem Koitsem, starostou partnerského rakouského města Wels. Ve Welsu mají s migranty aktuální zkušenosti. Jsou to lidé, kteří v tomto městě zůstávají přechodně 
a pokračují dále. To může být právě případ Tábora. Pan starosta mi přislíbil písemný výstup o tom, jak vše ve Welsu zvládají. Najednou vidíte, že to partnerství měst v rámci Evropy může mít ještě jiný význam, než jsme byli dosud zvyklí. Jdeme patrně do nové epochy. Můžeme házet politickou vinu leckam, ale realita bude realita a naši lidé budou chtít od samosprávy obcí vidět činy, a nikoliv bezradnost a výmluvy," dodal táborský starosta.

O uprchlické krizi ve středu jednali senátoři za přítomnosti ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. „Nemám údaje, jestli má kapacity pro imigranty přímo Jihočeský kraj," sdělil senátor za oblast Táborska Pavel Eybert (ODS). „Matematicky vzato, máme-li letos přijmout 1500 uprchlíků, tak je to asi stovka na kraj a asi 14 na okres. To není dramatické číslo. Existují všude prázdné hotely a prázdné byty. Otázkou je, zda na jejich ubytování vláda uvolní finanční prostředky. Dostali jsme příslib, že Ministerstvo zahraničí je bude požadovat," zmínil senátor, podle něhož musejí být uprchlíci jistou dobu někde dislokováni, aby byla možnost zjistit jejich jména a místo původu, což bývá kvůli chybějícím dokladům složité.

„Zásadní problém ale vidím v tom, zda u nás chtějí zůstat. Pokud ne, budeme je vracet do zemí, odkud vstoupili do Schengenského prostoru?" ptal se Pavel Eybert. „K nám chtějí jít lidé z Ukrajiny či Balkánu, kteří u nás mají své krajany. Pro Syřany nejsme cílovým územím," doplnil.

Autor: Luboš Dvořák, Edwin Otta, Martin Tröster

23.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.
30

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

Rodáci z Mladošovic oslavili v sobotu úctyhodné stáří obce i štěstí, které měli místní v noční bouřce. V zrostlý strom v blízkosti kostela spadl totiž přesně na místo, kde napáchal jen minimální škodu.
11

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Nehoda na objízdné trase na Netolice

Podeřiště u Malovic - Kamion s pick upem se srazili v Podeřišti, tedy na objízdné trase do Netolic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení