VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Náčelník vojenské nemocnice zažil vážné i zábavné případy

České Budějovice – Vojenská nemocnice v Českých Budějovicích je nesmazatelně zapsaná do historie jižních Čech a především krajské metropole. Jejím posledním přednostou a náčelníkem byl plukovník Jan Dunda z Českých Budějovic, který se loučil se zařízením koncem roku 1995.

3.3.2014
SDÍLEJ:

Poslední náčelník českobudějovické vojenské nemocnice plukovník Jan Dunda.Foto: Deník/Radek Gális

„Je zajímavé probrat historii naší vojenské nemocnice, která byla dostavěná už před I. světovou válkou v roce 1912," vysvětluje Jan Dunda s tím, že po válce bylo zařízení velmi rozšířeno.

„Původní vojenská nemocnice přitom byla zřízena už 
v roce 1834 ze zájezdního hostince na Lidické třídě. Nyní je to poměrně vznosná budova, kde je okresní soud naproti kinu Kotva. V roce  1912 byla postavená vojenská nemocnice dřív než civilní, a proto je také níž ve městě a blíž 
k centru," vysvětluje plukovník Jan Dunda.

Vojenská nemocnice byla 
v 19. století zřízena proto, že 
z italsko – rakouské fronty, 
z bojů o osvobození Itálie, přišel kontingent raněných vojáků. „Válčila tam lombardská a Garibaldiho armáda, která bojovala proti Rakousku, vedeném maršálkem Radeckým, slavným Čechem a významným válečníkem. Později fungovala vojenská nemocnice také kvůli odsunu raněných vojáků z italské fronty za I. světové války," vysvětluje Jan Dunda a zdůrazňuje, že do areálu nemocnice byla začleněna např. také Žižkova kasárna.

„Do nemocnice i do kasáren sem jezdili operovat známí profesoři, třeba profesor Přecechtěl nebo profesor Burian. V nemocnici se léčila spousta postižených vojáků, 
o které se tam starali," připomíná Jan Dunda.

„Velké množství pacientů pak vyškolili na řemeslníky – truhláře, košíkáře nebo keramiky. Jiné, a byly jich  stovky, přesunula jinam – do Invalidovny v Praze – Karlíně nebo do nově vystavené Invalidovny pro vojáky do Hořic v Podkrkonoší. Měli jsme kroniku, kde byla popsána a zdůrazněna i tato úloha vojenské nemocnice po I. světové válce," zdůrazňuje plukovník Jan Dunda.

„V naší kronice je popsáno i zabrání vojenské nemocnice wehrmachtem počátkem  války a rozmetání Sboru lékařů vojenské nemocnice. Někteří se pak dali za války do odbojové skupiny Obrany národa. Po válce se někteří vrátili, třeba přednosta očního oddělení primář doktor Pták či přednosta kožního oddělení doktor Mokráček," dodává 
k historii budějovické vojenské nemocnice Jan Dunda.

„Poprvé jsem se osobně setkal s budějovickou vojenskou nemocnicí v 60. letech na stáži po IV. ročníku, kdy jsem studoval Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav v Hradci Králové. Byli jsme na oddělení chirurgickém a interním a učili se prvním dovednostem v praxi lékařských oborů. Pak jsem byl ve Vojenské nemocnici České Budějovice ještě jednou na praxi před státnicí z interního lékařství v VI. ročníku. Odborné studium jsem ukončil promocí v roce 1964 na Lékařské fakultě pražské Karlovy univerzity. Dostal jsem umístěnku do Českých Budějovic a se mnou přišla do jižních Čech i manželka, se kterou jsem se oženil ještě v Hradci Králové v posledních měsících studia," prozrazuje Jan Dunda.

„Tehdy byl takový zvyk – podle mě velice dobrý – mít šestiměsíční stáž na velkých odděleních, což je interna 
a chirurgie, a na ostatních odděleních po jednom měsíci, a to celkem dva roky. Protože  neměla vojenská nemocnice všechna oddělení, infekční 
a psychiatrické oddělení jsem absolvoval v krajské nemocnici," říká Jan Dunda.

Pak byl převelen ke školnímu tankovému praporu do Čtyřech Dvorů v Českých Budějovicích. „U bojových útvarů se mohly uskutečnit atestace pouze z interního lékařství, kterou jsem si udělal 
v roce 1968 po útěku kolegy od pluku do zahraničí. Po úbytku lékařů v nemocnici po roce 1968 jsem pak byl v letech 1969 až 1970 v konkursním řízení na přijetí do vojenské nemocnice," pokračuje Jan Dunda.

„Přišli jsme tam čtyři kolegové a já byl zařazen na oddělení dermatovenerologie, kam jsem již předtím docházel. V roce 1974 jsem udělal atestaci z dermatovenerologie a v roce 1976 se stal náčelníkem čili přednostou oddělení, které mělo 40 lůžek. 
V roce 1979 jsem udělal druhou atestaci z dermatovenerologie a pracoval v oboru 
a dalších styčných oborech až do února 1990," svěřuje se Jan Dunda, který už byl náčelníkem vojenské nemocnice.

„Byl jsem tak posledním náčelníkem Vojenské nemocnice České Budějovice, ale oboru dermatovenerologie jsem se nevzdal a držel si hodiny na ambulanci," říká s tím, že novou funkci přejal od plukovníka doktora Františka Matějky v květnu 1990.

„Tehdy pro mě ale začaly  krušné chvíle. Domníval jsem se, že tu nebudu dlouho, ale přitom jsem setrval ve funkci až do zrušení vojenské nemocnice  dne 31. 12. 1995. Mohl jsem už jít do předčasného vojenského důchodu, ale nešel jsem. Díky dobrým vztahům z krajskou nemocnicí jsem přešel v březnu 1996 na dermatovenerologické oddělení, kde byl primářem doktor Jiří Horažďovský. Zde jsem pak dělal až do svého definitivního odchodu do důchodu v roce 2000 čili do svých 59 let, kdy jsem jako voják se zařazením do II. kategorie odešel do starobního důchodu," vysvětluje Jan Dunda.

Oborné oddělení, kde byl léta zaměstnán, léčilo pacienty s kožními a pohlavními chorobami. „Vzpomínám na jednu celou vojenskou jednotku, která onemocněla svrabem. Dostavil jsem se tam a musel zjistit, proč onemocněli. Zjistil jsem, že si vojáci živili na útvaru dvě dívenky, které 
k nim svrab přinesly. Vojáci jim poskytovali stravu jako úhradu za pohlavní služby 
a dívky je všechny nakazily," vysvětluje Jan Dunda.

„Některé příhody, které jsem během dlouholeté praxe zažil, byly zábavné, další ale  zase velmi závažné. Jednou onemocnělo pohlavní chorobou – příjicí – více než 150 lidí. Stalo se tak v jednom jihočeském městě," říká lékař.

„Do aféry se zapletli i mladí vojáci z Tábora. Bylo to závažné, měli jsme desítky případů na táborském kožním oddělení, šlo o tzv. Soběslavskou chřipku. Jednalo se 
o událost, která byla spojena i s hudební skupinou, kde byl určitý rituál končící pohlavním aktem. Soběslavská chřipka zachvátila i civilní sektor a mladé lidi v okolí," říká Jan Dunda a připomíná, že měli také jako jedni z prvních záchyt pohlavní choroby AIDS.

„Voják – absolvent, právník, už v mladším věku onemocněl žloutenkou, kde přenos byl pravděpodobně pohlavním stykem. Pak měl kapavku a skončil u nás. Zachytili jsme u něj i AIDS. Už je dávno po smrti, vždyť to bylo asi v roce 1986. Tehdy se tato choroba přenášela výhradně jen pohlavním stykem, dnes už je rozšířena daleko více. Také v tomto oboru jsem měl hodně odborných prací a nakonec jsem s nimi navázal kapitolami do tzv. Válečné dermatovenerologie, která  vyšla v roce 1988 v rámci ostatních lékařských oborů," připomíná Jan Dunda.

„Po odchodu do důchodu jsem se věnoval svým zálibám, hlavně chalupě a vnoučatům. Jenže když vážně onemocněla moje kolegyně, dermatovenoroložka Magdalena Rendlová, tak jsem ji začal zastupovat. A nyní mě na oddělení stále nechávají působit s krátkým úvazkem pěti hodin jednou za čtrnáct dní, abych se udržel v oboru," dodává plukovník Jan Dunda, poslední náčelník Vojenské nemocnice České Budějovice.

Autor: Radek Gális

3.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Páteční bouřka za sebou nechala obrovské škody na území Národního parku Šumava. Turisté se tak na některá místa nepodívají.
8

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

Řídil opilý, odnesla to lavička

České Budějovice – Hodně toho vypil 35letý muž z krajského města před tím, než v noci počátkem srpna havaroval. V Peugeotu 407 se proháněl městem opilý, až spadla klec.

Nebezpečné řidiče mají zklidnit v Jírovcovce semafory

České Budějovice – Budějovická radnice ale musí opakovat výběrové řízení na úpravy křižovatky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení