VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nebeského jezdce vyhodili komunisté po válce z armády

České Budějovice - Na poněkud opomíjené výročí počátku německé okupace před devětašedesáti lety naštěstí nezapomněli aspoň ti, kterým tehdy 15. březen 1939 zcela změnil život.

19.3.2008
SDÍLEJ:

Bojovník ze západní fronty plukovník Milan Malý.Foto: Deník/ Radek Gális

Mezi ně patří také plukovník Milan Malý z Českých Budějovic, který se letos dožívá pětaosmdesáti let.

„Protože jsme byli ročník 1923, museli jsme na nucené práci do nacistického Německa,“ vzpomíná Milan Malý. Tam se dozvěděl, že ve Francii vzniká zahraniční československá armáda.

Směr Tobruk

„Rozhodli jsme se spolu s dalšími kamarády, že se do Francie dostaneme a budeme proti Němcům bojovat,“ pokračuje Malý.

Utekli proto z pracovního lágru a cestovali přes Německo a Rakousko až do Jugoslávie. „V Bělehradě na francouzském konzulátu mě do naší armády tenkrát odváděl major Novotný. Tenkrát mi bylo teprve šestnáct, a Novotný se divil a přemýšlel, co se mnou. Frantíci prý berou až od sedmnácti let. Ale vyřešil to tím, že mě udělal o rok starším a bylo to,“ usmívá se po letech Milan Malý.
Dobrovolníci potom odjížděli přes Řecko a Turecko do Bejrútu.

„Tam jsme se měli nalodit na lodě, které by nás přepravily do Francie k československým jednotkám. Jenomže Francie mezitím kapitulovala. My jsme zůstali v syrském městě Aleppo a čekali, co s námi bude dál. Chtěli jsme bojovat, ale nevěděli, jak na to. Angličané nás pak odvezli do Palestiny, kde se formovala československá jednotka na Středním východě. Vedl ji tenkrát podplukovník Karel Klapálek.“

Na Středním východě se Milan Malý zúčastnil všech bojových operací. Proti nacistům bojoval v Sýrii i v Libanonu. Jeho jednotku pak převeleli do Tobruku, kde českoslovenští vojáci měsíce působili.

„Po půl roce nás od Tobruku stáhli do Egypta a my jsme vytvořili 4. lehký protiletadlový pluk na Středním východě,“ pokračuje v líčení své anabáze Milan Malý.

Psal se rok 1942 a doslova ostřílený mladík pošilhával po dalším vojenském uplatnění. „Když pak bylo třeba doplnit naše letectvo ve Velké Británii, tak jsem se přihlásil. Být pilotem byl totiž můj sen. A byl jsem naštěstí k letectvu přijat,“ raduje se i po letech.

Válečný pilot

Milan Malý absolvoval výcvik v Kanadě a s hodností seržanta byl přidělen k 312. stíhací peruti v Anglii. Až do konce války pak Milan Malý létal.
Po šesti letech se směl konečně vrátit domů zpátky do osvobozeného Československa, za které nasazoval společně s tisícemi dalších bojovníků život na západní frontě. Mnozí kamarádi se šťastného návratu nedočkali.

„V nových spitfirech jsme přiletěli do Československa,“ pokračuje Milan Malý.
„Naše jednotka přistála na letišti v Českých Budějovicích a já pak už ve městě zůstal jako pilot a zároveň jako instruktor létání.“

Jenže přišel únor 1948 a všichni zápaďáci se stali komunistickému režimu nepohodlní. Strana se bála jejich odvahy, se kterou riskovali život a bojovali na frontě, stejně tak i jejich zkušeností z demokratické Anglie. Mnozí byli pozavíráni a ve vylhaných procesech dokonce odsouzeni k smrti. Další skončili ve vězeních nebo v táborech nucených prací. Jen některým se podařilo utéci před komunistickým terorem za hranice.

Hrdina u pece

„V roce 1949 mi řekli, že nemohu sloužit v Československé lidové armádě, protože jsem bojoval na Západě,“ vzpomíná Malý. Naštěstí jej nezavřeli jako mnoho jeho kamarádů. Měl se hlásit u Pozemních staveb v Olomouci, ale chtěl zůstat s rodinou v Českých Budějovicích.

„Zachránil mě Němec, který za války bojoval u Stalingradu. Pracoval v podniku Igla, kde ho jako odborníka nutně potřebovali. Ten se za mě přimluvil, a tak jsem mohl zůstat. Je to zvláštní, když si uvědomím, že jsem proti Němcům celou válku bojoval, a pak mě zachránil zrovna Němec.“
Milan Malý nedřív pracoval u nádvorní party, pak přešel do chemické laboratoře. Nakonec sloužil v kalírně u pecí.

„Jsem rád, že jsem se dočkal doby, kdy jsou znovu v úctě lidé, kteří nasazovali za svobodu krk. Žádný z těch, kteří položili svůj životy za svobodu republiky, nesmí být nikdy zapomenut,“ dodává plukovník Milan Malý z Českých Budějovic.

Potrestaní hrdinové z fronty
Podle Historického ústavu Akademie věd padlo na západní frontě za druhé světové války 1200 československých vojáků, z toho 560 letců. Letci z Československa bojovali v francouzském stíhacím letectvu, po kapitulaci Francie v létě 1940 utekli do Velké Británie. Přidávali se k nim další dobrovolníci, kteří uprchli z okupované vlasti. V Anglii pak bojovali u Královského britského letectva Royal Air Force (RAF), někteří později létali i na východní frontě. Po skončení války a návratu domů byli vojáci ze západní fronty komunistickou vládou sesazeni ze svých hodností a funkcí, pronásledovala je StB. Někteří byli popraveni, jiní skončili ve vězení, v táborech nucených prací nebo byli i s rodinami vystěhováni.

Autor: Radek Gális

19.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve středu 28. června budou rozlosovány fotbalové soutěže, řízené OFS České Budějovice.

Okresní fotbalový svaz ve středu rozlosuje soutěže

Smrtelná nehoda u Sudoměřic u Bechyně.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

U Sudoměřic u Bechyně zemřel řidič

Host ze Sedlece si ceny pro nejlepšího hráče považuje

České Budějovice - Čerstvý mistr I.A třídy ze Sedlece Michal Chromý přijal pozvání na Hynkův memoriál a s týmem Mladého se po turnaji radoval z putovního poháru.

Bikiny v Temelíně zaujaly CNN víc než dostavba jaderné elektrárny

Málokdy se česká energetická společnost ČEZ a Česko vůbec dostane do hledáčků světových mediálních obrů tak intenzivně, jako tomu bylo v případě „plavkové" stáže v jaderné elektrárně Temelín. Soutěž o odbornou stáž v JET, kde hlavním kritériem nebyly vědecké schopnosti, ale figura studentek, pronikla do světových zpravodajských serverů.  

Otáčivé hlediště v Krumlově získalo další tři roky

České Budějovice/Český Krumlov - Až do roku 2020 může být otáčivé hlediště v zahradě státního zámku Český Krumlov. Smlouvu o pronájmu potřebných pozemků schválila českobudějovická rada města na svém posledním zasedání.

Lávka pro cyklisty u Meteoru chce dohnat zpoždění

České Budějovice – „Je strašně potřeba. Byla by super," říká Radek Šafařík z Nových Homolí o nové cyklotrase, která se plánuje z Českých Budějovic do Boršova nad Vltavou s odbočkou do Homolí.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies