„Moje děti hrají softbal, já jsem s nimi jezdila na zápasy a tam nám chybělo nějaké to povzbuzování. Tak jsem se rozhodla, že dám dohromady roztleskávačky,“ popisuje Pokorná. Ze začátku nevěděla, do čeho jde, neměla žádné zkušenosti, ale informace čerpala z internetu. Po čase také narazila na Českou asociaci cheerleaders a tomuto u nás doposud nepříliš známému sportu zcela propadla.

Začínala se čtyřmi děvčaty, nyní jich je v týmu devatenáct. V cheerleadingu se spojuje tanec s akrobacií, gymnastikou, skoky i pokřiky. Podle Pokorné je nejtěžší akrobacie. „Na tanec má talent skoro každý, ale akrobacie se musí tvrdě trénovat. Nejtěžším prvkem je asi pyramida,“ říká.

Pokorná se však velmi často setkává s názorem, že cheerleading je jenom hloupé poskakování. „Pramení to asi z amerických filmů, kde je to velmi nadsazené. Kdyby ale tihle lidé absolvovali náš trénink, tak týden nevstanou,“ zdůrazňuje.

Sama Pokorná se při školení učí všechny prvky a potom je předvádí svým svěřenkyním. „Pak jsem z toho pořádně vyřízená,“ přiznává. Roztleskávání je kromě toho náročné také na hlasivky, protože bez pokřiků se neobejde.

Veškerou choreografii vymýšlí Pokorná sama. Tráví tak dlouhé noci se sluchátky na uších. Při výběru hudby se snaží hledat něco rytmického, ale zároveň i zvláštního, co zaujme. Velkou inspirací je jí internet, ale také vystoupení soupeřů na soutěžích.

Ledenické Sharks Cheerleaders se poprvé zúčastnily celorepublikové soutěže loni na podzim a hned si přivezly bronzové medaile. „Vůbec jsme to nečekaly. Samozřejmě nás to zase nabudilo a dodalo novou energii,“ komentuje Pokorná.

Přiznává, že někdy je velmi unavená, ale právě úspěchy jí dodávají sílu a roztleskávačky hodlá trénovat, dokud jí to zdraví a manžel dovolí. Největším snem jejího týmu je dostat se jednou na soutěž do kolébky sportu, Ameriky.

Další ženy v uniformě najdete ZDE